Historie Adobe

Když člověk kráčí v San Jose po Park Avenue, kde má sídlo řada technologických firem, upoutá jeho pohled architektonicky zajímavý a sebevědomý komplex budov, na němž se skví zlaté logo Adobe, symbolizující úspěch největšího světového výrobce grafického softwaru. Start této proslulé společnosti však nebyl nijak snadný.

Historie Adobe


Podívejme se do nedávné historie, kdy dva programátoři opustili výzkumný ústav velké komerční společnosti, aby založili svou vlastní firmu.

Dějiny lidské civilizace jsou neodmyslitelně spjaty se záznamem a přenosem informací. Jestliže první kniha byla údajně vytištěna v polovině 9. století v Číně, v Evropě byl knihtisk objeven v polovině 15. století. Že šlo o jeden z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji lidské vzdělanosti a kultury, o tom není sporu. Jeho objev započal západní novověk. Od té doby se technologie tisku postupně vyvíjela, od přímého tisku až po tisk ofsetový. K jednomu z dalších významných předělů došlo v 80. letech 20. století, kdy se začala šířit PostScriptová technologie. Dnes je osobní počítač a tiskárna pro naši práci samozřejmostí, takže si často ani neuvědomujeme, že tato technologie představovala významný zlom. Jazyk PostScript, uvedený do světa tehdy malou firmou Adobe Systems ze Silicon Valley, znamenal zcela nový přistup v tisku znaků na papír a položil základ nové oblasti desktop publishingu (zkráceně DTP). Vysoce kvalitní tisk a publikování tak přestaly být výhradní výsadou tiskáren a drahého zařízení a přenesly se do kanceláří i domovů běžných lidí.

Předehra v Xerox PARCu

Společnost Adobe Systems založila na konci roku 1982 dvojice vědců, kteří se poznali ve výzkumném středisku Xerox PARC (Palo Alto Research Center). Zatímco John Warnock do PARCu nastoupil v roce 1978, aby zde uplatnil své široké zkušenosti programátora, Charles Geschke zde pracoval již od začátku 70. let a řídil zde celé jedno oddělení. Oba si brzy padli do oka. Publicisté, kteří později psali o historii Adobe, neopomněli zmínit pozoruhodné shody nejen v názorech a zájmech, ale i životních osudech těchto dvou mužů. Oba získali na své studium granty od agentury ARPA, oba byli šťastně ženatí se svými prvními manželkami, oba měli po třech dětech (dva chlapce a jednu holčičku), a co víc, oba se mimo jiné zajímali o publikování a grafický průmysl. Tak se stalo, že Charles Getschke zařadil Johna Warnocka do nově vytvořeného oddělení, jež mělo za úkol zkoumat možnosti grafických systémů nezávislých na zařízení.

Pro Xerox, vůdčí firmu na trhu s kopírkami i tiskárnami, mohl mít takový systém tisku zásadní komerční význam, což si vědci v PARCu velmi dobře uvědomovali. Warnock se společně se svým kolegou Martinem Newellem (jenž se později stal jedním z prvních zaměstnanců Adobe) nejdříve snažili přizpůsobit produkt firmy Evans & Sutherland tak, aby byl využitelný pro tiskový výstup. Jednalo se o Design System, který se do té doby používal jen pro zobrazení grafiky na obrazovce počítače. Nakonec tato dvojice vědců vyvinula nový program JaM (John and Martin), první krok k PostScriptu. JaM byl, ostatně stejně jako Design System, nezávislý na zařízení, ale umožňoval navíc pracovat s rastrovou grafikou a bitmapovými fonty. Na jeho základě o dva roky později vznikl Interpress - kompromis mezi JaM a tehdejším tiskovým jazykem Xeroxu, určeným pro kancelářská zařízení. Ten byl nesporným úspěchem. Ačkoli byl inženýry v PARCu nadšeně přijat, vedení Xeroxu neudělalo zhola nic pro jeho začlenění do komerčních produktů. Interpress se sice stal interním proprietárním tiskovým standardem v Xeroxu, ale to bylo vše. Čas přitom běžel a nahrával konkurenci.

Getsche a Warnock se dostali do tíživé situace. Na jedné straně byli přesvědčeni, že má Interpress obrovský komerční potenciál, na straně druhé viděli, že vedení společnosti, pro kterou pracovali, se ani v nejmenším neobtěžuje, aby tento potenciál využilo. Hluboká frustrace vedla v roce 1982 k odchodu dvojice vědců z PARCu.

Kouzlo PostScriptu

Když Geschke a Warnock zakládali Adobe Systems, bylo oběma čtyřicet let a měli rodiny s dětmi. Ačkoli si s sebou přinášeli cenné zkušenosti programátorů a poměrně jasnou vizi, postrádali nejen vstupní kapitál, ale i podnikatelský plán, který by přilákal investice. I název společnosti vznikl víceméně náhodou: Adobe Creek byl potok, který protékal za Warnockovým domem v kalifornském Los Altosu.

Důvěra v technologii, kterou vyvinuli, jim však pomohla překonat všechny počáteční nesnáze, včetně nedostatku kapitálu na rozjezd firmy. Touto technologií byl programovací jazyk PostScript, potomek JaM a Interpressu. Vyznačoval se jednoduchou syntaxí, což byl základní předpoklad pro tiskový protokol; byl snadno rozšiřitelný, a co je nejdůležitější, byl nezávislý na výstupním zařízení. Nadto umožňoval popisovat jak text, tak i grafiku na jedné stránce.

Geschke a Warnock věděli, že počítačové firmy investují značné částky do výzkumu efektivních tiskových technologií, aby dostaly na trh laserové tiskárny, ale zatím bez hmatatelného výsledku. Věděli také, že PostScript bude nejlepším kandidátem. Naproti tomu ovšem neměli jasnou představu, jakým způsobem jej prosadit, což vyplývalo z nejasnosti jejich podnikatelského záměru. Původně se chtěli stát hardwarovou firmou a vyrábět tiskárny; snili rovněž o otevření celonárodního řetězce tiskových provozoven, kam by si zákazníci nosili soubory k vytisknutí a později si je vyzvedli zpracované. To byly velkolepé plány, o tom není pochyb. Nicméně uskutečnitelné jen velmi stěží, a když, tak pouze za pomoci obrovských investic. John Warnock na toto období vzpomíná těmito slovy: „Chtěli jsme udělat pracovní stanici, nainstalovat na ni software pro přípravu dokumentů, připojit k ní laserovou tiskárnu a sázecí stroj a prodávat dokumentační systémy. To byl stejný podnikatelský plán, jaký měl ViewTech, Interleaf, XYVision a Texet, zkrátka všichni. Po třech měsících práce a několika rozhovorech s velkými počítačovými firmami jsme došli k tomu, že je to hloupý záměr. Museli bychom vytvořit distribuční kanál a malou továrnu. A v téhle oblasti jsme samozřejmě žádné zkušenosti neměli. Uměli jsme ale udělat specializovaný software, po kterém byla poptávka u počítačových firem. Takže jsme změnili plán a stali se dodavately softwaru."

Pomohlo jim zejména setkání s investorem Williamem Hambrechtem, jenž je takříkajíc vrátil na zem. Hambrecht byl prozíravý investor a možnosti PostScriptu jej okamžitě zaujaly. Pomohl jim vypracovat jasnější plán, odpovídající jejich možnostem, a jeho společnost Hambrecht & Quist zajistila Adobe Systems první velkou investici. Díky ní si Geschke a Warnock mohli pořídit první sídlo v kalifornském Mountain View a sestavit tým, složený vesměs z bývalých spolupracovníků z Xerox PARCu. Ten potom vytvořil finální verzi PostScriptu. Protože výchozí myšlenka pocházela z Design Systemu a Interpressu, uzavřela Adobe licenční dohodu jak se společností Evans & Sutherland, tak s Xeroxem. Od bývalého zaměstnavatele si vypůjčili i laserové tiskárny k testování nových ovladačů.

Steve Jobs, Paul Brainerd a zrod DTP

PostScript byl navržen jako jazyk pro popis stránek. Díky svým rozsáhlým možnostem se poměrně brzy stal i formátem používaným k přenosu obrázků mezi aplikacemi. Geschke a Warnock si od počátku byli vědomi jeho nesporných předností, ale problém byl v tom, jak PostScript dostat na trh. Možnosti malé, právě vzniklé firmičky byly přirozeně značně omezené. V té době, na jaře roku 1983, se však jednoho dne v kanceláři Adobe rozezněl telefon, na jehož druhém konci byl Steve Jobs, šéf společnosti Apple Computer.

Apple byl v počítačovém světě vždy o dva tři kroky napřed. Právě nyní hodlal na trh uvést fenomenální Macintosh a posléze i levnou laserovou tiskárnu, ale chyběl mu způsob, jak jednoduše tyto produkty spolu propojit. Steve Jobs vždy vynikal pozoruhodným instinktem na ty nejsprávnější inovace, a když se dozvěděl o Adobe Systems, ihned jejím majitelům zatelefonoval.

Na rozdíl od ctihodných pánů z vedení Xeroxu mu bylo jasné, že zásadní záležitostí v podnikové sféře bude zlepšení kancelářského tisku. A že propojení osobního počítače s tiskárnou bude představovat evoluční skok nejen v tiskárenském oboru, ale zejména v počítačové branži.

Warnock řekl Jobsovi, aby se k nim do Adobe přišel podívat. Jak on, tak i Geschke si v té době již uvědomovali výhody licencování jejich technologie. A tak se stalo. Jobs jim za licenční poplatky nabídl jeden a půl milionu dolarů a uskutečnil investici ve výši dvou a půl milionů dolarů výměnou za dvacetiprocentní podíl akcií ve společnosti Adobe. (Je zajímavé, že John Scully, nový CEO Apple Computer, byl zásadně proti tomuto obchodu. A - takřka jako vždy - se mýlil. Neboť, když Apple o šest let později tyto akcie prodával, měly hodnotu více než 87 milionů dolarů!)

Výsledkem spolupráce Adobe Systems a Apple Computer (a také japonské společnosti Canon) byla revoluční laserová tiskárna LaserWriter. Vývojáři Adobe se v roce 1984 soustředili jednak na portování PostScriptu do čipu Motorola 68000 a řešení řídící jednotky pro LaserWriter, jednak na konverzi základních druhů písmen, které měly být v laserové­ tiskárně zabudovány. Typografie byla vůbec kapitola sama pro sebe. Adobe získala fonty Helvetova a Times na základě licence se společností Allied Linotype, tiskařské firmy se stoletou tradicí. Řezy těchto písmen, písmen Courier a znaků Symbol, se vlastně staly základem moderního digitálního písma. Adobe tím začalo budování rozsáhlé knihovny písmen, přičemž některá licencovala od zavedených firem a některá si společnost navrhla sama.

Když pak Steve Jobs poprvé spatřil stránku, která právě vyjela z tiskárny LaserWriter, byl jejím vzhledem a kvalitou tisku doslova ohromen. John Warnock mu řekl: „Právě jsme posunuli publikování do jiné dimenze. Tohle je přelomová událost."

LaserWriter, první postscriptová tiskárna, byla uvedena na trh v roce 1985 a dala vzniknout novému oboru, pro nějž se vžil název „desktop publishing", zkráceně DTP. Autorem tohoto názvu, přesně vystihujícího změnu v publikování, byl Paul Brainerd, novinář a zakladatel společnosti Aldus Corporation. Pomocí jeho programu PageMaker si mohl uživatel navrhnout a rozvrhnout na Macintoshi vzhled a rozvržení stránek dokumentu a pak je v přesném vzhledu, jaký měly na monitoru počítače, vytisknout v úžasné kvalitě. Dnes je pro nás tento postup naprostou samozřejmostí, ale tehdy šlo o revoluční změnu. Kombina­ce počítače Macintosh, programu PageMaker a tiskárny LaserWriter vybavené PostScriptem vymanila publikování z pout osvitových jednotek a náročných tiskových systémů. Skutečnost, že i složitá grafika a publikování se staly dostupnou věcí, měla dalekosáhlý význam. Je třeba si uvědomit, že tvorba kvalitních dokumentů byla do té doby vázána na velmi drahá tiskařská zařízení. (Tiskárna LaserWriter sice také nepatřila k nejlevnějším, stála v té době takřka sedm tisíc dolarů, nicméně tehdejší laserové tiskárny od IBM či Xeroxu byly třikrát až desetkrát dražší, přičemž nedisponovaly tou nejzásadnější inovací: softwarem od Adobe.)

Adobe Systems, dosud malá firma s několika zaměstnanci, se díky programovacímu jazyku PostScript stala takřka přes noc v počítačovém světě velký hráčem. Úspěch tiskárny a zrod DTP otevřel společnosti cestu k licencování PostScriptu výrobcům tiskáren nejen ve Spojených státech, ale i v zahraničí, zejména v Japonsku. PostScript se tak vyvinul v univerzální jazyk pro komunikaci grafických aplikací; stal se základním (a dlouhou dobu byl jediným) výměnným formátem vektorové grafiky. Ruku v ruce s tím vzrůstal i obchod s digitálními písmy, které podnítily digitální typografickou revoluci.

Od PostScriptu k PDF

Chuck Geschke a John Warnock odolali lákavým nabídkám od velkých počítačových firem, které si začaly brousit zuby na jejich vlastnictví, když jim začalo docházet, jaký potenciál se za rychle se šířícím PostScriptem skrývá. Není bez zajímavosti, že jedna z těch nejvýhodnějších nabídek přišla právě od Steva Jobse. Nabízená částka pěti milionů dolarů by jim bezpochyby zajistila klidný, ba luxusní život, ale tato dvojice se ještě zdaleka necítila na to, aby odešla na odpočinek do stínu palem kalifornských pláží.

Bylo to dobré rozhodnutí. Neboť důsledky vlivu, který Adobe Systems postupně získával, byly dalekosáhlé. Komerční úspěch jim posléze umožnil koupit Aldus Corporation a stáhnout tak pod svou střechu jejich klíčový produkt PageMaker. Ačkoli PageMaker, první editor DTP, se ještě dlouhou dobu pod křídly Adobe vyvíjel, společnost na konci 90. let představila nový, profesionální nástroj pro desktop publishing. Jednalo se o InDesign, první významnější DTP aplikaci podporující Unicode pro zpracování textu. Později byl doplněn o sazbu OpenType druhů písem. Nespornou výhodou InDesignu byl také fakt, že umožňoval snadno exportovat a pracovat s dokumenty formátu Portable Document Format (PDF).

PDF, založený na PostScriptu, který později do značné míry nahradil, se zakrátko stal standardem. Dnes jde o nejznámější produkt společnosti Adobe Systems, neboť je nejrozšířenějším formátem pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém­ byly pořízeny. Jeho první verzi představila společnost v roce 1993. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně, a protože šlo od počátku o otevřený formát­, začal být hojně využívaný. K nepřehlédnutelným výhodám PDF patří i to, že obsahuje i systém pro uložení různých částí dokumentu do jediného souboru s použitím komprese. Díky tomu dosahují soubory PDF na rozdíl od PostScriptu výrazně menšího objemu, což je jedna z řady nesporných výhod. K dalším patří začleňování bohaté možnosti multimediálních a interaktivních prvků (novější verze) či podpora mnoha moderních předtiskových technologií (správa barev založená na ICC, průhlednost, kompresní formát pro počítačovou grafiku).

Pro práci s PDF vyvinula následně společnost Adobe Systems trojici aplikací: Acrobat (prohlížení, tisk a editace PDF souborů), Distiller (tvorba PDF převodem z PostScriptu) a Reader (prohlížení a tisk PDF na různých platformách). Schopnost PDF reprodukovat tentýž obsah shodně bez ohledu na platformu a i skutečnost, že Reader byl poskytnut uživatelům zdarma, pak výrazně dopomohly k tomu, že se uvedený formát stal oblíbeným prostředkem zejména pro výměnu dokumentů v internetovém prostředí.

Koncem 80. let byly v Adobe Systems vyvinuty i první verze nejvýznamnějších grafických aplikací, nejprve pouze pro operační systém počítačů Apple: Illustrator (vektorový grafický editor) a Photoshop (bitmapový grafický editor pro tvorbu a úpravy bitmapové grafiky, např. fotografií). Zejména Photoshop, který je původně dílem bratrů Johna a Thomase Knollových, si získal obrovskou popularitu i u laické veřejnosti, k čemuž přirozeně přispělo rozšíření digitální fotografie. Když byl Photoshop (verze 4.0) v roce 1996 uvolněn i pro operační systém Microsoft Windows, stal se i přes poměrně vysokou cenu jedním z nejpopulárnějších grafických programů. V současné době je k dispozici desátá verze, nabízená v balíku vyspělých grafických aplikací pod názvem Creative Suite 3 (CS3).

