Historie Hewlett-Packard

Historie Hewlett-Packard


Historie společnosti Hewlett-Packard je zářným příkladem vybudování úspěšné firmy takřka z ničeho. Začala vyrábět a prodávat oscilátory a sofistikovaná elektronická zařízení, dnes je velmocí v oblasti tiskáren, osobních počítačů, serverů, softwaru a IT služeb. Jak se stalo, že z malé firmy sídlící v garáži vznikl nadnárodní gigant, který postupně získal výrazný podíl na trhu v klíčových kategoriích IT?

Společnost Hewlett-Packard založili dva mladí muži, kteří právě končili studium na Stanfordské univerzitě. První z nich, William Hewlett, se narodil ve státě Michigan, ale v útlém dětství se s rodiči přestěhoval do Kalifornie. Jeho otec byl lékařem a získal místo na Stanford Medical School. Bill už v dětství vynikal v technických oborech, na univerzitě si zvolil fyziku a elektrické inženýrství a ve studiu pokračoval na Massachusettském technologickém institutu, kde se stal magistrem přírodních věd. Po návratu na Stanford pak v roce 1939 získal inženýrský titul.
V témže roce se začala psát historie firmy Hewlett-Packard (dále jen HP). Bill Hewlett znal o rok staršího Davida Packarda již od roku 1934. V té době se oba zúčastnili výletu do hor v Coloradu, kde uzavřeli nerozlučné přátelství. To však ještě nemohli tušit, že přátelství potrvá více než celé půlstoletí a že jeho plodem bude jedna z největších světových IT společností.

K založení firmy na výrobu a vývoj elektrotechnických zařízení dvojici studentů inspiroval jejich profesor Frederick E. Terman, průkopník rádiového inženýrství. Ten svým dvěma nadaným studentům prozradil vizi, aniž by tušil, že právě pokládá stavební kámen gigantické nadnárodní korporaci. Byl přesvědčen, že RC oscilátory, jejichž vlastnosti se tehdy intenzivně zkoumaly, mají pro průmysl takový potenciál, že by nebylo od věci založit firmu pro jejich komercionalizaci. Terman nebyl jen tak někdo. Jeho učebnice Radio Engineering z roku 1932 byla jakousi biblí nejen pro studenty elektroinženýrství, ale i pro radioamatéry. V průběhu války pracoval na vládním projektu a po válce na Stanfordově univerzitě prosadil vybudování lineárního urychlovače elementárních částic, díky němuž se Stanford zařadil mezi nejprestižnější americké technické univerzity (a který navíc tamním profesorům pomohl získat tři Nobelovy ceny).

Bill a Dave se rozhodli slova uznávaného odborníka uskutečnit. První zvukový oscilátor 200A vyrobili v roce 1938 v malé garáži v Palo Altu. 1. ledna následujícího roku založili společnost, jejíž název tvořil jejich příjmení. Stojí za zmínku, že legendární garáž, dnes historická pamětihodnost státu Kalifornie, je považována za místo vzniku „zlatonosného“ Silicon Valley. Ze svých úspor, které čerství absolventi dali dohromady, získali 538 dolarů, výchozí částku na rozjezd firmy. Leckomu ten obnos přišel směšný, dokonce i v předválečné době. Musíme si ovšem uvědomit, že to nebyl jediný kapitál, kterým tito dva mladí muži disponovali. Jestliže ten vyčíslitelný byl poměrně skromný, ten druhý, nevyčíslitelný, v sobě skrýval daleko větší předpoklady k úspěchu – spočíval v odhodlání, schopnostech a znalostech. Není bez zajímavosti, že první výrobek firmy, již zmíněný zvukový oscilátor, vznikl na základě Hewlettovy diplomové práce, v níž se zaměřil na praktické využití nové elektroinženýrské technologie – záporné zpětné vazby. K prvním odběratelům zařízení patřila filmová studia Walta Disneye, která použila osm těchto oscilátorů pro ozvučení filmu Fantasia.

