Radek Sazama z Fujitsu: Povědomí o značce vytvářejí koncová zařízení

Radek Sazama převzal vedení Fujitsu necelé dva roky poté, co společnost odkoupila podíl Siemensu.

Radek Sazama z Fujitsu: Povědomí o značce vytvářejí koncová zařízení


Přestože v minulosti působil v IBM a dnes řídí společnost, která se tradičně zaměřuje na státní správu a velké podniky v silných odvětvích, považuje za jednu z klíčových výhod Fujitsu vlastní koncová zařízení, především notebooky a výhledově i tablety.

Radek Sazama, Fujitsu ČR

CIO BusinessWorld: V době nedávné i současné jste prošli řadou změn – ať už je řeč o odloučení od Siemensu nebo aktuální zařazení slovenského a maďarského regionu pod českou pobočku. Jak se v souvislosti s tím měnily a mění vaše strategie a fungování?

Cílem Fujitsu je řídit jednotlivé trhy efektivně, proto nemáme region typu střední a východní Evropy, ale zaměřujeme se spíše na skupiny trhů, u nichž mohou fungovat synergické efekty díky řadě společných národních či nadnárodních zákazníků. Zatímco v Čechách a v Maďarsku je Fujitsu na trhu dlouhodobě přítomno a zavedeno coby značka, na Slovensku nás čeká budování plnohodnotného zastoupení. V České republice je narozdíl od jiných trhů poměrně významně zastoupena oblast služeb, takže odkoupení divize služeb od Siemensu, k němuž došlo v minulosti, nám pomohlo v budování silné pozice.

Máte pocit, že i díky tomu jste dosáhli v posledním roce velmi dobrých výsledků?

Určitě ano, měli jsme jistý výkyv v příjmech z maloobchodního prodeje, což souvisí s naším požadavkem na udržení určité úrovně obchodních marží, takže oblast služeb, v níž běží dlouhodobé projekty, na které jsou navíc často navázány další subdodávky, nám pomohla dosáhnout dobrých výsledků. Navíc lze zúročit stále vysokou spokojenost zákazníků.

Když jste zmínil změny v přístupu k retailu a udržení marží, znamená to, že se do budoucna zaměříte více na korporátní a SMB segment?

Musíme najít vyvážený mix, který zahrne jak státní či veřejné zakázky, tak korporátní sektor, kterému jsme schopni díky výrobním kapacitám v Německu dodat velmi rychle a flexibilně například servery a úložiště a navazující služby.

V souvislosti s financováním IT ve státní správě se stále častěji hovoří o tom, že v budoucnu budou jediným investičním zdrojem peníze z dotačních programů. Zároveň se jako problém ukazuje nemožnost krýt z těchto zdrojů hostované služby. Máte v tomto směru nějaké vlastní zkušenosti či postřehy?

Představa, že by státní správa opravdu vše financovala jen z peněz EU, rozhodně nevypadá moc optimisticky – už jen proto, že dodavatelé i státní sektor často nevědí, jak lze peníze správně čerpat, a existuje tak riziko, že bude prostředky nutné vracet.

Dalším problémem je časté napadání výběrových řízení, které komplikuje a zpomaluje čerpání dotačních peněz. Dokážete si představit, že by dodavatelé v budoucnu dosáhli džentlmenské dohody, která by podobné zdržovací taktiky zastavila?

Taková dohoda by asi poněkud zaváněla kartelem. Myslím, že postačí, když budou podmínky a rozhodování u jednotlivých výběrových řízení natolik transparentní, že bude prakticky nemožné je úspěšně napadnout.

V současné době dominují světu IT dva fenomény: zpřístupňování špičkových IT technologií menším firmám a konzumerizace korporátního IT, tedy podpora různých mobilních zařízení v korporátním IT prostředí. Který z těchto dvou fenoménů je pro vás zajímavější?

Zajímavé jsou určitě oba. Já přicházím z IBM, které prodalo koncová zařízení Lenovu, a tak si uvědomuji, jak velkou viditelnost a povědomí o značce vytvářejí koncová zařízení. Právě v tom vidíme příležitost u koncových zařízení – ať už se jedná o notebooky nebo zero klienty. Do komerčního sektoru chceme proniknout s našimi servery a úložišti včetně zálohování.

U řady výrobců je v poslední době populární tendence prodat zákazníkovi kompletní infrastrukturu, například pro privátní cloud, v jedné krabici pod jedním logem. Jak se k tomuto trendu stavíte vy?

Jistě i my nabízíme takové řešení, nicméně mám pocit, že zákazníci mají přece jen raději heterogenní prostředí, kdy si mohou vybírat – a chtějí mít možnost volby a obvykle odebírají alespoň od dvou různých dodavatelů. I proto musí být infrastruktura různých výrobců i nadále vzájemně kompatibilní. Nicméně rád bych pochopitelně viděl co nejvíc zákazníků s takříkajíc jednobarevnou infrastrukturou v červeném odstínu Fujitsu.

Jednou z vašich specializací jsou zero klienti či tencí klienti. Nakolik poptávaný je na našem trhu tento typ infrastruktury?

V poslední době jsme zaznamenali větší poptávku například ve školství, kde oceňují vyšší bezpečnost (z hlediska rizika zavirování) a snadnou údržbu, obsluhu a nízkou spotřebu energie. Právě nákladová stránka je pro školství u zero klientů velmi zajímavá.

Tím se dostáváme k tématu green IT. Jak významný je podle vás v současné době tento aspekt pro české zákazníky – zajímají je jen úspory, nebo jsou ochotni za „green” připlatit i něco navíc?

Máme zákazníky, kteří podle odběru vybírají, jedná se zejména o provozovatele hostingu, pro něž jsou úspory – tedy jak odběr při vypnutém stavu, tak spotřeba při plném výkonu, zcela klíčové. Myslíme, že tomu krize poměrně výrazně pomohla.

Tak tady bych si dovolil nesouhlasit, tomu pomohl především solární boom a do budoucna asi ještě odstavení německých jaderných elektráren.

I tak na to lze pohlížet. Nicméně v mnoha případech je limitem i možný, respektive dostupný příkon datového centra.

Zaznamenali jste nějaké pokročilé postupy při budování a návrhu datových center – například v souvislosti s výběrem lokality mimo městskou zástavbu, vhodné pro chlazení venkovním vzduchem?

Myslím, že tomu zabraňuje zejména uvažování lidí – v první fázi se musí odhodlat přesunout data za zdi vlastního datového centra a mimo budovu, kde sedí. Představa, že by svá data umístili mimo město nebo dokonce někam na Ostravsko nebo na Vysočinu, je pro ně často nepředstavitelná: „To je daleko, jak tam budeme jezdit?“ je často první otázka.

Máte pocit, že tento způsob uvažování bude brzdit i rozvoj veřejných či hybridních cloudů a služeb?

Určitě, navíc tu budou někdy i reálné legislativní bariéry omezující nakládání s daty a jejich umístění kupříkladu za hranicemi. Například u státní správy, kde to mohou být bariéry jak psychologické, tak legislativní, které zabrání, aby svá data dali do správy třetí osobě.

To se ale přece dnes běžně děje, co třeba OK System a správa sociálního zabezpečení? Ostatně nepochybuji o tom, že téměř všichni ve státní správě používají i gmail, a jen doufám, že na něj nepřeposílají svou pracovní agendu.

Mám pocit, že tradiční zákazníci, kteří mají rozvinuté vlastní IT, půjdou cestou privátních cloudů a na veřejné se zaměří, až budou mít pocit, že se jedná o dostatečně prověřené technologie. Jiná situace bude u nových zákazníků, kteří IT teprve budují – ti půjdou rovnou do veřejného cloudu a budou se rozhodovat prakticky výhradně podle ceny – a časem možná zjistí, že důležité jsou i jiné parametry, jako dostupnost, či zálohování.

S cloudem úzce souvisí téma mobility. Všiml jsem si, že Fujitsu připravuje vlastní novinku zaměřenou na trh tabletů, která poběží na klasickém operačním systému Windows 7. Proč jste se rozhodli pro takto konzervativní řešení?

Je třeba rozlišit tablety, jako je iPad, které jsou určeny pro hudbu a video, od profesionálních zařízení – nás zajímá zejména byznysové použití.

S tím bych si dovolil nesouhlasit, iPad vídám především v rukou lidí z byznysu – a nemusí se jednat jen o IT. Nicméně je pravda, že pro byznys využití je často třeba vytvářet nativní aplikace.

Určitě se jedná o zařízení, které dobře vypadá a na němž můžete kupříkladu vyřídit e-mail. Když ale budete hledat přístroj, který může používat technik někde v provozu, bude to spíše náš tablet, s řadou rozhraní a plnohodnotnou funkcionalitou i výtečnou mobilitou a možností připojit klasické periferie, když se vrátí k pracovnímu stolu. Výrazné plus je i lepší technická podpora než v případě iPadu.

A není problém v tom, že Windows 7 nemají plnohodnotně ergonomické dotykové rozhraní? Neplánujete kombinaci Windows a Androidu?

To si pochopitelně uvědomujeme a od počátku proto nabídneme vlastní nadstavbu operačního systému, která poskytne intuitivní dotykové ovládání.     



Radek Sazama

 

— Kdo? Generální ředitel Fujitsu ČR
— Kdy? Radek Sazama vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. Svou profesionální dráhu začal v roce 1991 ve společnosti IBM, významně se tehdy podílel na budování jejího českého zastoupení. Od roku 1996 byl obchodním ředitelem a členem vedení. Od roku 2001 budoval v Brně jedno z největších evropských středisek služeb vzdálené správy IT systémů, které posléze řídil. Do společnosti Fujitsu přišel z pozice business development executive, ve které měl na starost vyhledávání, získávání a rozvoj strategických projektů IBM v regionu CEE.


Vyšlo v CIO Business World 7/2011
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře