Lékaři nechtějí centrální databázi pacientů. Čeho se obávají?

Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP byl na konci května ukončen. Podle odborníků by mohl být nahrazen celonárodním systémem se zdravotní dokumentací pacientů.

Lékaři nechtějí centrální databázi pacientů. Čeho se obávají?


Podle komentáře Zorjana Jojka, předsedy Sdružení ambulantních specialistů ČR, které lobbuje za zájmy lékařů v tomto oboru, se však ambulantním lékařům snaha získávat údaje o pacientech nelíbí - údajně se totiž obávají možné ztráty a zneužití citlivých informací. Překvapivě jsou ale ochotni investovat finance do specializovaných informačních systémů pro lékaře, které jim usnadní práci a zjednoduší komunikaci s ostatními zdravotnickými institucemi.

Jojka v tiskovém prohlášení uvádí, že snahy o zavedení povinnosti odesílat citlivá data pacientů do centrálních databází nevidí lékaři rádi. Práce s těmito systémy je pro ně údajně těžkopádná. Navíc se prý zdravotníci obávají, že se jedná o pokus získat citlivé informace, které jim jejich pacienti důvěrně poskytují a které mohou být touto cestou zneužity v neprospěch pacientů.

Co když...

Na celou věc je ale možný i poněkud jiný úhel pohledu. Co když byl centralizovaný projekt IZIP koncepčně v zásadě v pořádku, pokud samozřejmě pomineme problémy se samotnou zakázkou a její realizací? Není tajemstvím, že centralizovaná databáze, ať už v jakékoliv oblasti lidské činnosti, obvykle přináší prostředí vhodné pro zvyšování ekonomické efektivity souvisejících činností.

Zamezuje totiž plýtvání na jedné straně, upřednostňování preferencí určitých pacientů před jinými (říkejme tomu třeba korupce v medicíně) a v neposlední řadě omezuje aktivity "vícenákladů" (fakturace drahého vyšetření, které nebylo nutné nebo ještě hůře vůbec nebylo provedeno, předepisování léčiv na základě "dohod" s farmaceutickými firmami, které poskytují zpětný rabat apod.), jež někteří lékaři tu a tam účtují  smluvním pojišťovnám. IZIP, jakkoliv k němu můžeme mít desítky technických i věcných připomínek, tyto problémy principielně řešil.

Problém IZIPu - nebo jakéhokoliv dalšího centralizovaného systému - je nutné vyřešit radikálním krokem. Stát musí nařídit jeho plošné využívání zákonem, jinak se dočká stejné ignorace ze strany lékařů jako tomu bylo ve výše uvedeném případě. Argument bezpečnosti informací o pacientovi, který lékaři používají pro ospravedlnění svého laxního přístupu, je pouze velmi lacinou zástěrkou jejich vlastních ekonomických zájmů. Starost o bezpečnost a kvalifikovaný přístup k datům totiž v zásadě nepřísluší jim, ale realizátorům projektu informačního systému. Pro lékaře, kteří se ke svým pacientům a jejich "sponzorům" v podobě zdravotních pojišťoven chovají korektně, to žádné komplikace nepřinese.


Úvodní foto: © Minerva Studio - Fotolia.com




Komentáře