Nakupujeme PC a notebooky

Při nákupu PC a notebooků do podnikového prostředí již nehrají hlavní roli megahertzy, megabajty a výkon grafické karty, ale spíše možnosti jako vzdálená správa, monitoring či spolehlivost. Ke slovu se také dostává pověst a spolehlivost dodavatele a to, zda mít jediného pro PC, notebooky i PC servery, nebo zda si vybírat dle potřeby.

Nakupujeme PC a notebooky


Při nákupu PC a notebooků do podnikového prostředí již nehrají hlavní roli megahertzy, megabajty a výkon grafické karty, ale spíše možnosti jako vzdálená správa, monitoring či spolehlivost. Ke slovu se také dostává pověst a spolehlivost dodavatele a to, zda mít jediného pro PC, notebooky i PC servery, nebo zda si vybírat dle potřeby.

Hlavními důvody nákupů jsou podle Evžena Pavlovského, Business Development Managera společnosti Intel, především technická a morální zastaralost stávajícího vybavení: „Technické zastarávání zvyšuje náklady jak přímo v podobě rostoucích nákladů na údržbu, tak nepřímo prostřednictvím například snižující se produktivity práce.“ Morální zastarávání podle Pavlovského souvisí s přechodem na nové verze OS či aplikací a s jejich rozšířenou funkcionalitou.

Firmy většinou nakupují nové počítače ve chvíli, kdy se předchozí počítače blíži ke konci životního cyklu. Většina velkých firem si dnes již uvědomuje, že životní cyklus počítačů se pohybuje okolo tří až čtyř let. U starších počítačů většinou náklady na údržbu a správu převyšují určitou mez a je výhodnější pořídit počítače nové,“ tvrdí Jan Solař, marketingový ředitel českého Lenova.

U velkých firem je nejčastějším důvodem obnova stávajícího IT vybavení novým. Inicializovat ji může rozšiřování aplikací o další moduly a funkce, nové verze operačních systémů nebo uplynutí sjednané doby záruky a skokové navýšení provozních nákladů na udržení starých počítačů v chodu,” říká Miloslav Doubrava, ředitel divize osobních systémů v HP. „U menších firem jsou i jiné důvody. Jedním je, že bez podpory počítačů a alespoň základního informačního systému se firma již stává neřiditelnou, protože majitel nestíhá dělat správná rozhodnutí ve správný čas. Druhým může být například internet.“

Požadované vlastnosti

Mezi nejdůležitější vyžadované vlastnosti zejména v prostředí větších firem a institucí v poslední době jednoznačně patří větší podpora vzdálené správy a dalšího zvyšování bezpečnosti PC, ať už z hlediska obrany proti externímu softwarovému útoku nebo z hlediska ochrany proti zneužití prostřednictvím neoprávněného přístupu,“ konstatuje Pavlovský.

„Mezi hlavní poptávané vlastnosti patří vysoká spolehlivost, nízká hlučnost a nástroje podporující produktivitu uživatelů. Současný výkon počítačů je již pro většinu uživatelů dostatečný, a proto se více klade důraz i na další vlastnosti počítačů, jako je třeba bezpečnost,“ konstatuje Solař.

O nezbytné funkčnosti by se podle Němce dala vést dlouhá diskuse: „Jako zbytečné vidím například výkonnou grafickou kartu nebo vypalovací mechaniku.“

Častým požadavkem firem je podle Doubravy stabilita technických komponent a specifikací po celou dobu, kdy je model dodáván, a také dostatečně dlouhá doba, po kterou je takovýto model dostupný a objednatelný: „Dále jsou to požadavky na certifikaci hardwaru pro určité aplikace nebo technologie.

Důležitá pro firmy je podle slov Doubravy i řada zabudovaných funkcí na úrovni firmwaru, které umožňují dálkovou správu počítače: „Často je požadována také dálková detekce otevření krytu počítače a detekce hardwarových úprav, které provede uživatel bez vědomí správce sítě. Oblíbeným požadavkem je i možnost cíleně disablovat porty počítače.“ U některých vládních organizací prý hraje roli i nízká detekce zbytkového vyzařování, která zvyšuje zabezpečení PC nebo notebooku před sofistikovanými metodami „odposlechu“ dat na PC a datové komunikace vůbec.

Jsou to zejména funkce a vlastnosti související s bezpečností, tedy kontrola přístupu k PC prostřednictvím externích hardwarových zařízení nebo možnost monitorovat manipulace s technikou,“ říká Pavlovský. U notebooků to podle něj může být v případě speciálních aplikací například zvýšená odolnost proti prachu, nízké či vysoké teplotě či nárazu.
Ve výběrových řízeních se podle Němce objevují různé požadavky: „Od základních zaměřujících se pouze na cenu až po například osazení zařízení osmi sériovými porty. Ovšem obecně lze říci, že pokud je už zmiňována určitá funkčnost, pak jde například o bezpečnostní funkce či výkonové hledisko.“

Jak volit dodavatele

Je třeba rozlišovat mezi nákupem pro potřeby velké firmy, se stovkami nebo tisíci počítačů, a firmy s několika desítkami počítačů, anebo dokonce jednotlivce,“ varuje Doubrava.

Žádný výrobce či dodavatel není bezchybný a najdete pro každou značku zarputilé příznivce a odpůrce. Každé společnosti se občas přihodí, že daná série výrobků má shodnou vadu, která vznikne už ve výrobě u subdodavatele. Posledním příkladem toho může být nedávná výměna baterií mnoha výrobců notebooků,“ upozorňuje Jan Šmíd ze společnosti Bull. Podle Šmída jsou tak mnohdy daleko důležitější služby a servis než vlastní výrobek: „Platí, že, až když máte se zařízením problémy, zjistíte, zda jste vybrali správného dodavatele. Jako je nesmysl říkat, že naše výrobky se nikdy neporouchají, tak je nesmysl tvrdit, že dokážeme stejně kvalitně dodat jak šroubek, tak lokomotivu.

Volba mezi jedním a více dodavateli souvisí podle Pavlovského s konkrétní nákupní strategií, která vždy musí zvažovat přínosy a nedostatky, vyplývající buď z unifikace či diversifikace portfolia dodavatelských firem: „Tedy rozhodnout, zda v případě volby jednoho dodavatele je riziko zvýšené závislosti na tomto dodavateli dostatečně kompen­zováno výhodami, plynoucími například z vyjednaných mimořádných obchodních podmínek, nebo v technické oblasti třeba z nasazení prostředku komplexní správy IT infrastruktury, který je optimalizován pro dané homogenní prostředí.

Pokud dává CIO přednost více dodavatelům, měl by podle Šmída odděleně vybírat dodavatele klientských zařízení a serverů, protože neexistuje racionální důvod pro to, aby server měl stejného výrobce jako PC nebo notebook: „Ani argument jednotného kontaktu či servisu moc neobstojí, protože například servis provádějí různí lidé. I sám zákazník od určitého počtu zařízení má jiného administrátora pro klienty a jiného pro servery.“ Někdy se podle Šmída zákazníci bojí přehazování odpovědnosti za problémy na jiného dodavatele: „Ale tomu se nezabrání výběrem jednoho dodavatele pro hardware, protože někdy i softwarový problém má své kořeny v problémech s hardwarem.

Pokud má dodavatel vyvážené a komplexní portfolio, je z hlediska integrace produktů do firemního prostředí i vázaných služeb a servisu rozhodně výhodnější varianta jediné značky,“ radí Perůtka.

Naše zkušenosti ukazují, že je vhodné spojit počítače a notebooky. Jedná se pak o celkové náklady spojené se správou počítačů – jednotná image, stejný systém záruky, stejný systém správy a podpory a podobně výrazně snižují náklady. U serverů je to do značné míry podobné, ale přece jen se jedná o odlišný segment a nároky na tento segment jsou jiné,“ říká Solař.

U velkých firem hraje podle Doubravy velkou roli i to, zda počítač koupený například v prosinci, bude identický s tím, který koupí v květnu příštího roku: „Implementace velkých projektů může trvat i rok, a pokud výrobce neustále mění komponenty a technické specifikace sérií, můžete mít na konci projektu třeba 10 druhů počítačů s různými požadavky na softwarovou image a s tím spojené obtíže při udržení takovéto různorodé flotily v provozu.








Komentáře