Inkubátor před světem neochrání

Jak vlastně u nás fungují inkubátory při vysokých školách a výzkumných centrech? Umožňují vysoce kvalifikovaným lidem nastartovat vlastní podnikání a zároveň je chrání před „provozní“ rutinou? Nebo je to všechno jinak? V následujícím rozhovoru se kromě inkubátorů dostaneme také k významu aplikované matematiky pro podnikání celé řady firem, vztahu tohoto oboru se softwarovým inženýrstvím, představíme si trochu záhadně znějící spojení matematický audit... Na naše otázky odpovídá Ing. Ondřej Komenda.

Inkubátor před světem neochrání


Jak vlastně u nás fungují inkubátory při vysokých školách a výzkumných centrech? Umožňují vysoce kvalifikovaným lidem nastartovat vlastní podnikání a zároveň je chrání před „provozní“ rutinou? Nebo je to všechno jinak? V následujícím rozhovoru se kromě inkubátorů dostaneme také k významu aplikované matematiky pro podnikání celé řady firem, vztahu tohoto oboru se softwarovým inženýrstvím, představíme si trochu záhadně znějící spojení matematický audit... Na naše otázky odpovídá Ing. Ondřej Komenda.

Vystudoval obor informatická fyzika na FJFI ČVUT. Ve své diplomové práci se zabýval počítačovým návrhem syntetických hologramů, tématem jeho disertační práce jsou laserové pinzety. Současně je obchodním a projektovým manažerem firmy inSophy. „Podnikáme ve vědě prostě proto, že nás věda baví,“ říká o sobě i o firmě.

Podnikání v oblasti matematiky, byť aplikované, zní skoro jako protimluv, co ve vašem podání obnáší?
Přístupy aplikované matematiky posunuly v nedávné době hranice řady oborů (pozn.: na toto téma viz také rozhovor v BW 11/2006). Vhodné využití poznatků matematiky a inženýrské informatiky přineslo například výrazné urychlení čtení lidského genomu, dalo vzniknout zcela novým metodám testování materiálů, umožnilo predikovat chování analyticky nepopsatelných systémů... Příkladů by se našla celá řada. Myslím, že o síle aplikované matematiky dnes prakticky není pochyb; jiná věc je, že málokdo jejího potenciálu plně využívá. Proto se domnívám, že podnikání v oblasti aplikované matematiky nejenže není protimluv, ale dokonce jde o velice přínosnou službu přinášející inovace.

Zkusme se na to podívat konkrétněji. Kdo jsou vaši zákazníci a jaké služby jim nabízíte?
Našimi zákazníky jsou především projektové týmy komerčních či výzkumných institucí, obchodní a marketingová oddělení nejrůznějších společností, ale i softwarové firmy, které potřebují přidat do svých produktů „matematicky náročnou“ funkčnost. Tito klienti disponují velice cennými znalostmi a zkušenostmi ze svých oborů (biologie, energetické systémy, prodej elektřiny, farmakologie, obchodování na burze, znalost chování zákazníků, vývoj softwarových produktů...), ale v rámci oboru narazily na konkrétní vědecký či technicko-obchodní problém, který není možné vyřešit bez využití vyšší matematiky. Naším úkolem je obohatit projektové týmy zákazníků o znalosti matematiky a inženýrské informatiky a v úzké spolupráci problém přesně identifikovat a vyřešit. Nalezené řešení je opět popsáno jazykem matematiky. Našim cílem ovšem je zákazníka od nutnosti studovat matematiku ochránit. Proto nalezenou a ověřenou matematickou metodu převedeme do podoby počítačového programu a zákazníkovi ji předáme v uživatelsky přívětivém balení.
Jinak řečeno, nabízíme vlastně zavedení matematických inovací – od počátečního matematického auditu (identifikace úlohy a možností jejího matematického řešení) přes konzultace v oblasti aplikované matematiky (v rámci kterých dojde k vyřešení úlohy) až po vývoj příslušných softwarových řešení (která umožní práci s nalezenou metodou i matematickému „laikovi“).

Nakolik se pak dá říct, že firma nabízející implementaci matematických inovací je specializovanou softwarovou firmou?
I řesto, že výstupy naší práce jsou většinou v podobě softwaru, nejsme standardní softwarovou firmou. Software je pro nás prostředkem, jak „zabalit“ silnou a komplexní matematickou metodu do matematicky nenáročné podoby. Účelem je připravit matematickou metodu k přívětivému užívání nebo k integraci do většího softwarového řešení.

