Míra pirátství v Česku poklesla na 36 procent

Podle analýzy BSA softwarové pirátství v Česku kleslo třetím rokem o procentní bod, hodnota ukradeného softwaru údajně činí 3,7 miliardy korun.

Míra pirátství v Česku poklesla na 36 procent


Softwarové pirátství je podle průzkumu v Česku již třetím rokem na ústupu. Meziročně míra pirátství poklesla o další procentní bod. „V Česku se v roce 2010 užívalo nelegálně 36 procent softwaru. Kvůli pirátství přišli tuzemští výrobci softwaru o tržby v hodnotě 3,7 miliardy korun,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA). Na Slovensku klesla míra pirátství rovněž o procentní bod na 42 procent. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a po celém světě 42 procent.

Tyto a další výsledky přináší Celosvětová studie softwarového pirátství za rok 2010, která hodnotí stav počítačového pirátství ve světě. Studii již osmým rokem publikuje protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA) ve spolupráci s analytickou společností IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.

Softwarové odvětví boj s pirátstvím v Česku podle BSA vyhrává a nadále patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Na pomyslném žebříčku obsadila 12. příčku. „Česko snižuje míru pirátství již třetím rokem. Je jedinou zemí ve střední Evropě, která je tak úspěšná. Navzdory tomu se hodnota pirátského softwaru meziročně zvýšila o téměř 400 milionů korun,“ říká mluvčí BSA Jan Hlaváč a dodává: „Stále úspěšnější vymáhání práva policií a vzdělávání veřejnosti přináší výsledky, ale je třeba v dosavadním tempu vytrvat. Snižování míry pirátství navíc prospívá tuzemské ekonomice.“

Při vypracování studie byla použita metodologie, která bere v potaz 128 různých datových vstupů ze 116 zemí. Letošní studie je obohacena ještě o jeden nový rozměr: průzkum veřejného mínění mezi uživateli počítačů. Tématem průzkumu byl rovněž postoj společnosti k ochraně duševního vlastnictví a k softwarovému pirátství. Průzkum provedla agentura Ipsos Public Affairs.

Češi pirátství odmítají, přesto mnoho z nich stahuje software z pirátských zdrojů

Průzkum agentury Ipsos Public Affairs zjistil v Česku výraznou podporu ochrany duševního vlastnictví: sedm z deseti respondentů (72 %) vyjádřilo ochotu platit tvůrcům za jejich dílo a podporovat tak další technologický rozvoj. To, že ochrana duševního vlastnictví rozvíjí kreativitu, si myslí 75 procent Čechů a dalších 62 procent se domnívá, že z ochrany práv autorů těží i tuzemská ekonomika. „Je vidět, že postoje veřejnosti se mění, v minulosti ochrana duševního vlastnictví takovou podporu neměla,“ konstatuje Jan Hlaváč.

 

Procento uživatelů, kteří považují uvedené formy distribuce softwaru za legitimní či legální

tržnice a pouliční prodej softwaru

19 %

instalace „půjčeného“ softwaru

27 %

instalace SW na více počítačů v práci (1 licence)

44 %

stažení softwaru z P2P výměnných sítí

45 %

instalace SW na více počítačů v domácnosti (1 licence)

54 %

nákup softwaru na on-line aukcích

69 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Češi si jsou podle průzkumu většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní. Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 % respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 % dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 %. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů,“ upozorňuje Jan Hlaváč.

Nejčastějším způsobem šíření pirátského softwaru je zakoupení pouze jedné softwarové licence, přičemž program je pak instalován na více počítačích. „Tento způsob pirátství je dlouhodobě nejčastější ve firmách, ale začíná se rozšiřovat i do domácností. Stahování pirátského softwaru z výměnných sítí je doménou domácích uživatelů,“ vysvětluje Jan Hlaváč.

Výrazná většina tuzemských respondentů (77 %) vyjádřila přesvědčení, že legální (licencovaný) software je lepší než software pirátský: po stránce technické podpory (90 % respondentů), ochrany proti škodlivým programům, tzv. malwaru (80 %), spolehlivosti (75 %) a funkčnosti (64 %).

