Zlato patří pod polštář

Nakoupit zlato a zakopat si ho na zahradě, to ve světě moderních investičních příležitostí může vypadat jako rada odněkud ze středověku. Nemá ale přesto smysl o tom uvažovat? Jakou roli hraje dnes zlato ve světové ekonomice a jaký smysl má pro nás jako individuální investory? Nakolik jeho cenu ovlivňuje vývoj nových technologií či geopolitická situace a jak je výnosné provozovat zlatý důl? Platí pro stříbro totéž co pro zlato?

Zlato patří pod polštář


Nakoupit zlato a zakopat si ho na zahradě, to ve světě moderních investičních příležitostí může vypadat jako rada odněkud ze středověku. Nemá ale přesto smysl o tom uvažovat? Jakou roli hraje dnes zlato ve světové ekonomice a jaký smysl má pro nás jako individuální investory? Nakolik jeho cenu ovlivňuje vývoj nových technologií či geopolitická situace a jak je výnosné provozovat zlatý důl? Platí pro stříbro totéž co pro zlato?
Na naše otázky odpovídá Zdeněk Kárník, jeden z provozovatelů internetového obchodu s investičním zlatem a stříbrem Gold4You (http://www.gold4you.cz). V nabídce Gold4You najdeme zlaté a stříbrné slitky i mince.

Mohl byste stručně odpovědět na otázku, jaký má dnes smysl investovat do zlata?

Asi bych začal tím, že teprve odnedávna to v ČR vůbec rozumně jde, jedná se tedy překvapivě o nový způsob investování. Až v okamžiku našeho vstupu do Evropské unie se pro náš zákon o dani z přidané hodnoty totiž zlato stalo investičním instrumentem, a neplatí se z něj tedy DPH. Do té doby se DPH platit musela, a to bylo pro investice do zlata dosti smrtící – jen si představte, že místo už tak dost vysokého vstupního poplatku, kolem 10 %, musíte zaplatit navíc ještě 19 % DPH.

Ale i vstupní poplatek 10 % se zdá být docela vysoký. Pokud investujete třeba do fondů nabízených bankami, pohybuje se vstupní poplatek v řádu 1–2 %.

I u těch fondů to bývá ve skutečnosti víc – třeba při prodeji před splatností, dále platíte za správu, ať už přímo, nebo tyto náklady budou schovány v nižším výnosu. Ale k vaší otázce: my prodáváme jen „skutečné“ fyzické zlato. Nic jiného totiž podle mého názoru nemá smysl, u nějakých certifikátů a podobných věcí se vytratí hlavní výhoda, kterou je úplná nezávislost na jakékoli další instituci po uzavření transakce. A to fyzické zlato se musí nejdřív upravit – rafinovat a vyrazit z něj mince nebo cihly – a pak dopravit až k zákazníkovi, a to je drahé, už jenom kvůli rizikům, která jsou s tím spojená. Takže odtud se odvíjí i výše vstupního poplatku.

Jaký má potom investice do zlata smysl? Ony relativně vysoké transakční náklady znamenají, že zlato nekupujete, abyste ho vzápětí se ziskem prodal, ale spíše jako „železnou rezervu“?

Ano. To je právě ona výše zmíněná nezávislost na všech institucích: s pytlíčkem zlaťáků pod polštářem můžou zkrachovat všechny firmy, investiční společnosti i banky, může zuřit hyperinflace a stát nakonec všechno znárodnit, a vy přesto nebudete na mizině.
Druhým důvodem, proč zlato využívat v roli železné rezervy, je to, že má pozoruhodně stabilní kupní sílu. Za posledních 200 let nešla kupní síla zlata pod polovinu ani přes dvojnásobek výchozí hodnoty – vlastně až na krátkou epizodu po roce 1980, kdy byla kolem trojnásobku. Dovolíte mi kulturní vložku? Tuhle jsem četl román o upírech, od Jiřího Kulhánka, Vládci strachu se to myslím jmenovalo, a tam upír po nějakých osmdesáti či kolika letech vybírá svou tajnou pokladnici. Z jediných použitelných peněz tam měl dolary, z jejich kupní síly mu ovšem zbyla tak asi desetina, a pak zlaté cihličky, které měly větší cenu než v době pořízení.
Když jsem nahlédl do reálných statistik, zjistil jsem, že ze 100 dolarů v roce 1900 by vám jich dnes zbylo 4–5. A to je dolar přitom v podstatě jediná dlouhodobě stabilní měna.

Jsem rád, že upír vydělal alespoň na zlatu. Jak vidno, i jeho cena může růst a v posledních letech také roste. Opravdu tedy nelze při koupi zlata kalkulovat se ziskem?

Lhal bych, kdybych sliboval, že investice do zlata zajistí kupci rentu. Nezajistí, je to opravdu jen taková pojistka na horší časy, když všechny normální investice dojdou k neveselému krachu. Tomu pak odpovídá i podíl prostředků, které má cenu do zlata alokovat. Když do něj dáte tak 5–10 % ze svých přebytků, bude se vám prostě klidněji spát. A nejlépe je na zlato po jeho pořízení vůbec zapomenout (tedy snad až na místo, kam jste ho ukryli), nesnažit se v případě výkyvu ceny směrem nahoru vydělat tím, že svou cihlu prodáte.
Uvedl jsem, že cena zlata byla konstantní zhruba posledních 200 let. Pokud se ale podíváte na jeho kupní sílu, pak můžete něco podobného říct dokonce pro posledních 5 000 let. Za unci zlata jste si vždycky koupili slušné oblečení – tógu, frak nebo něco střízlivějšího od Hugo Bosse – a za sto či dvě stě uncí přijatelné bydlení.

Jaký je podle vás důvod této zvláštní povahy zlata, tedy toho, že si pořád udržuje přibližně stejnou hodnotu?

Po pravdě řečeno netuším, a dost pochybuji, že to někdo skutečně ví. Zlato se totiž nehodí skoro vůbec k ničemu, snad na zuby nebo na kontakty do elektroniky, kde se ho pár set tun ročně spotřebuje. Většina tohoto zlata se ale recykluje, takže jeho skutečná spotřeba je směšně malá. Zdaleka nejvíc jde na šperky; to je ovšem důsledek, ne příčina vysoké ceny zlata (za šperk z levného materiálu by vás obdarovaná nejspíš nepochválila). Ale i přesto, že nevíme, co vlastně lidi na žlutém kovu láká, máme pro jeho stabilní cenu důkazy empirického typu.

Nemohlo by se tedy stát, že si lidé řeknou „Proč bych za to tolik platil, když to k ničemu není“, a ceny se rázem zhroutí? A naše cihla zlata pod polštářem pak rázem nebude o nic hodnotnější než cihla třeba měděná?

To si právě nemyslím. Kdyby zlato k něčemu bylo, tak stačí najít náhražku, změnit zvyky, objevit novou technologii a ceny se opravdu zhroutí. Jaké má vlastně zlato unikátní vlastnosti? Napadá mě:

  • je ho docela dost, ale ne moc, takže se každé hodnotné věci na světě dá přidělit větší než mikroskopický, ale ne moc velký kousek
  • až na výjimečná období, třeba vydrancování říše Inků Španěly, přibývá zlata velmi pomalu a to se asi ani do budoucna nezmění, takže příliš nehrozí jeho znehodnocení
  • zlato je skoro libovolně dělitelné
  • trvanlivost až nezničitelnost
  • estetická hodnota.
„Racionální“ důvody, proč by zlato kvůli tomuhle všemu mělo být tak cenné, to samozřejmě stále nejsou. Tyhle vlastnosti ale ukazují, že se hodí jako míra hodnot a prostředek jejich výměny, prostě jako peníze. A když ne ty každodenní, tak alespoň rezervní a světové.

Jak rychle dnes zlata přibývá? Jinak řečeno, pokud si koupím zlatou cihlu, je pravděpodobné, že ji před rokem vytěžili v jihoafrickém dole, nebo se spíše jedná o tisíckrát přetavený kousek, který zde obíhá už třeba od doby Keltů?

Zlata se stále těží docela dost, ročně téměř 3 000 tun. Na celém světě je dnes v trezorech a v oběhu asi 150 000 tun zlata, takže roční přírůstek odpovídá asi 2 %. To však není více, než většinou tvoří celosvětový ekonomický růst, takže odtud znehodnocení zlata nehrozí.
Nějaké radikální navýšení těžby navíc není na obzoru, spíš naopak: donedávna většina zlatých dolů pracovala dokonce se ztrátou, a teprve když cena vzrostla nad nějakých 450 dolarů za unci, začaly se provozovatelům zase vyplácet. I tak ale z dlouhodobého hlediska těžba klesá, z minulosti je zde zanedbaná prospekce a infrastruktura, také doly jsou čím dál hlubší, podmínky těžby extrémní. Což má mimochodem ten zajímavý důsledek, že v současných zlatých dolech narazíte na hodně podivuhodné organismy, o jejichž existenci neměla biologie dlouho ani tušení. Tak třeba v jednom jihoafrickém dole byly v hloubce téměř tří kilometrů objeveny unikátní bakterie, které získávají energii z radioaktivního rozpadu tamějšího uranu.

A nějaké nové technologie získávání zlata, třeba těžba zlata z mořské vody nebo v kosmu?

Tomu moc nevěřím, koncentrace je skoro milionkrát menší než u nejchudších použitelných zlatonosných rud. Nevím, jak byste ji dovedl tolikrát zvýšit, aby se ho vyplatilo těžit. Samozřejmě je možné třeba to, že ve vesmíru existují zlaté asteroidy a jednou nějaký přitáhneme na Zem, to by mohlo mít na cenu zlata vliv dost radikální. Médii před pár lety proběhla zpráva, že například na asteroidu Eros by mohlo být až 20 miliard tun zlata, navrch ještě platina a další drahé kovy, pak se na toto téma ovšem psát přestalo, alespoň mám ten pocit. Možná je tedy mezitím všechno jinak. Buď jak buď, odhadněte si sám, s jakou pravděpodobností dojde k převozu zlatého asteroidu na Zem za našich životů.
Ještě abych zodpověděl vaši minulou otázku ohledně Keltů. Do poloviny 19. století byla vytěžena asi osmina současných zásob zlata. Takže pravděpodobnost, že by vaše cihlička byla několikrát reinkarnovanou keltskou duhovkou, je po pravdě řečeno hodně malá.

Nakolik to, o čem jsme mluvili v souvislosti se zlatem, platí i pro stříbro?

Ve výrazně menší míře, protože stříbro má oproti zlatu mnohem rozsáhlejší technologické použití.

Proč pro vývoj ceny zlata naopak jeho nové technologické využití nehraje roli? Dochází zde k celé řadě objevů: zlaté nanočástice se třeba ukazují jako velmi nadějné pro určité medicínské aplikace, přednostně se vážou k rakovinným buňkám, a pokud jim pak dodáme energii, podaří se jejich zásluhou nádor doslova uvařit. Nemohly by podobné aplikace zvýšit poptávku po zlatě a zvednout jeho cenu?

Myslím, že ne, protože ve šperkařství se zlata spotřebovává mnohem více. Ono už to, že mluvíme o nanotechnologiích, ukazuje, že při podobných aplikacích asi nebudou zapotřebí zlaté cihly.
Jakkoliv to člověku, který je nadšen z vývoje vědy a nových technologií, může připadat zvláštní, spíše než objev nové nanotechnologie v MITu dokáže cenou zlata zahýbat čínská astrologie – v roce, který je pokládán za šťastný pro uzavření sňatků, se rázem zvedne poptávka… Ono takových 25 milionů snubních prstýnků už udělá své, a to je v Číně dnes ještě navíc zvykem, že rodina ženicha daruje nevěstě další zlatý šperk.
Nakonec některé analýzy ukazují i to, že cena zlata lehce kolísá také sezónně – větší poptávka je po něm logicky před Vánoci. V létě se naopak tolik neobchoduje, svoji roli může hrát i to, že prospektoři jsou tou dobou zrovna v terénu. Ale opět: těchto informací můžete zkusit využít pro chvíli, kdy své zlato nakoupíte, nedoporučuji ale na jejich základě se zlatem spekulovat ve stylu „v létě koupit, v zimě prodat“. K tomu zlato určené není, třeba i proto, že, jak jsem uváděl na začátku, má obchodování s ním poměrně velkou režii.

Cena stříbra klesala, což se dávalo do souvislosti s nástupem digitální fotografie (stříbro, respektive dusičnan stříbrný, není pak potřeba při vyvolávání snímků). Nakolik tento trend bude pokračovat?

To docela dobře ukazuje, že výklad, který je logický, nemusí být vůbec správný. V posledních letech totiž začala cena stříbra zase růst, a to bez ohledu na to, že digitální fotografie stále ukrajuje z koláče té klasické.
Myslím, že je to proto, že stříbro celosvětově dochází. Proto bych doporučoval zvážit i investici do stříbrných cihel – z nich se sice platí DPH, ale je možné doufat v růst ceny. Samozřejmě, že z toho, co jsem uvedl, plyne, že do stříbra by investor měl vložit své prostředky s úplně jinou motivací než do zlata.
Nakolik cena zlata souvisí s vývojem globální politiky a ekonomiky?
Dalo by se říci, že když všechno půjde špatně, zůstane zlato jako téměř jediná komodita, která si uchová svou hodnotu. Když Severní Korea udělala pokusný výbuch, zjistil jsem to na okamžité ceně zlata o mnoho hodin dřív, než jsem tu informaci našel na zpravodajském serveru (pouze jsem nevěděl, co přesně se stalo, zda ten výbuch uskutečnila Severní Korea nebo třeba Írán).
V minulosti platilo, že jakmile někde na světě zařinčely zbraně, vyletěla prudce vzhůru cena zlata a dolaru. U dolaru už ovšem tohle do jisté míry přestává platit. Možnou příčinou je obrovské vnitřní zadlužení USA. Když ekonomové posčítali vnější i vnitřní zadlužení USA (včetně takových věcí jako zadlužení obcí, penzijního systému a infrastruktury), došli skoro k víc než pětinásobku HDP Spojených států – a těch 70 bilionů dolarů dluhu je mimochodem více, než činí roční HDP celého světa.
Z čehož vyplývá i tahle zajímavá věc. Cena zlata, která se nejčastěji uvádí v dolarech, v posledních letech víceméně stabilně roste. Růst ceny ovšem do značné míry odpovídá právě poklesu dolaru. Takže opět: zlato má smysl jako zajišťovací investice, jejíž význam roste, když se ostatní komodity dostávají do problémů. Kdybyste ho před pár lety koupili a vzápětí prodali, tak i přes ten růst ceny ve skutečnosti nijak masivně nevyděláte




Komentáře