Když Chuck Geschke a John Warnock v roce 2000 odcházeli z výkonných funkcí, byla společnost Adobe Systems největším výrobcem grafického softwaru na světě. Bruce Chizen, Warnockův nástupce na pozici výkonného ředitele společnosti, pokračoval v duchu obou „otců zakladatelů". Soustředil rodinu grafických nástrojů do již zmíněného balíku Creative Suite a v roce 2005 uskutečnil největší akvizici v historii společnosti, když Adobe Systems odkoupila společnost Macromedia. Tím rozšířila svoje portfolio o technologii Flash (pro vytváření interaktivních animací, prezentací a her - převážně pro internet) a další významný software pro tvorbu internetových aplikací a grafiky, zejména rozšířené programy Dreamweaver, Fireworks, ColdFusion a další.

Chuck Geschke v jednom z rozhovorů vzpomíná, že když firmu začali v první polovině 80. let budovat, každý nový zaměstnanec nalezl na svém stole kladivo, pravítko a šroubovák, aby si mohl v kanceláři pověsit poličky: „Chtěli jsme, aby si všichni od počátku osvojili mentalitu, že každý se podílí i na maličkostech, jako je například zametání podlahy. Nářadí je už dnes pryč, ale tyto zvyky přesto přetrvávají."

Přelomové roky:

  • 1982 John Warnock a Charles Geschke založili společnost Adobe Systems.
  • 1985 Postscriptová tiskárna Apple LaserWriter - první „desktop publishing" (DTP) systém.
  • 1986 Adobe Type Library.
  • 1987 Adobe Illustrator.
  • 1990 Adobe Photoshop, Type Manager.
  • 1993 Adobe Acrobat.
  • 1994 Akvizice Aldus Corporation.
  • 1998 Adobe ImageReady.
  • 1999 Akvizice společnosti GoLive (Adobe GoLive), představen Adobe InDesign.
  • 2000 Bruce Chizen jmenován CEO.
  • 2003 Představen komplet Adobe Creative Suite (kombinuje upgradované verze Adobe Photoshop, Illustrator, InDesign a Acrobat).
  • 2005 Akvizice společnosti Macromedia.
  • 2007 Shantanu Narayen jmenován CEO.
  • 2008 Spuštěn balík Acrobat.com.

 

O zakladatelích Adobe:

Charles „Chuck" M. Geschke (*1939), americký programátor a podnikatel, spoluzakladatel společnosti Adobe Systems, Inc. Vystudoval matematiku na Xavier University, doktorát získal v oboru počítačová věda na Carnegie Mellon University. Na začátku 70. let se stal vědeckým pracovníkem ústavu Xerox PARC, zde v roce 1978 založil a řídil Imaging Sciences Laboratory, zaměřenou na výzkum počítačové grafiky. V roce 1982 založil společně s Johnem Warnockem společnost Adobe Systems, v letech 1986-2000 působil jako její prezident. Dodnes je spolupředsedou její správní rady (společně s Johnem Warnockem). Je členem National Academy of Engineering a působí v radách řady vědeckých, vzdělávacích a uměleckých institucí a organizací (University of San Francisco, San Francisco Symphony, Leadership Roundtable on Church Management atd.).

John E. Warnock (*1940), americký programátor a podnikatel, spolu­zakladatel společnosti Adobe Systems, Inc. Vystudoval matematiku, filozofii a elektrické inženýrství (PhD) na University of Utah. Po skončení studií zkoušel štěstí jako podnikatel ve Vancouveru v Britské Kolumbii a pak se přidal k firmě Computer Sciences of Canada a pracoval v Torontu. V roce 1972 se přestěhoval do Kalifornie, kde pracoval na projektu Illiac IV (vesmírném simulátoru NASA) a leteckých simulátorech. Poté se přesunul do Washingtonu, kde byl zaměstnán v Goddardově vesmírném leteckém centru. V roce 1978 nastoupil do výzkumného ústavu Xerox PARC, kde pracoval v Imaging Sciences Laboratory, které řídil Charles Geschke. Podílel se na vývoji programovacích jazyků pro tiskárny JaM a Interpress. V roce 1982 založil společně s Charlesem Geschkem společnost Adobe Systems, v letech 1984-1986 působil jako prezident této společnosti, po dalších šestnáct let (do roku 2000) byl výkonným ředitelem.

 





Komentáře