Jan Zadák z HP: Češi umí propojovat byznys a technologie

Když jsme v průběhu HP Discover 2012 v davu sroceném kolem Meg Whitmanové zahlédli známou tvář Jana Zadáka, byla realizace myšlenky na žádost o rozhovor s nejvýše postaveným Čechem v hierarchii HP pouhým dílem okamžiku.

Jan Zadák z HP: Češi umí propojovat byznys a technologie


Nedávno jste v rámci HP přestoupil na novou pozici – prezident pro podnikové služby v regionu EMEA. Za co zde budete zodpovídat a jaké budou nyní vaše priority?

Mám dva hlavní úkoly – prvním je udržování vztahů s největšími klienty v rámci regionu a samozřejmě bych měl zajistit i podporu dalšího růstu v tomto segmentu trhu. Druhou oblastí mého zájmu je Autonomy. Jak jistě víte, v říjnu minulého roku jsme provedli tuto zásadní akvizici a mým úkolem zde bude nejen pomoci s vybudováním dlouhodobě udržitelného tržního modelu, ale zpočátku se zapojím také do operativní stránky celé věci, minimálně po dobu několika následujících čtvrtletí. Z pohledu HP nyní strategicky pracujeme na třech hlavních oblastech – cloudu, bezpečnosti a managementu informací – a právě v této sféře bude význam Autonomy skutečně klíčový.

Jaká je šance, že se Autonomy prosadí v Česku v horizontu měsíců, a nikoliv až s odstupem let, jak tomu často u „velkých“ řešení bývá?

V současnosti již intenzivně jednáme s jedním z největších zákazníků v rámci regionu, jde o klienta z finančního sektoru, o reálném nasazení Autonomy v oblasti risk managementu.

Co pro vás bude v nové roli největší výzvou?

Každý dnes chce využívat výhody pramenící z cloudu (na tváři Jana Zadáka se objeví široký úsměv, pozn. red.). Ve skutečnosti však každá organizace musí zvolit mírně odlišný přístup. Je to z toho důvodu, že se od sebe liší právními podmínkami, které musí splňovat, současnou infrastrukturou, vnitřními procesy, ale i konkurenty. Otázkou tedy je, zda vůbec lze sjednotit metodologii tak, aby bylo možné v zásadních věcech postupovat smysluplně podle jednotného scénáře.

Konvergovaný cloud od HP je v zásadě takovou metodologií, která umožňuje pohybovat se mezi veřejným, privátním i hybridním cloudem bez nutnosti modifikovat aplikace. Zároveň jsou však nutné obrovské změny v celkové strategii. Dnes máte v IT odděleních zaměstnáno řekněme 60?% lidí v oblasti správy infrastruktury. Pokud nasadíte cloud, nebude se o infrastrukturu starat téměř nikdo, ale naopak budete potřebovat spoustu odborníků na správu procesů, řízení poptávky a nabídky služeb. Když se na to podíváte z pohledu korporace – jak snadno vyměníte tisíce odborníků, kteří se vám dvacet let starali o datová centra, za specialisty kryjící zcela odlišné potřeby? Transformace do cloudu je proto velmi komplexním úkolem.

Druhou obrovskou výzvou je ochrana podniku z hlediska informační bezpečnosti. Čím více se toho odehrává on-line, tím složitější se taková obrana stává. Z hlediska podniků je proto nutné nastavit vhodnou bezpečnostní strategii, která umožní rizika zvládnout. Nikdy se jich zcela nezbavíte, ale můžete jim čelit tak, že je budete mít pod kontrolou.

Jak se váš „velký byznys“ odehrává v prostředí ČR?

Skutečně „velký“ byznys se většinou dohaduje mimo ČR. Žádná z největších českých bank například nedělá byznys pouze na úrovni ČR, většinou jsou členy nadnárodních skupin. Nedávno jsem hovořil s CEO jedné z takových bank a bylo to na téma obrovského kontraktu, který se realizuje na úrovni celé skupiny. Zároveň je však extrémně důležité zajistit, že vlastní dodávka produktů či služeb na lokální úrovni bude úspěšně realizována. Obě tyto části byznysu se musejí protnout v prostoru a čase.

Jaká je podle vás situace v ČR z hlediska cloudu?

Česká republika není z hlediska velikosti trhem, který by umožňoval rozsáhlé investice do souvisejícího zázemí. Vezměte si to například z pohledu datových center. Pokud se nechcete dostat do křížku s nařízeními EU, nesmíte určitá data přemístit za hranice státu. Proto nebudeme v ČR budovat vlastní datová centra, ale chceme nabízet související služby s pomocí partnerů, kteří to pro nás zajistí. Výše uvedené samozřejmě neplatí pouze pro ČR, ale obecně pro všechny další státy podobné velikosti a tržní charakteristiky. To však neznamená, že bychom v těchto zemích nechtěli nabízet nástroje pro správu a bezpečnost informací v cloudu, ba naopak. Právě nedávno jsem byl v ČR na mítinku s týmem, který se bude zasazovat o širší prosazení Autonomy.

Co je typické pro byznys HP v České republice?

V této lokalitě, stejně jako třeba v oblasti Asie/Pacifiku, lze vypozorovat velmi silné lokální systémové integrátory. Dobrým příkladem může být například Rusko, Polsko, Čína, Indie. V takovém prostředí musíte velmi přesně vědět, jaká partnerství navázat s místními systémovými integrátory. Ti často pracují s nízkými náklady a zároveň vykazují vysokou flexibilitu z hlediska rozsahu práce, který jsou schopni zpracovat. Je to zcela odlišný přístup než na mezinárodní úrovni při práci s globálními klienty. Výše popsaná situace je tedy typická i pro Českou republiku.

Jsou IT manažeři v ČR a ve střední či východní Evropě obecně konzervativnější než jejich protějšky v západních zemích?

Češi jsou obecně velmi silní v propojování technologií a byznysu. Pokud se podíváte například na Avast nebo AVG – vždy jsou za tím lidé, kteří dokážou propojit technologie s obchodními myšlenkami.

Nedávno jsem měl možnost číst studii, která tvrdila pravý opak – že Češi jsou technicky velmi zdatní, ale veškerou „smetanu“ za ně slíznou manažeři zahraničních firem, kteří celé věci dokážou dát obchodní rozměr.

Naopak. Pokud hovořím například s lidmi z finančního byznysu, je moje zkušenost velmi pozitivní. Znám spoustu Čechů, kteří jsou technicky velmi zdatní a zároveň mají silného obchodního ducha. Pokud se podíváte na to, že novodobá historie podnikání v ČR má pouze něco málo přes dvacet let, zatímco jinde to mohou být stovky let, jsou naše manažerské úspěchy adekvátní. Z hlediska dalšího rozvoje se však obávám něčeho jiného – podívejte se na výsledky vzdělávání a jak v nich ČR zaostává proti ostatním zemím, zejména asijským. Z Evropy si vede slušně jen Finsko a Švýcarsko. V horizontu příští generace je tedy otázkou, zda budou mít v Evropě manažerské talenty vůbec možnost vzniknout.

Jak vy osobně vnímáte změnu strategie HP, která proběhla po výměně na úrovni vedení společnosti?

Leo (Apotheker, pozn. redakce) rozhodně vedl společnost směrem k softwaru a consultingu. Meg (Whitmanová) se více zaměřuje na infrastrukturu, která dnes činí většinovou část našich výnosů. A právě na infrastrukturu, kde jsme silní, navazujeme oblast služeb a softwaru. K tomu se přidává sféra správy informací, protože budoucnost jednoznačně spočívá v informacích, a nikoliv v datech. V oblasti softwaru je strategie, kterou razí Meg, mnohem úžeji zaměřená než ta, kterou zastával Leo. Také ve službách došlo ke změně, kdy Leo propagoval oblast consultingu, zatímco Meg staví spíše na podpoře infrastruktury, jak jsem již zmiňoval. Meg navíc ve své strategii jasně vytyčila tři stěžejní body – cloud, bezpečnost a správu informací.


Úvodní foto: HP

Vyšlo v CIO Business World 9/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře