Elektronické vzdělávání se postupně stává samozřejmostí

Zhruba před pěti lety převládal mezi odborníky názor, že v nejbližší době on-line vzdělávání více méně nahradí klasický výukový proces, že kamenné univerzity čeká dramatický boj o přežití, v němž valná většina podlehne, a že školení zaměstnanců či jazykové kurzy se stanou prakticky doménou e-learningových metod. Snad jedině základní školy prý zůstanou v rukou fyzicky přítomných učitelů, ovšem i tam elektronické vzdělávání pronikne velmi ­radikálním způsobem.

Elektronické vzdělávání se postupně stává samozřejmostí


Jako vždy je realita poněkud jiná. Hned na úvod je ovšem třeba předeslat, že i když e-learning neovládl oblast vzdělávání tak zásadním způsobem, jak jeho apologeti předpokládali, rozhodně se jedná o velmi životaschopnou, užitečnou a efektivní metodu, která pokud je správně použita, může velmi výrazným způsobem přispět ke zkvalitnění a usnadnění vzdělávacího procesu.

Všechno záleží na lidech
Především je třeba si uvědomit, že žádná metoda není samospasitelná, a ať už vědomosti šíří pedagog u tabule nebo elektronické médium, vždy záleží v první řadě na kvalitní přípravě, na znalosti studentů, kterým je výuka určena, a na schopnosti zaujmout a strhnout.
Technologie může přispět k efektivnějšímu šíření obsahu, případně k zajímavější a všestrannější prezentaci učební látky, ale za obsahovou stránku bude vždy odpovědný onen pověstný „lidský faktor“. „Situace by se výrazně zlepšila, kdyby se e-learningem začali zabývat pracovníci zodpovědní za vzdělávání i sami učitelé, lektoři a tutoři,“ říká Key Account Manager společnosti LangMaster Jan Plecháč. „Zatím řada odborníků na e-learning vyšla z oblasti IT technolo­gií a přirozeně jim chybí kontakt se vzdělávací problematikou. Kladou pak větší důraz na technologie než na studijní metody a obsah studia,“ dodává Jan Plecháč.

Multimédia na postupu
Další důležitou věcí je motivace: fyzicky přítomný pedagog má přece jen více šancí udržet pozornost a zájem než počítač. Proto se v poslední době stále ­více upouští od dlouhodobých e-lear­ningových kurzů zaměřených na komplexní témata a elektronické vzdělávání se zaměřuje spíše na kurzy věnované dílčím tématům, které trvají zhruba 10 dnů. E-learning je ovšem zároveň stále platnějším doplňkem klasického školního vzdělávání. Zvláště rozvoj multimédií nabízí zcela nové možnosti, jak obohatit běžné školní osnovy. „Mezi nejnovější trendy lze dozajista zařadit příklon ke stále větší multimedializaci kurzů. Má to spojitost s dostupností kvalitnějšího a levnějšího připojení k internetu,“ říká Jan Plecháč. „I když stále zaostáváme za přístupovou rychlostí vyspělejšího světa, za­číná to stačit na ozvučené kurzy a využití kratších videosekvencí. Do popředí se dostávají kombinované technologie, kdy nositelem tzv. těžkých multimedií jsou CD-ROMy a datové servery, zatímco po internetu či intranetu se přenášejí jen studijní výsledky, studijní data jsou čerpána z CD či DVD,“ dodává. Významným pozitivem e-learningu je možnost rychlé, prakticky průběžné aktualizace – tedy něco, co klasická školní učebnice nemůže nikdy dosáhnout. Potvrzuje to i Jiří Laciga, generální ředitel CCA Group: „Úsilí se nyní soustřeďuje na jednoduchost a rychlost tvorby e-learningových kurzů.“

Více v BW 2/2004





Komentáře