Jaké jsou platy v prostředí českého IT

Jen málo témat je natolik citlivých jako odměny za práci. Citlivost tématu dokládá velmi vysoký podíl chybějících odpovědí, kdy dotazovaní odmítli údaje o svém finančním ohodnocení jakkoliv specifikovat. Podíl těchto respondentů činil 36 %.

Jaké jsou platy v prostředí českého IT


Jen málo témat je natolik citlivých jako odměny za práci. Citlivost tématu dokládá velmi vysoký podíl chybějících odpovědí, kdy dotazovaní odmítli údaje o svém finančním ohodnocení jakkoliv specifikovat. Podíl těchto respondentů činil 36 %.

I přesto však zbývající téměř dvě třetiny platných odpovědí poskytují dostatečně robustní základ pro zobecnění hlavních trendů. Konkrétním předmětem našeho výzkumného zájmu byl průměrný hrubý měsíční příjem respondenta včetně všech bonusů a odměn, přičemž ty z výhod, které jsou poskytovány jednorázově, byly rozpočítány do měsíčního průměru. Pro zachování diskrétnosti prezentujeme získané údaje v kategorizované podobě.

Již základní údaj o podílu respondentů, jejichž příjem se pohybuje v definovaných pásmech, ukazuje na poměrně značný rozptyl: zatímco naprostá většina dotazovaných (73 %) přiznává hrubý měsíční příjem do 40 000 Kč, lze mezi dotazovanými identifikovat 3 % pracovníků, jejichž příjem činí více než trojnásobek této částky (tedy více než 120 000 Kč).

A jaké jsou hlavní faktory, které výši příjmu determinují? V rámci realizovaného průzkumu jsme je rozdělili do tří hlavních skupin:
Faktory na straně pracovníka: Do této skupiny faktorů patří zejména nejvyšší dosažené vzdělání a také pohlaví. Analýza platové diferenciace provedená na základě nejvyššího dosaženého vzdělání ukazuje, že příjmy středoškolsky vzdělaných pracovníků IT zpravidla nepřesahují 80 000 Kč, přičemž příjmy 87 % jednotlivců z této kategorie dosahují nejvýše 40 000 Kč. Naproti tomu jsou to právě vysokoškoláci, kteří mají vyšší pravděpodobnost dosáhnout nejvyšších příjmů. Specifickou podskupinu pak představují pracovníci, kteří dosáhli vědeckých titulů (CSc., PhD.), jejichž příjmy ovšem obvykle nepřesahují 60 000 Kč.
Zajímavá je platová diferenciace provedená na základě pohlaví: ženy v IT sice nedosahují špičkových výdělků (příjmy žen ani v jednom případě nepřesáhly hranici 60 000 Kč), na druhé straně však jejich zastoupení v nejnižší platové skupině není tak výrazné jako v případě mužů. Zdá se tedy, že z příjmového hlediska tvoří ženy poměrně homogenní skupinu (což je mimo jiné dáno i jejich nižším zastoupením mezi dotazovanými IT profesionály).

Faktory spjaté s výkonem konkrétní funkce: Do druhé skupiny faktorů patří především velikost IT oddělení (tedy počet podřízených) a účast respondenta na vedení organizace. Tyto faktory jsou totiž na jakémsi pomezí – vždy záleží na významu, který je problematice IT v dané organizace přisuzován, a na organizačním začlenění IT, na druhé straně však jde také o samotnou činnost a aktivitu respondenta vyplývající z jeho funkčního zařazení apod.
Z odpovědí dotazovaných vyplývají významné platové diference, založené na funkčním zařazení. Mezi CIO je podíl pracovníků s příjmem do 40 000 Kč nejnižší (56 %), zatímco mezi vedoucími IT/IS je jejich podíl 71 % a v případě správců sítí činí dokonce 91 %. Současně přitom platí, že příjmy správců sítí přesahují hranici 60 000 Kč jen velmi výjimečně (cca 3 %). Mezi vedoucími IT/IS a CIO již tak výrazné platové diference patrné nejsou a záleží do značné míry na zvyklostech a pojmových konvencích používaných v té které organizaci. Provedená srovnávací analýza pracovní náplně CIO a vedoucích IT/IS je totiž také velmi podobná.

Z dalších analýz vyplývá, že vyšších příjmů dosahují pracovníci, již vedou samostatná oddělení či úseky IT, a současně také ti, kteří vedou početnější oddělení IT (kritickou hranicí je v této souvislosti počet 10 pracovníků v IT oddělení).

Faktory na straně organizace: Mezi relevantní faktory, které vytvářejí předpoklad pro výši příjmů (nejen) pracovníků IT, zařazujeme zejména předmět činnosti, obrat/výnosy organizace a charakter vlastnictví. Z odpovědí dotazovaných respondentů vyplývá, že v organizacích, jejichž obrat za rok 2003, což je poslední známý údaj, nepřesáhl 100 milionů Kč, není nikdo z IT odměňován částkou přesahující 40 000 Kč. Příjmy jedné pětiny pracovníků IT z organizací, jejich roční obrat se pohybuje mezi 100 miliony Kč a 1 miliardou Kč, sice přesahují 40 000 Kč, ale obyčejně nejsou vyšší než 80 000 Kč. Nejvyšších příjmů pak dosahují pracovníci z organizací, jejichž obrat přesahuje 1 miliardu Kč.

Podobně výrazná platová diferenciace je patrná mezi českými a zahraničními subjekty, kdy jsou to právě organizace se zahraniční majetkovou účastí, které poskytují pracovníkům v IT vyšší ohodnocení. Překvapivě výrazná platová diferenciace je viditelná také ve veřejném sektoru, kde podíl zaměstnanců IT s nejnižšími příjmy je sice podobný jejich podílu v českých organizacích, na druhé straně však jsou v rámci veřejného sektoru patrné i nejvyšší příjmy přesahující 120 000 Kč.

Dynamika platů v IT
Získané výsledky ukazují na skutečnost, že podíl dotazovaných pracovníků, jejichž příjem se za poslední rok nijak nezměnil, činí téměř dvě pětiny (38 %). Naproti tomu 58 % IT pracovníkům se plat v posledním roce zvýšil a v celém zkoumaném souboru existuje i skupinka 4 % jednotlivců, jejichž plat se v posledním roce snížil. Podrobnější analýza ukázala, že snížení platu těchto 4 % respondentů činilo v průměru 7 % a týkalo se těch zaměstnanců, jejichž příjem nepřesahuje 40 000 Kč.
Do budoucna pracovníci v IT odděleních hledí rovněž diferencovaně – 47 % očekává v roce 2005 zvýšení svého platu. Přibližně polovina dotazovaných si myslí, že jejich plat zůstane na stejné úrovni jako loňském roce. Dvě procenta pracovníků IT se domnívají, že se jejich plat v průběhu roku 2005 sníží, přičemž průměrná míra očekávaného snížení představuje 17 %, což je již poměrně citelná změna. Získané údaje bohužel neumožňují formulovat závěr, zdali k tomuto snížení dojde kvůli očekávané změně zaměstnavatele či jinému pracovnímu zařazení, nebo zda půjde o skutečnou redukci platu například v návaznosti na dosažené výsledky.





Komentáře