HP STYL

Ačkoli neměli pražádné zkušenosti v obchodování, podařilo se dvěma mladým podnikatelům dosáhnout již v prvním roce mírného zisku. A nejen v prvním roce. Za celou dobu společného působení dokázali firmu udržet v černých číslech. Zatímco Hewlett proslul zejména vědeckými schopnostmi, Packardovou doménou byl obchod. V HP se oba mohli navzájem zastupovat, což často činili. Jejich celoživotní partnerství je pozoruhodné nejen pro osobní přátelství, ale i pro obchodní úspěch a inovační přístup k řízení firmy.

Po vstupu USA do 2. světové války začal Bill Hewlett sloužit jako důstojník v americké armádě, zatímco Dave Packard nadále řídil firmu. Na jeho bedra spadalo nejen zajištění výroby elektronických přístrojů pro armádu Spojených států, ale i rozšíření firmy a výstavba prvního vlastního podnikového centra v Palo Altu (Redwood Building). Když se po válce Bill do firmy vrátil a zastával post viceprezidenta, společnost pokračovala v úspěšném růstu. Jestliže na začátku 50. let měla HP dvě stovky zaměstnanců a roční výnos překročil částku pět milionů dolarů, v roce 1958 se počet zaměstnanců takřka zdesateronásobil a zisk činil 30 milionů dolarů.

Roku 1957 nabídla HP své akcie k veřejnému obchodování. Bill Hewlett a Dave Packard, kteří do té doby vlastnili značnou část kmenových akcií, vytvořili program zaměstnaneckých akcií, který umožňuje pracovníkům HP zakoupit akcie společnosti se slevou. Ruku v ruce s touto nabídkou se zrodila proslulá strategie řízení označovaná jako „HP styl“ (HP Way). Zdravotní pojištění, flexibilní pracovní doba, otevřené kanceláře, decentralizované rozhodování, řízení podle cílů či zaměstnanecké hovory při kávě, to jsou jen příklady mnoha zásad a metod, které v HP zavedli. Konkrétní příklad vztahu k pracovníkům firmy lze nalézt na počátku 70. let, kdy firma čelila poklesu tržeb a potřebovala propustit asi tisícovku lidí, což tehdy představovalo asi deset procent celkového stavu. Namísto toho tehdy Hewlett vyhlásil, že prakticky každý bude mít v pátek neplacené volno. Opatření trvalo šest měsíců, než společnost krizi překonala. „Už při zakládání firmy jsme si řekli, že nechceme masově propouštět,“ odůvodnil Hewlett vzpomínkami z mládí na hospodářskou krizi obdobné přístupy k řešení těchto problémů. Styl řízení si společnost snažila uchovat do nedávných dnů. Poté, co Hewlett-Packard v roce 2001 nenaplnil kvůli problémům celého odvětví své finanční cíle, zřekla se Carly Fiorina i další členové top managementu části svých odměn. Přesto se Fiorina stala terčem kritiky, že zrazuje tradici firmy. Důvody pro kritické hlasy byly, jak ještě uvidíme, ovšem jinde.

Díky HP stylu řízení (stejně jako důrazu na výzkum, o kterém ještě bude řeč) se společnost, která vznikla v nenápadné garáži, později stala jedním z nejvýraznějších hráčů na trhu informačních technologií. Odkaz HP styl se nadto stal inspirací pro další společnosti nejprve v Silicon Valley a později i v celém světě.

GLOBÁLNÍ SPOLEČNOST

V roce 1957, v témže roce, kdy vstoupila HP na burzu, začali zakladatelé rozšiřovat její působnost za hranice Spojených států. Výsledem bylo otevření prvního výrobního závodu v německém Boeblingenu a založení prvního neamerického střediska. Jednalo se o evropskou centrálu HP v Ženevě. Později byla podobná centra založena i v Japonsku a Singapuru a v Latinské Americe. Zakladatelé společnosti přitom definovali jako jeden z cílů HP stylu globální občanství, které zní: Žijeme tak, abychom nesli svou zodpovědnost vůči globálnímu společenství. Snažíme se žít v souladu s ekonomikou, intelektuálním potenciálem a být společensky aktivní v každé společnosti a zemi, ve které obchodujeme.

