Vybíráte poskytovatele hostingu? Zavolejte mu třeba ve tři ráno!

Firmy se pravděpodobně nespokojí s bezplatným hostingem, ale jak správně zvolit mezi nabídkami toho placeného s profesionálními službami? Jde totiž o výběr, který budete oslavovat či oplakávat ještě dlouho po jeho ukončení.

Vybíráte poskytovatele hostingu? Zavolejte mu třeba ve tři ráno!


Stejnému problému, tedy volbě vhodného hostingového providera, čelila v roce 2001 také firma eVestment. „Přivstal jsem si už ve tři ráno a vzal si do rukou seznam myslitelných kandidátů na pozici našeho hostingového partnera. Postupně jsem všechny začal obvolávat. Většina mých telefonátů přitom skončila někde u záznamníku," popisuje CTO společnosti eVestment Chris Paino.

V případě firmy INetU, hostingového providera, jehož si Paino nakonec vybral, však sluchátko zvedl školený technik. Paino se ho zeptal na několik techničtějších otázek a když viděl, že si s nimi člověk na druhé straně umí poradit, opravdu jej to potěšilo. I dnes, po více než sedmi letech je Paino spokojen se svou tehdejší volbou. „I když se kanceláře INetU nacházejí nějakých 1 300 km od nás, poskytují nám služby nejvyšší kvality. Je to, jako bychom pro radu volali svému týmu do serverovny a ne do jiného státu," říká Paino.

Painova finta s telefonátem v brzkých ranních hodinách se zdá být jednou z dobrých cest jak alespoň začít rozlišovat mezi jednotlivými závodníky na přeplněném startovním poli poskytovatelů hostingu. Jde o odvětví, které je beznadějně zahlceno firmami všech velikostí a druhů - od těch figurujících v žebříčku Fortune 500, až po malé lokální společnosti minoritního významu.

Obecně lze říci, že čím větší hostingový projekt, tím větší hostingový partner se ho ujímá. V minulosti jsme navíc nejednou mohli být svědky obdivných tiskových prohlášení mnohých amerických nadnárodních firem na adresu vlastních úspěchů v této oblasti. Tak například v roce 2000, krátce po olympijských hrách v australském Sydney IBM do své tiskové zprávy zahrnulo nadnesený citát svého generálního ředitele globálních olympijských technologií Toma Fureyho, který hlásal, že výstavba a správa technologické infrastruktury pro olympijské hry v Sydney byla „celosvětově největší, nejkomplexnější výzvou světa informačních technologií."

Snad šlo o výzvu tak velkou a komplexní, že od té doby IBM již nikdy nemělo s webovými stránkami následných olympiád co do činění. Správou internetové stránky letošních her v Pekingu pověřil Mezinárodní olympijský výbor mnohým neznámou čínskou komunikační společnost Suhu.com. Ta nabízí mj. také vlastní proprietární vyhledávací technologii, čímž přímo konkuruje firmě Google, k provozu olympijských stránek přímo využívá více než 600 serverů s quad core procesory Intel Xeon, v roli zálohy jsou pak připraveny další tři stovky těchto strojů.

A stejně jako již není pravidlem, že ty nejkomplikovanější hostingové projekty připadnou nějaké velké renomované firemní stálici, nelze považovat za automatické ani to, že velcí hráči budou nadále přehlížet hostingové potřeby menších podniků. Možná nejzajímavějším hostingovým příběhem letošního roku je relaunch služby Office Live Small Business (OLSB) společnosti Microsoft. Ten se soustředí právě na webové požadavky menších organizací, včetně těch, které ve virtuálním světě doposud nezanechaly žádnou stopu.

OLSB, která nabízí nástroje pro tvorbu a hosting internetových stránek, zasílání e-‑mailů zákazníkům a pro podporu e-commerce, poskytuje zároveň bezplatný webhosting s 500 MB prostoru. A v novém OLSB je patrná otevřenost, která pro Microsoft není až tak obvyklá. Již není problém ve spojení s ním využívat například webový prohlížeč Firefox nebo zavrhnout „microsoftí" vzory webových stránek a upřednostnit vlastní. I v návaznosti na to píše technický publicista deníku The New York Times David Pogue ve svém článku z 14. února 2008, že inovace v Microsoftu stále kvete...

Na určité úrovni však specializované nabídky předčí veškerá hostingová „point-and-‑click" řešení. Jakkoli mohou nízkonákladové/bezplatné alternativy působit lákavě, je při zvažování hostingu krátkozraké zvažovat pouze cenový faktor. Na první pohled může přesun od 200dolarového (měsíčně) dedikovaného hostingu (pronájem serveru včetně minimální podpory) k 600dolarovému (pronájem serveru, rozšířená údržba a garance podpory) působit draze a oněch 4 800 dolarů ročně navíc jako zbytečně vyhozené peníze. Analýza nákladů a přínosů se však může snadno změnit, pokud zvážíte také výdaje na downtime v podobě ušlého zisku a pošramocené pověsti firmy.

Za příznivou cenovkou může číhat celá škála nástrah, včetně dlouhodobé celkové nestability poskytovatele hostingu. Všímejte si proto frekventovaných výměn zaměstnanců či majitelů firmy. Dále je dobré zaměřit se na redundanci datového centra, jak s ohledem na připojení k internetu, tak s myšlenkou na připojení k elektrické síti. Kvůli nikdy nekončícímu zbrojení proti spamu je rovněž vhodné optat se, zda provider nedisponuje některými IP adresami, které se vyskytují na blacklistech tvůrců bezpečnostních řešení. Trvejte na tom, že s těmito adresami nechcete mít co do činění a nepřejete si, aby z nich byly distribuovány vaše e-maily - obzvláště pokud cestou elektronické pošty plánujete nějaké rozsáhlé marketingové kampaně.

„Šířka přenosového pásma je tou zdaleka nejpodstatnější věcí. Na mojí stránku měsíčně zavítá okolo milionu unikátních návštěvníků a když napíšu něco, na co mnozí odkazují i ze svých stránek, musím si hlídat, abych nepřekročil limit pro šířku tohoto pásma," říká blogger John Scalzi a pokračuje: „Na druhém místě je prostor na serveru. Scalzi.com již provozuji deset let a za tu dobu se mi podařilo shromáždit pěknou sbírku souborů a logů, a to znamená hodně megabajtů." Chris Paino z eVestment se domnívá, že je velice podstatné klást důraz na autentickou starost o zákazníka a úroveň s tím spjatých služeb poskytovatele hostingu. Něco, co si částečně ověřil i svým prvotním telefonátem ve tři ráno...





Komentáře