Co třeba konkrétně míníte tou „matematickou metodou“, kterou předložíte zákazníkovi?
V nedávné době jsme například dokončili matematické konzultace pro firmu Phoenix-Zeppelin (exkluzivní zástupce firmy Cater Pillar pro ČR). Výsledkem spolupráce je korektní matematický model, který umožňuje přesně určit míru rizika selhání jejich řešení záložního energetického systému. Bylo exaktně prokázáno, že dostupnost elektrické energie pro zálohovaný systém (například nemocnici nebo telekomunikační centrálu) je standardně vyšší než 99,999 %, což v průměru představuje bezchybnou dodávku energie zálohovanému zařízení po dobu 680 let. V návaznosti na závěry této fáze projektu je v současné době vyvíjeno softwarové řešení, které umožní zaměstnancům firmy modelovat riziko při různých konfiguracích systému. Díky vyvinutému systému je nyní možné snadno určit třeba to, zda bude z pohledu spolehlivosti systému výhodnější investovat do spolehlivějšího startéru dieselagregátoru nebo se více vyplatí vytvořit paralelní spínací větev.
Dalším příkladem úlohy, kterou jsme s našimi zákazníky řešili, bylo vyjádření míry nahodilosti v odběru elektřiny jednotlivých zákazníků. Pokud se zákazník chová neočekávaně a odebírá ze sítě více nebo méně elektřiny, než kolik „slíbil“, dodávka elektřiny velkým průmyslovým provozům se může snadno stát noční můrou. Úkolem, který bylo nutné s pomocí matematických metod vyřešit, bylo to, jak se znalostí historických odběrů určit míru rizika, kterou dodavatel energie v případě konkrétního zákazníka podstupuje. Mezi další projekty, kterými se v současné době zabýváme, patří predikce ceny komodit na burzovních trzích (pozn.: na toto téma blíže opět viz BW 11/2006) či automatizované počítání buněk v biologickém preparátu.
V ČR není tento typ služeb dosud obvyklý. Naší hlavní inspirací jsou především západoevropské a americké společnosti, které nabízejí podobné služby, například matematický audit, většinou jako doplněk daleko rozsáhlejšího portfolia auditu technologického – Altran, SAIC či Raytheon. Tyto společnosti působí jako konzultanti pro US Air Force či F1, stejně jako pro řadu průmyslových a obchodních firem.

Co přesně znamená „matematický audit“?
Když trochu zopakuji, co už jsem uvedl. Matematickým auditem nazýváme proces, při kterém provádíme se zákazníkem důkladnou analýzu činností, které firma či výzkumný tým vykonává, a následně připravíme seznam aktivit, které by bylo možné využitím aplikované matematiky inovovat. Pohled odborníka se zkušenostmi z oblasti matematiky a softwarového inženýrství přináší téměř vždy nový přístup k řešeným úlohám. Jde vlastně o outsourcing matematického myšlení a zkušeností.
Jedná o něco podobného, jako když malé firmy bez právního oddělení vyhledají pomoc právní kanceláře nejen pro vlastní sepsání smlouvy, ale i pro předběžnou právní poradu. Jak už jsem řekl, popisovaná služba je obvykle nadstavbou tzv. technologického auditu, kterým se v zahraničí i u nás zabývá řada konzultačních společností. Matematický audit však na rozdíl od technologického klade důraz spíše na vývoj nových personalizovaných metod než na nákup hotových řešení.

Firma od jaké velikosti takovou specializovanou službu využije? Lze to nějak rozlišit oboru – bývá matematický audit důležitější třeba spíše pro výrobní firmu, nebo pro banku?
Asi vás nepřekvapí, když odpovím, že aplikovaná matematika je s výhodou využitelná prakticky ve všech oblastech lidského konání. Konkrétněji: matematický přináší velké přínosy ve firmách či institucích, které analyzují časové řady, riziko či jiné velké množství informací. Dle našich zkušeností matematický audit přináší největší výhody firmám, které disponují cennými daty, mnohdy pořízenými pomocí velmi drahých metod či přístrojů, ale pro jejich zpracování používají metody konce 19. století, byť implementované pomocí moderního IT. V takovém případě je možné díky matematickému auditu a následnému nasazení moderních matematických metod dosáhnout skutečně skokových zlepšení.

Společnost inSophy je členem pražského Vědeckého inkubátoru ČVUT. Jak tento inkubátor vznikl a jak se do něj dostala vaše firma? Jaké firmy mohou být členy inkubátoru ČVUT?
Vědecký inkubátor byl vybudován na podzim roku 2005 a svoji činnost zahájil v lednu letošního roku jako součást Technologického a inovačního centra ČVUT. Jeho hlavním cílem je podporovat začínající technologické firmy z „okolí“ ČVUT. Pomáhá sdílet znalosti a zkušenosti mezi akademickou a podnikatelskou sférou.
Tým společnosti inSophy je složen převážně z absolventů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze – přirozeně se tedy firma v březnu 2006 zúčastnila výběrového řízení na zapojení do projektu. Do inkubátoru byla naše firma přijata na základě zhodnocení předloženého podnikatelského plánu. Další podmínkou byla vazba na některou součást ČVUT, kterou inSophy splnila díky vztahu k FJFI ČVUT.

Jaký je právní statut inkubátoru a jak je financován?
Vědecký inkubátor ČVUT je součástí Technologického a inovačního centra, které spadá přímo pod rektorát ČVUT. Inkubátor je financován díky daru švédské firmy IKANO s.a., který pokryl rekonstrukci budovy na Vítězném náměstí v Praze-Dejvicích a první rok provozu. Budova je majetkem ČVUT, které bude financovat další provoz inkubátoru.

Co vám účast v inkubátoru přináší? Máte v očích potenciálních zákazníků díky tomu třeba nějaký vyšší kredit?
Nejviditelnějším přínosem našeho pobytu v inkubátoru jsou zřejmě reprezentativní prostory s regulovaným nájemným. Vedle kancelářských prostor jsme však zařazením do inkubátoru získali i odborné vedení v oblasti podnikání malého podniku (právní aspekty, marketing, účetnictví, obchod …). S mírnou nadsázkou je možné říct, že naše firma se díky vstupu do inkubátoru transformovala ze skupinky studentů ve fungující obchodní jednotku. Z perspektivy našich zákazníků získala firma samozřejmě také jistou pečeť kvality.

Jak dlouho se předpokládá, že firmy v inkubátoru zůstanou?
Firmám pobývajícím v inkubátoru je každých 6 měsíců zvyšováno nájemné tak, aby po 3 letech přesáhlo úroveň komerčně pronajímaných prostor. Firmy jsou tak po maximálně 3 letech „vypuštěny“ do reálného světa.

Dá se říct, že inkubátor umožní firmě soustředit se na vlastní předmět podnikání a zajistí za ni třeba administrativní činnosti?
Troufám si říci, že je to právě naopak. Náš vlastní předmět podnikání (aplikovanou matematiku) nám pomohlo zvládnout naše inženýrské studium na FJFI. Inkubátor nás nyní v jistém smyslu vyučuje novému oboru – jak podnikat. Díky konzultacím s odborníky z oblasti práva, marketingu či obchodu zjišťujeme, že zvládnout matematiku k úspěšnému podnikání ani zdaleka nestačí. Musím připustit, že se nyní zabýváme takovými aspekty podnikání, které jsme před vstupem do inkubátoru vůbec neřešili. Inkubátor nás tedy neodstínil od reálného světa, naopak nám do něj dává nahlédnout s velkou razancí, ale s naprosto profesionální optikou, kterou zaručují zkušení lektoři i úspěšní odborníci z praxe. To považuji za největší přínos, který jsme vstupem do něj získali.

Vaše „matematické podnikání“ je spojeno se studiem na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Můžete nějak srovnat, jak se liší chápání matematiky na vaší škole od vzdělání, které svým absolventům poskytuje MFF UK?
Z našeho pohledu platí, že odborník zabývající se aplikovanou matematikou musí přesunout svoji pozornost od abstraktních matematických teorií spíše směrem k mezioborovému zkoumání. Domnívám se, že právě tyto dovednosti akcentuje FJFI ČVUT při výuce více než MFF UK, což obě fakulty významně odlišuje. Studenti matematiky nebo informatiky na FJFI ČVUT absolvují během prvních dvou let na fakultě „plný“ kurz fyziky, stejně tak ročníkové a diplomové práce se většinou zaměřují na aplikace matematiky či informatiky v jiném, třetím oboru. Magistři matematiky nebo informatiky z MFF UK naopak věnují téměř veškerý svůj čas na fakultě studiu svého zaměření, díky čemuž se stávají úzce specializovanými, vysoce vzdělanými odborníky na konkrétní oblast matematiky či informatiky.

Jak vidíte vysokoškolské studium optikou současné podnikatelské praxe? Myslíte si, že na technických a přírodovědných vysokých školách by měly být více vyučovány předměty spojené s podnikáním? Nebo je to tak, že kdo zvládne algebru a analýzu, už s účetnictvím a marketingem prostě nemůže mít problémy?
Jsem toho názoru, že „podnikatelské“ předměty jsou na technických školách již v dostatečné míře vyučovány. Problémem je spíše skutečnost, že většina technicky přemýšlejících studentů k nim přistupuje s despektem. Předměty jako psychologie, úvod do managementu či základy podnikání jsou plné informací o „měkkých“ dovednostech. Student pocházející ze světa integrálů,variet a diferenciálních rovnic, kde je vše logicky odvoditelné, většinou pohrdá jejich pociťovanou vágností. Přesto se domnívám, že řada inženýrů se problematiku účetnictví či složité ekonomické teorie skutečně dokáže naučit poměrně snadno, problémem je však spíše využít korektně spočtené závěry manažerským způsobem. Tento typ dovedností inženýrům-absolventům bohužel chybí. I proto je pro firmy jako ta naše, za nimiž stojí absolventi inženýrských oborů, důležitou pomocí účast v inkubátorech.





Komentáře