Nejvíce pirátského softwaru v EU je v Bulharsku, Rumunsku a Řecku

Za posledních šestnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 30 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již třetím rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo patnácté. „V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (43 %) či Francie (39 %),“ vyjmenovává Jan Hlaváč.



Míra pirátství se v Evropské unii drží již čtvrtým rokem na 35 procentech. Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (65 %), Rumunsko (64 %) a Řecko (59 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (20 %), Rakousko (24 %) a dále Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko (není členem EU), které mají 25procentní míru pirátství. Podrobné srovnání všech zemí EU je v příloze (viz obr. 2).

Pirátského softwaru ve světě ubylo

Míra pirátství ve světě klesla o procentní bod na 42 procent. Celosvětově ale hodnota nelegálního softwaru vzrostla na rekordních 59 miliard amerických dolarů: „To je téměř dvakrát více, než když byla studie v roce 2003 publikována poprvé,“ říká Hlaváč. Hlavním motorem softwarového pirátství jsou rozvíjející se ekonomiky. Míra pirátství v rozvojovém světě je 2,5krát vyšší než v rozvinutých zemích a tržní hodnota nelegálního softwaru (31,9 miliardy dolarů) tvoří více než polovinu celosvětové sumy.

Míra pirátství v jednotlivých státech Evropské unie v roce 2010

 




MÍRA PIRÁTSTVÍ

ZTRÁTY V MIL. USD

pořadí

země

rozdíl

2010

2009

2008

2007

2006

2010

2009

1.

Lucembursko

-1%

20 %

21 %

21 %

21 %

 

31

30

2.

Rakousko

-1%

24 %

25 %

24 %

25 %

26 %

209

212

3.

Belgie

0%

25 %

25 %

25 %

25 %

27 %

233

239

4.

Finsko

0%

25 %

25 %

26 %

25 %

27 %

193

175

5.

Švédsko

0%

25 %

25 %

25 %

25 %

26 %

411

304

6.

Dánsko

0%

26 %

26 %

25 %

25 %

25 %

208

203

7.

Německo

-1%

27 %

28 %

27 %

27 %

28 %

2 096

2 023

8.

Velká Británie

0%

27 %

27 %

27 %

26 %

27 %

1 846

1 581

9.

Nizozemsko

0%

28 %

28 %

28 %

28 %

29 %

591

525

10.

Irsko

0%

35 %

35 %

34 %

34 %

36 %

137

125

11.

Česká republika

-1%

36 %

37 %

38 %

39 %

39 %

195

174

12.

Francie

-1%

39 %

40 %

41 %

42 %

45 %

2 579

2 544

13.

Portugalsko

0%

40 %

40 %

42 %

43 %

43 %

228

221

14.

Maďarsko

0%

41 %

41 %

42 %

42 %

42 %

131

113

15.

Slovensko

-1%

42 %

43 %

43 %

45 %

45 %

63

65

16.

Malta

-2%

43 %

45 %

45 %

46 %

45 %

6

7

17.

Španělsko

1%

43 %

42 %

42 %

43 %

46 %

1 105

1 014

18.

Slovinsko

1%

47 %

46 %

47 %

48 %

48 %

47

39

19.

Kypr

0%

48 %

48 %

50 %

50 %

52 %

17

16

20.

Itálie

0%

49 %

49 %

48 %

49 %

51 %

1 879

1 733

21.

Estonsko

0%

50 %

50 %

50 %

51 %

52 %

23

19

22.

Litva

0%

54 %

54 %

54 %

56 %

57 %

38

31

23.

Polsko

0%

54 %

54 %

56 %

57 %

57 %

553

506

24.

Lotyšsko

0%

56 %

56 %

56 %

56 %

56 %

30

24

25.

Řecko

1%

59 %

58 %

57 %

58 %

61 %

301

248

26.

Rumunsko

-1%

64 %

65 %

66 %

68 %

69 %

195

183

27.

Bulharsko

-2%

65 %

67 %

68 %

68 %

69 %

113

115

Evropská unie

0%

35%

35%

35%

35%

36%

13 458

12 469

SVĚT

42%

43%

41%

38%

35%

58 754

51 443

 


Z globálního pohledu nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe, Bangladéš, Moldavsko a Jemen. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit Spojené státy, Japonsko a Lucembursko, které mají všechny 20procentní míru pirátství.

Dále studie zjistila:

•    Polovina ze 116 regionů studovaných v roce 2010 vykazovala míru pirátství přes 62 procent, přičemž celosvětový průměr činí zmiňovaných 42 procent.
•    Většina uživatelů osobních počítačů po celém světě je přesvědčena o tom, že ochrana duševního vlastnictví má hmatatelný ekonomický přínos: 59 procent respondentů po celém světě uvádí, že ochrana autorských práv má přínos pro místní ekonomiky, zatímco 61 procent respondentů uvádí, že ochrana autorských práv vytváří nová pracovní místa.



OBR. 3: Země s nejnižší a nejvyšší mírou softwarového pirátství v roce 2010








země s nejvyšší mírou softwarového pirátství


země s nejnižší mírou softwarového pirátství

pořadí

země

pirátství

pořadí

země

pirátství

1.

Gruzie

93 %


1.

USA

20 %

2.

Zimbabwe

91 %


 

Japonsko

20 %

3.

Bangladéš

90 %


 

Lucembursko

20 %

 

Moldavsko

90 %


2.

Nový Zéland

22 %

 

Jemen

90 %


3.

Austrálie

24 %

4.

Arménie

89 %


 

Rakousko

24 %

5.

Venezuela

88 %


4.

Švédsko

25 %

 

Bělorusko

88 %


 

Belgie

25 %

 

Libye

88 %


 

Finsko

25 %

 

Ázerbájdžán

88 %


5.

Švýcarsko

26 %

6.

Indonésie

87 %


 

Dánsko

26 %

7.

Ukrajina

86 %


6.

Německo

27 %

 

Srí Lanka

86 %


 

Velká Británie

27 %

8.

Irák

85 %


7.

Kanada

28 %

9.

Pákistán

84 %


 

Nizozemsko

28 %

10.

Vietnam

83 %


8.

Norsko

29 %

 

Alžírsko

83 %


9.

Izrael

31 %

 

Paraguay

83 %


10.

Singapur

34 %

11.

Nigérie

82 %


11.

Jižní Afrika

35 %

 

Kamerun

82 %


 

Irsko

35 %

 

Zambie

82 %


12.

Česká republika

36 %

12.

Guatemala

80 %


 

Spojené arabské emiráty

36 %

 

Salvador

80 %


13.

Tchaj-wan

37 %

 

Bolívie

80 %


14.

Francie

39 %

13.

Keňa

79 %


15.

Jižní Korea

40 %

 

Botswana

79 %


 

Portugalsko

40 %

 

Pobřeží slonoviny

79 %


 

Réunion

40 %

 

Nikaragua

79 %


16.

Maďarsko

41 %

 

Černá Hora

79 %


17.

Slovensko

42 %

14.

Čína

78 %


 

Portoriko

42 %

 

„Výsledky dnes zveřejněné studie ukazují, že i když softwarové pirátství nadále ohrožuje globální ekonomiku, lidé oceňují hodnotu duševního vlastnictví, zejména jeho úlohu v podpoře ekonomického růstu,“ konstatoval předseda správní rady a generální ředitel BSA Robert Holleyman. „Softwarové pirátství i nadále působí negativně na inovaci v IT, vytváření nových pracovních míst a ekonomický růst po celém světě. Tato zpráva ukazuje, nakolik je důležité působit osvětově na firmy, státní úředníky i koncové uživatele a upozorňovat je na riziko softwarového pirátství a na to, co lze dělat pro to, aby se tomuto druhu pirátství zamezilo.“

O studii BSA

Celosvětová studie softwarového pirátství pokrývá veškerý software provozovaný na osobních počítačích – tj. stolních, přenosných či kapesních počítačích. Zahrnuje operační systémy, systémový software, jako jsou databáze a bezpečnostní balíčky, aplikační software, legální bezplatný software a software na otevřené platformě (open source).

Letos si BSA objednala služby agentury Ipsos Public Affairs, která oslovila přes 15 000 firemních i soukromých uživatelů osobních počítačů po celém světě. Zeptala se jich na otázky týkající se společenských postojů k ochraně duševního vlastnictví a užívání nelegálního softwaru.

Detailní popis metodologie a studii v kompletním znění najdete na adrese www.bsa.org/globalstudy.





Komentáře