Je tomu již celých šest let, co nás opustilo „Mlynářovo“ ministerstvo informatiky. Intenzivní debata o jeho bytí či nebytí se ale vedla už zhruba o rok dříve.

Tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář argumentoval proti zrušení ministerstva nízkými náklady na jeho chod, prací, která byla za čtyři roky práce po ministerstvu vidět, i tím, že slučování kýženou efektivitu nepřinese, protože u ministerstev se širokým záběrem agendy „už ani jejich vlastní ministr nemá přehled, co a jak přesně dělají“.

Proti slučování ministerstev se tehdy postavil i Vojtěch Kment ze serveru Neviditelný pes, který správně tvrdil, že „z úrovně sekce ministerstva je veřejnou informatiku možné technicky i právně vést, ale bude to znamenat faktickou ztrátu renomé i akceschopnosti“. Kment dále argumentoval názory odborníků z oblasti IT, z nichž téměř tři čtvrtiny byly pro zachování ministerstva.

IT bez dozoru i čísel

Nicméně stalo se a ministerstvo informatiky bylo počátkem června 2007 definitivně zrušeno. Z velké části bylo přesunuto do kompetence ministerstva vnitra, jen některé dílčí agendy získalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Koordinace celého českého IT se pak zhostila Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, ustavená za tímto účelem.

Tento postup je ale stále častěji kritizován ze všech stran. Například Janečkův Nadační fond proti korupci mluví o tom, že si „IT firmy rozdělily česká ministerstva a státní úřady a z rozpočtu k nim plynou ročně desítky miliard“. Jde sice o velmi hrubý odhad, který je ale v této výši samozřejmě na pováženou. Statistiky nikdo nevede, protože od zrušení ministerstva informatiky v roce 2007 nedisponuje žádný úřad reálnou dozorovací kompetencí.

A nic na tom nezmění ani skutečnost, že se NKÚ hodlá v roce 2013 detailněji zaměřit na kontroly státních zakázek v IT, například systému základních registrů, Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) nebo hledání důvodu, proč se u veřejnosprávních IT tendrů uskutečňuje až 77 procent jednacích řízení bez uveřejnění.

Server Česká pozice v této souvislosti uvedl, že koordinace oblasti IT dnes v České republice v podstatě neexistuje, z čehož plyne resortismus (pravá ruka neví, co dělá levá, a tak dochází například k duplikaci některých funkcí IT v rámci státní správy) a také neochota k výměně dat mezi ministerstvy. Za nepřímý důsledek tohoto stavu lze považovat i nízkou počítačovou gramotnost veřejnosti i státní správy i korupce a lobbing.

Státní datacentra v Česku stále přibývají…

Je evidentní, že bez koordinační funkce dochází k mrhání finančními prostředky. Samozřejmě chybějí srovnávací ukazatele a statistiky, takže není na první pohled tak zřejmé, jaká část z neurčitých desítek miliard se promrhá. Lze ale předpokládat, že jde o významnou část, což lze ilustrovat například na datových centrech, která si zainteresované úřady budují nezávisle na sobě. A cílem zde rozhodně není pouze diverzifikace lokálního rizika.

O reálném využití těchto datových center lze úspěšně pochybovat, o jejich vzájemné kompatibilitě taktéž. A to se stále pohybujeme pouze v rovině optimalizace technického řešení a pomíjíme problematiku korupce, která na českých ministerstvech v souvislosti s IT bují jako houby po dešti. Příběhů o tom, kterak si úředníček na nejmenovaném ministerstvu přál k Vánocům nový automobil, a tak neváhal v posledním možném termínu před finanční závěrkou vylepit kulatá razítka na objednávku serverových krabic, o jejichž účelu a užitečnosti pranic netušil, jsme v kuloárech zaslechli několik.

…v USA jich 40 procent uzavřou

Rázný krok v této oblasti nyní dělají ve Spojených státech, kde koordinace úřadů v oblasti IT evidentně funguje o něco lépe. Bílý dům aktuálně pracuje na uzavírání 40 procent datových center vládních úřadů, kterých bylo před započetím uzavírání celkem 3 133, čímž má administrativě ušetřit tři miliardy dolarů. Při auditech se zjistilo, že řada vládních serverů je využita na pouhých pět nebo deset procent. Je docela pravděpodobné, že stejná situace v tomto směru panuje i u nás.