Hewlett, který byl známý svým citem pro technologické novinky a nové trendy, prosadil v roce 1966 založení samostatného výzkumného střediska v Palo Altu. I v době, kdy ve společnosti zastával nejvyšší postavení, jej pravidelně navštěvoval. Zajímal se o nejrůznější inovace a neváhal pracovat po boku řadových zaměstnanců z výzkumného centra společnosti. Na řadě inovací se i sám podílel, přičemž nejznámějším příkladem je vývoj vědeckého kalkulátoru. Když v roce 1968 představili výzkumní pracovníci HP Lab stolní vědecký kalkulátor HP 9100A, Hewlett navrhl, že by společnost měla vyvinout něco podobného, ale aby se přístroj vešel do kapsy u košile. Výsledkem byl HP-35, první kapesní vědecký kalkulátor na světě. Jakmile byla na začátku 70. let minulého století zahájena jeho sériová výroba, výpočty na logaritmickém pravítku se začaly stávat minulostí.

HP si postupně získávala jméno i svým důrazem na běžného spotřebitele. Ačkoli technologie laserového tisku vznikla v Xeroxu a první laserové tiskárny vyvinula IBM, laserovou tiskárnu určenou pro použití doma a v kanceláři uvedla v roce 1984 na trh HP – jednalo se o první model HP LaserJet. Tento první LaserJet dokázal tisknout v rozlišení 300 dpi a jeho původní cena byla 3 500 dolarů. Cenu 1 000 dolarů prolomila laserová tiskárna v roce 1990, o tři roky později začala HP nabízet první barevnou laserovou tiskárnu.

Rozšiřování portfolia výrobků a služeb je jedním ze stěžejních principů HP stylu. K tomu společnosti pomáhá vlastní výzkum. V současnosti má výzkumné středisko HP Labs šest poboček rozesetých po celém světě. Na výzkum a vývoj vyčleňuje HP zhruba šest až sedm procent z ročního výnosu, což odpovídá částce čtyři miliardy dolarů. Značná část této sumy jde na vývoj nových produktů a služeb, ale sedm procent je investováno do dlouhodobého výzkumu, zaměřeného na budoucí technologie a služby.

HP + COMPAQ = ?

Zlomovým okamžikem v historii firmy bylo sloučení HP se společností Compaq, k němuž došlo v roce 2002. Carly Fiorina zvládla nesnadnou a komplikovanou fúzi své firmy s Compaqem na výtečnou. Tato fúze je dnes uváděna jako učebnicový příklad, jak lze rychle a relativně bezbolestně spojit dvě obří firmy. I přes úspěch se ale takřka vzápětí dostavily problémy a ozvali se kritici, že převzetí Compaqu, za který HP zaplatila 19 miliard dolarů, bylo chybou, která firmu poškodí. Jako důvod pro své tvrzení uváděli, že byznys s osobními počítači bude stále méně zajímavý.

Třebaže Fiorina zavedla ve firmě tvrdou kázeň (někteří zaměstnanci ji za jejími zády přezdívali „Darth Vader v sukni“), kritické hlasy sílily. Přidali se k nim i potomci zakladatelů firmy, kteří ji dokonce obvinili, že společnost zbavila její duše, její jedinečné firemní kultury. Fiorina dokázala, že umí firmu řídit, ale nedokázala jí prý poskytnout jasnou inovační strategii či vizi. Roztržka s potomky dvojice „otců zakladatelů“, kteří byli proti akvizici Compaqu, nepostrádala komických, či spíše malicherných rysů: vytýkali jí například i fakt, že nelétá turistickou třídou, jako její předchůdci, ale firemním speciálem, kdy ji vždy – považte! – doprovází její osobní kadeřnice. Část akcionářů v čele s potomky Hewletta a Packarda nakonec dosáhla svého. Carly Fiorina z nejvyššího postu, jaký kdy v byznysu zastávala žena, odstoupila v roce 2005. Nepodařilo se jí, aby akcie společnosti zahájily vzestup, jaký slibovala. Výše jejího odstupného přesahovala částku 20 milionů dolarů. Řízením byl nejprve dočasně pověřen finanční ředitel Robert Wayman, než byl jmenován Mark Hurd, současný prezident a CEO společnosti.

