2. studená válka: Cyberwar

Rok 2011 nepatřil mezi nejklidnější. Na pozadí změn globální ekonomiky si zažil své i obor ICT. Prvním výrazným signálem pro veřejnost, že není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře, se stal Stuxnet. Jeho cílem byl íránský jaderný program a jen blázen by pochyboval o tom, že vznikl s podporou některé země, které tento islámský stát nevoní.

2. studená válka: Cyberwar


Druhým, méně výrazným signálem, že se na síti přiostřuje, byl až neobvyklý počet zpráv a analýz bezpečnostních firem o napadení klíčových systémů napříč kontinenty, z nichž byly viněny některé vlády – tedy vlastně hackeři z dané země. Co asi může znamenat, že čínští hackeři napadli tchajwanské servery, že? Ono totiž nelze ukázat přímo na vládu, v jejíž říši podnikáte. Na druhou stranu vás vaše domácí administrativa k tomuto kroku nutí, protože její ministerstvo zahraničí si to nemůže dovolit – a teď se toč, kohoutku. V euroatlantickém prostoru míří většina obvinění na Rusko, Čínu a Izrael, doprovázená přímým nebo nepřímým obviněním ze špionáže.

Jako lakmusový papírek obav o bezpečnost informačních systémů působilo dění okolo HP. Do doby, než oznámilo prodej své divize PSG, se administrativa USA na HP dívala jen jako na firmu s určitými potížemi. Po tomto oznámení se pro veřejnost začalo najednou hovořit o ztrátě pracovních míst, nutnosti stabilizace tradiční americké firmy apod. Uklidnění přinesla až nová CEO, jejíž napojení na státní správu a Goldman Sachs působí zajímavě v souvislosti s téměř okamžitým rozhodnutím o zachování této divize. Zajímavě proto, že HP je jediným velkým dodavatelem IT pro státní správu, jehož vývoj a výroba klíčových součástí zůstává dosud na půdě Spojených států. Její příchod tak znamenal potřebný přísun prostředků do HP přes Goldman Sachs, což umožnilo HP divizi ponechat a pro státní správu to neznamenalo ztrátu klíčového dodavatele.

Několik bezpečnostních analytiků pak upozornilo na zajímavé navýšení rozpočtů i počet aktivních akvizic odborníků na problematiku bezpečnosti IT provedených jednotlivými státy. Kritickým ukazatelem je ale nárůst samotných útoků, které mají za cíl systém zničit nebo ochromit, a nikoliv data ukrást nebo systém zneužít. Jejich charakteristika odpovídá cíleným útokům se záměrem poškodit určitou oblast a profil naznačuje koordinaci útoků. Kybernetický prostor se totiž pomalu a jistě stává dějištěm nové studené války, kde mohou jednotlivé země relativně snadno a beztrestně poškodit svého nepřítele. Nezbývá vám než doufat, že vaše společnost není až tak zajímavá, jak si myslíte.


Úvodní foto: Fotolia © Jamiga

Vyšlo v CIO Business World 1/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře