Abeceda SCM: čeká se na větší rozšíření RFID

Supply Chain Management (SCM) je kombinace umění a vědy, jejímž cílem je zlepšení způsobů, jak vaše firma vyhledává surové komponenty, které potřebuje k vytvoření výrobku nebo služby a k jejich dodání zákazníkům. Dodavatelsko-odběratelský řetězec má následující základní součásti – plán, zdroj, výrobu, dodávku a vracení.

Abeceda SCM: čeká se na větší rozšíření RFID


Supply Chain Management (SCM) je kombinace umění a vědy, jejímž cílem je zlepšení způsobů, jak vaše firma vyhledává surové komponenty, které potřebuje k vytvoření výrobku nebo služby a k jejich dodání zákazníkům. Dodavatelsko-odběratelský řetězec má následující základní součásti – plán, zdroj, výrobu, dodávku a vracení.

  • PLÁN: To je strategická část dodavatelsko-odběratelského řetězce. K řízení všech zdrojů, které směřují k uspokojení zákaznické poptávky po vašem produktu nebo službě, potřebujete určitou strategii. Velkou část plánování představuje vytvoření souboru měřicích nástrojů potřebných k monitorování dodavatelsko-odběratelského řetězce tak, aby byl efektivní, méně nákladný a poskytoval zákazníkům vysokou kvalitu a hodnotu.
  • ZDROJ: Zvolte si dodavatele, kteří vám dodají zboží a služby, jež potřebujete k vytvoření svého produktu. Vypracujte si ve vztahu k dodavatelům soubor cenových, dodavatelských a platebních procesů a vytvořte měřicí nástroje pro monitorování a zlepšování těchto vztahů. Vytvořte si také procesy řízení inventáře zboží a služeb, které dostáváte od dodavatelů, včetně přebírání dodávek, jejich kontroly, převádění do vlastních výrobních zařízení a autorizace plateb dodavatelům.
  • VÝROBA: Tento krok představuje vlastní výrobu. Rozvrhněte si činnosti potřebné pro výrobu, testování, balení a přípravu k dodání. V této na měření nejnáročnější části dodavatelsko-odběratelského řetězce je zapotřebí měřit úroveň kvality, objem výroby a produktivitu pracovníků.
  • DODÁVKA: Tuto část mnoho odborníků označuje jako „logistiku“. Koordinujte příjem objednávek od zákazníků, vytvořte síť skladů, vyberte dopravce, kteří výrobky dopraví k zákazníkům, a vytvořte fakturovací systém pro příjem plateb.
  • VRACENÍ: Problémová součást řetězce. Vytvořte síť pro příjem vadných nebo přebytečných výrobků zpět od zákazníků a pro podporu zákazníků, kteří mají problémy s dodanými výrobky.

Co dělá software dodavatelsko-odběratelského řetězce?

Software pro dodavatelsko-odběratelský řetězec je snad nejroztříštěnější skupinou softwarových aplikací na této planetě. Každý z výše popsaných pěti hlavních kroků řetězce v sobě skrývá desítky specifických úkolů, z nichž řada vyžaduje svůj vlastní specifický software. Někteří velcí prodejci spojili více těchto nesourodých kusů softwaru „pod jednu střechu“, ale nikdo nemá v nabídce kompletní balík, který by byl vhodný pro jakoukoliv firmu. Například většina firem potřebuje sledovat poptávku, nabídku, stav výroby, logistiku (tj.na kterém místě dodavatelsko-odběratelského řetězce se určité věci nacházejí) a distribuci. Stále více také potřebují sdílet data s partnery v dodavatelsko-odběratelském řetězci. I když produkty velkých prodejců ERP jako APO (Advanced Planner and Optimizer) od firmy SAP mohou provádět většinu z těchto úkolů, nebo dokonce všechny, vzhledem k tomu, že dodavatelsko-odběratelský řetězec v každém odvětví má svoje specifika a svá úskalí, řada firem se cíleně rozhoduje pro nejlepší produkty v dané specifické kategorii, přestože nevyhnutelným důsledkem pak je nutnost určité integrace.

Jaký je vztah mezi ERP a SCM?

Řada aplikací SCM se opírá o ten druh informací, který se ponejvíce ukládá v softwaru ERP. Teoreticky byste sice mohli informace, které potřebujete pro aplikace SCP, získávat ze stávajících systémů (v případě většiny firem to znamená výkazy v Excelu rozložené všude, kde to jenom jde), ale dosáhnout, aby tyto informace plynule, rychle a spolehlivě přicházely ze všech firemních oblastí, se může ukázat jako nezvladatelný úkol. ERP je tím beranidlem, které integruje všechny tyto informace v jediné aplikaci, a aplikace SCP pak využívají tohoto jediného hlavního zdroje, odkud získávají aktuální informace. Většina šéfů informatik, kteří se pokusili instalovat aplikace SCP, říká, že jsou rádi, že se nejdřív vypořádali s ERP. Projekty ERP označují za „úklid v informačním domě“. ERP je samozřejmě drahá a složitá věc, takže se možná budete chtít pokusit o nalezení cest, jak „krmit“ své aplikace SCP potřebnými informacemi a obejít se přitom bez ERP. V současné době většina prodejců ERP má moduly SCM, takže realizace projektu ERP by mohla představovat způsob, jak zabít dvě mouchy jednou ranou. Firmy se budou muset rozhodovat, zda tyto produkty odpovídají jejich potřebám, nebo zda potřebují více specializovaný systém.

Aplikace, které prostě automatizují logistické aspekty SCM, jsou méně závislé na shromažďování informací z celé firmy, takže jsou i spíše méně závislé na rozhodnutí, zda ERP ano, či ne. Může se ale stát, že budete potřebovat, aby tyto aplikace s ERP nějakým způsobem komunikovaly. Je důležité věnovat pozornost tomu, aby se tento software mohl integrovat s internetem a s aplikacemi ERP, protože internet sám bude vytvářet poptávku po integrovaných informacích. Například pokud budete chtít vytvořit vlastní webové stránky pro komunikaci se zákazníky a dodavateli, budete chtít čerpat informace z aplikací ERP a aplikací dodavatelsko-odběratelského řetězce, abyste mohli uvádět aktualizované informace o objednávkách, platbách, stavu výroby a dodávek.

Co je cílem instalace softwaru pro SCM?

Než se objevil internet, ambice lidí, kteří přísahali na SCM software, se omezovaly na zlepšování schopností předpovídat zákaznickou poptávku a zajišťovat hladší chod dodavatelsko-odběratelského řetězce. Levný a všudypřítomný internet spolu se svými jednoduchými, všeobecně přijatými komunikačními standardy však vedl k daleko větší otevřenosti. Nyní můžete propojit svůj dodavatelsko-odběratelský řetězec s řetězci svých dodavatelů a zákazníků do jediné velké sítě, čímž bude dosaženo optimalizace nákladů a příležitostí pro všechny zúčastněné. To byla také příčina exploze B2B – ta představa, že všichni, s kým obchodujete, mohou být propojeni v jedné velké, šťastné a spolupracující rodině.
Realita samozřejmě není až docela tak šťastná a spolupracující, ale většina dnešních společností sdílí se svými partnery v dodavatelsko-odběratelském řetězci alespoň nějaká data. Cílem těchto projektů je větší viditelnost v rámci řetězce. Dodavatelsko-odběratelský řetězec je ve většině odvětví něco jako velká karetní hra. Hráči nechtějí vyložit karty na stůl, protože nikdo nikomu nevěří. Pokud by to ale udělali, mohli by z toho mít prospěch všichni. Dodavatelé by nemuseli odhadovat, kolik surovin objednat, a výrobci by nemuseli od dodavatelů objednávat více, než nakonec budou potřebovat, aby měli jistotu, že budou mít dost, pokud by poptávka po jejich výrobcích nečekaně stoupla. A maloobchodníci by měli méně prázdných regálů, pokud by se o své informace o prodeji toho kterého výrobku ve svých obchodech podělili s jeho výrobcem. Internet toto vyložení karet umožňuje, ale staletí nedůvěry a absence koordinace v rámci jednotlivých odvětví to ztěžují.

Co je to spolupráce dodavatelsko-odběratelského řetězce?

Podívejme se na příklad zboží ve spotřebitelském balení. Pokud existují nějaké dvě firmy, které jsou klasickou ukázkou spolupráce, je to Wal-Mart a Procter & Gamble. Než tyto společnosti v 80. letech začaly spolupracovat, maloobchodníci sdíleli s výrobci jen velmi málo informací. Pak ale tito dva giganti vybudovali softwarový systém, který propojil P&G s distribučními centry Wal-Martu. Když v distribučních centrech začnou docházet výrobky P&G, systém vyšle automatickou výstrahu P&G, aby dodal další. V některých případech je tento systém rozpracován až na jednotlivé prodejny Wal-Martu. Umožňuje P&G monitorovat regály v reálném čase prostřednictvím satelitního spojení, které vyšle zprávu do továrny, kdykoliv se produkt P&G mihne kolem skeneru na registrační pokladně.

Jaké jsou překážky instalace softwaru dodavatelsko-odběratelského řetězce?

Automatizace dodavatelsko-odběratelského řetězce je výjimečně obtížná, protože její složitost překračuje hranice vaší firmy. Vaši lidé budou muset změnit způsob své práce a stejně tak se budou muset zachovat i pracovníci každého dodavatele, kterého zařadíte do své sítě. Jen ti největší a nejsilnější výrobci mohou donutit své dodavatele, aby takovéto změny akceptovali. Většina firem musí prodávat i těm, kteří jsou mimo systém. Navíc vaše cíle v okamžiku instalace systému mohou být pro tyto dodavatele přinejmenším ohrožující.

Pokud je problematické získat podporu pro systémy dodavatelsko-odběratelského řetězce z venku, uvnitř firmy to nebývá o mnoho jednodušší. Tendence provádět operace tak, jak jsou lidé zvyklí – tím, že zvednou telefon, pošlou fax nebo něco nadrásají na kus papíru –budou nejspíš mít určitou setrvačnost. Pokud nedokážete lidi přesvědčit, že používáním tohoto softwaru ušetří čas, snadno najdou způsoby, jak jej obejít. Nemůžete odpojit telefony a faxy jen proto, že jste instalovali příslušný software.

Úsilí o to, abyste pro software dodavatelsko-odběratelského řetězce získali vlastní pracovníky, v sobě navíc skrývá zákeřný moment. Nové systémy zpracovávají data tak, jak jsou naprogramovány, ale tato technologie nedokáže absorbovat celou firemní historii a procesy hned zpočátku, v prvních měsících po zavedení. Prognostici a plánovači musejí pochopit, že první informace, které z tohoto systému dostanou, budou zřejmě potřebovat drobné úpravy. Pokud nebyli varováni, že systém zpočátku může projevovat určitou „naivitu“, budou si myslet, že je k ničemu. Jakmile však zaměstnanci pochopí, že půjde o to propojit jejich odborné znalosti se stále rostoucí přesností systému, začnou novou technologii akceptovat a používat.

Co je rozšířený dodavatelsko-odběratelský řetězec?

Rozšířený dodavatelsko-odběratelský řetězec je chytrý způsob, jak popsat kohokoliv, kdo přispívá k vytvoření produktu. Takže když vyrábíte učebnice, váš rozšířený dodavatelsko-odběratelský řetězec bude zahrnovat továrny, kde se tyto knihy tisknou a vážou, ale také firmu, která vám prodává papír, papírnu, kde tento váš dodavatel nakupuje atd. Je důležité neustále sledovat, co se ve vašem rozšířeném dodavatelsko-odběratelském řetězci odehrává, protože se může stát, že váš dodavatel nebo dodavatel vašeho dodavatele bude mít problém, který nakonec bude mít dopad i na vás (jak se říká, řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek).

Jaké nově vznikající technologie budou mít vliv na dodavatelsko-odběratelský řetězec?

Tou, která stojí nejvíce za povšimnutí, je RFID (Radio Frequency Identification). Visačky RFID jsou prostě „nadopované“ čárové kódy. Zatímco čárový kód jen identifikuje produkt, visačka RFID vypovídá o tom, co je to za výrobek, jak se dostal tam, kde je, kdy projde jeho záruční lhůta, prostě obsahuje jakékoliv informace, které si kdo může přát do něj naprogramovat. Technologie RFID bude generovat hromady dat o lokalizaci palet, beden, krabic, balení a jednotlivých produktů v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Bude produkovat moře informací o tom, kdy a kde bylo zboží vyrobeno, vyzvednuto, zabaleno a odesláno. Jinými slovy bude mít skutečně obrovský dopad.

Dvěma největšími překážkami masového rozšíření RFID jsou v současné době náklady na vybudování infrastruktury a absence dohodnutých oborových standardů.

Obrázek: Wikipedia, licence obrázku GFDL




Komentáře