V současnosti, kdy už horké hlavy kritiků vychladly, se ukazuje, že Carly Fiorina společnosti v krizových letech 2000–2003 rozhodně neublížila, ale spíše ji zachránila před pozvolným pádem. Mark Hurd záhy po svém jmenování oznámil program zjednodušení struktury společnosti (šlo o sloučení dvou divizí do jedné), snížení nákladů a posílení orientace na zákazníky. Za tímto účelem musí ovšem zredukovat počet pracovních sil o přibližně 14 500 zaměstnanců, což je přibližně 10 procent stavu pracovníků na plný úvazek. Vedle toho chce omezit řadu zaměstnaneckých výhod, které byly v HP samozřejmostí (jde např. o zastavení penzijních programů a zdravotního penzijního zvýhodnění). Potomci zakladatelů se kupodivu proti tomu neozvali… Volné pátky, které svého času zavedl Bill Hewlett, aby překonal krizi, aniž by musel propouštět, upadly v zapomnění. Že by byl HP styl „otců zakladatelů“ odbytou minulostí, pro který v dnešním světě není místo?

Tak jednoduché to samozřejmě není. Hurd předpokládá, že úsporami získá 1,9 miliardy dolarů, přičemž zhruba polovinu těchto úspor chce využít k posílení pozice na trhu nebo reinvestovat do podniku tak, aby posílil konkurenceschopnost HP. Zda se mu to podaří, to ukáže budoucnost. Nárůst zisků v minulém roce, posílení pozice největšího světového producenta tiskáren a druhého největšího výrobce osobních počítačů jsou výsledky, které naznačují, že nová strategie společnosti Hewlett-Packard se rozhodně neminula účinkem.


–vložený text–
Z historie Hewlett-Packard
1939 William Hewlett a David Packard zakládají firmu Hewlett-Packard, prvním výrobkem je oscilátor 200A.
1943 Testy generátoru signálů a vstup na pole mikrovln.
1951 Vynález vysokorychlostního měřiče frekvence.
1956 První osciloskop model 130A/ /150A.
1957 HP se stává veřejně obchodovatelnou společností.
1958 První akvizice firmy F. L. Moseley Company of Pasadena producenta kvalitních grafických záznamníků. První krok k byznysu s plotry a tiskárnami.
1964 Představeny cesiové atomové hodiny HP 5060A s odchylkou jedné sekundy za 3 tisíce let.
1968 První desktopový vědecký kalkulátor HP 9100A.
1972 První vědecký kalkulátor na světě do dlaně HP-35.
1974 První minicomputer a programovatelný kalkulátor.
1978 Williama Hewletta střídá na pozici CEO John Young.
1980 První osobní počítač HP-- 85.
1982 Technický počítač HP 9000 a „desktopový mainframe“ HP-- 75C.
1984 Termální tiskárna ThinkJet a laserová tiskárna LaserJet.
1986 Představena počítačová architektura založená na procesorech RISC.
1988 Představena rodina tiskáren DeskJet.
1991 Na trh uvedena barevná tiskárna color DeskJet 500C.
1992 CEO se stává Lewis Platt.
1996 Umírá David Packard.
1998 Představeno první PDA Jornada 820.
1999 Carly Fiorina jmenována CEO.
2001 Umírá William Hewlett. HP oznamuje záměr fúze s Compaqem.
2002 Fúze HP a Compaqu úspěšně provedena.
2004 Představena plazmová a LCD TV a HP Digital Entertainment Center.
2005 Fiorinu střídá na pozici CEO Mark Hurd, který představuje novou strategii HP.


–vložený text–
Osobnosti společnosti Hewlett-Packard
William R. Hewlett (1913–2001), spoluzakladatel společnosti Hewlett-Packard, přední americký podnikatel, technolog a filantrop. Během své kariéry působil ve správních radách řady společností a organizací (např. Chrysler Corp., Chase Manhattan Bank, FMC Corp.). Aktivní vedení své firmy opustil v roce 1978. Byl držitelem mnoha patentů a členem americké Národní akademie věd (National Academy of Sciences) a řady dalších institucí. V roce 1985 mu prezident Spojených států Ronald Reagan udělil Národní medaili za vědu (National Medal for Science), nejvyšší vědecké ocenění v USA. Manželé Hewlettovi založili roku 1966 nadaci Williama a Flory Hewlettových, která poskytuje granty organizacím v oblastech zdravotnictví, vzdělávání, ochrany životního prostředí či rozvoje rodiny.
David Packard (1912–1996), spoluzakladatel společnosti Hewlett-Packard, přední americký podnikatel a filantrop. V letech 1969–1971 působil jako expert v americké Radě národní bezpečnosti, v 70. letech jako poradce amerických prezidentů, zejména v otázkách bezpečnosti státu. Společně se svou manželkou založil nadaci (David and Lucile Packard Foundation), jejímž prostřednictvím věnoval desítky milionů dolarů zdravotnickým zařízením (např. Lucile Salter Packard Children‘s Hospital) a nejrůznějším nevýdělečným organizacím.
Richard Lampman (*1941), ředitel Computer Systems Lab, nyní ředitel výzkumu společnosti HP, řídí šest světových vědeckých výzkumných center (HP Labs). Podílel se na vývoji nových řešení technologie inkoustového a laserového tisku.
Carleton S. Fiorina (*1954), před příchodem do HP pracovala ve společnostech AT&T a Lucent Technologies, v letech 1999–2005 CEO společnosti HP. Nyní působí na Massachusettském technologickém institutu a v radě Světového ekonomického fóra. Vydala knihu pamětí Nesnadná rozhodnutí (Tough Choices: A Memoir, 2006).
Nora Denzelová, viceprezidentka HP pro software. Působila v IBM a jiných firmách. V současnosti je zodpovědná za vývoj softwaru – např. softwaru pro řízení infrastruktury HP OpenView (které zavádí novou generaci webových služeb a těsnější integraci mezi obchodním a provozním řízením podniku).
Daryl Anderson, výzkumný pracovník. Vyvinul technologii LightScribe, která umožňuje laserový potisk CD a DVD disků, kterou HP uvedla na trh v roce 2004.

–vložený text–
Hewlett-Packard Company
Společnost Hewlett-Packard (HP), založená v roce 1939 v kalifornském Palo Altu, je předním světovým dodavatelem výrobků, technologií, řešení a služeb pro jednotlivce i podniky. Široká nabídka společnosti zahrnuje IT infrastrukturu, management software osobní počítače a přístupová zařízení, globální služby, výrobky pro tisk a zobrazování. Obchodní strukturu společnosti tvoří tři obchodní skupiny:
Imaging and Printing Group (IPG) – HP je vedoucím poskytovatelem řešení v oblasti tisku a zobrazování pro podniky a spotřebitele. IPG nabízí tiskárny, multifunkční zařízení, digitální zobrazovací zařízení, jako jsou fotoaparáty, skenery, příslušné doplňky a spotřební materiál. IPG nabízí také řešení pro profesionální tisk.
Technology Services Group (TSG) je tým odborníků s celosvětovou působností. Poskytuje návody, odborné vědomosti a obsáhlý soubor služeb, které zákazníkům pomáhají uskutečnit měřitelný přírůstek obchodní hodnoty ze svých investic.
Personal Systems Group (PSG) zahrnuje produkty s nejnovějšími technologiemi a se zjednodušenou formou správy v rámci již funkční IT infrastruktury u zákazníka. Nejširší nabídka na trhu zahrnuje desktopy, notebooky, pracovní stanice, monitory i handheldy pro všechny zákaznické segmenty.
Kromě tří obchodních divizí vlastní společnost své laboratoře (HP Labs), které zabezpečují výzkum pro celou společnost. HP laboratoře jsou primárně zaměřeny na objevování nových technologií, které pomáhají v rozvoji obchodních příležitostí a účasti na neustále se měnících potřebách trhu.

HP je celosvětově:
No.1 v oblasti inkoustových, multifunkčních a jednofunkčních tiskárnách, v černobílých a barevných laserových tiskárnách, ve velkoformátových tiskárnách, ve skenerech, v tiskových serverech, ve spotřebním materiálu pro inkoustové a laserové tiskárny
No. 1 v oblasti serverů
No. 1 v úložných datových systémech, v externích úložných paměťových systémech a oblasti otevřených úložných síťových zařízení
No. 1 v oblasti sítí a System Management softwaru
No. 1 v oblasti notebooků
No. 1 v oblasti Pocket PC
No. 2 v oblasti osobních počítačů
No. 2 v oblasti příjmů z osobních počítačů
No. 2 v oblasti handheldů
No. 3 v oblasti IT služeb
No. 6 v oblasti softwaru





Komentáře