Menší české podniky citlivá data příliš nechrání - 2

Úniky citlivých dat představují závažnou hrozbu, která může velmi negativně ovlivnit fungování podniku. Jejich nebezpečí tkví mimo jiné i v tom, že se o nich firma vůbec nemusí dozvědět. Setká se až s následky a po příčině může marně pátrat. Jak jsou na tom české podniky s ochranou citlivých dat?

Menší české podniky citlivá data příliš nechrání


Stejnou optiku lze použít i na ochranu před vnitřními hrozbami. Případní nespokojení zaměstnanci se v menších podnicích nebudou ostýchat citlivá, ale cenná data zcizit. Nahrává jim k tomu i současná situace, kdy třetina až polovina středních firem indikuje svou spokojenost se stavem zabezpečení dat. V reálu ovšem devíti desetinám všech subjektů potřebné nástroje a technologie chybějí.

Čekání na výchovnou lekci

Většina středně velkých tuzemských podniků, konkrétně 57 %, se dosud nesetkala s únikem citlivých informací ani se situací, kdy k jejich ztrátě mohlo dojít. V podstatě platí pravidlo, že s rostoucí velikostí organizace vzrůstá i míra uskutečněných hrozeb. V této souvislosti – a opět se znalostí míry penetrace řešení DLP ve středně velkých podnicích – je zarážející, že s růstem velikosti podniku se zvyšuje i „jeho“ spokojenost se stavem zabezpečení citlivých dat. Jinými slovy: citlivá data jsou reálně ohrožována uvnitř organizace, která se povětšinou nemá čím bránit, ale stav ochrany hodnotí jako uspokojivý.

Na bezpečnostní politice českých organizací se mnoho nezmění ani v letošním roce. Nejspíše pod tlakem aktuálních trendů hodlá 20 procent z nich pořídit řešení MDM (Mobile Device Management). Jeho implementací však dokážou vyřešit jen část bezpečnostních úskalí podnikové komunikace. Desetina respondentů má v plánu pořídit řešení DLP. Jen minimální zájem podniky projevují o nasazení SIEM. Otázkou je, k čemu české středně velké organizace potřebují technologii DRM (Digital Rights Management). Tu hodlá letos implementovat 7 % z nich. Výzkum mimo jiné ukázal, že české pobočky nadnárodních společností byly chráněny podstatně lépe a zaznamenaly nižší počet úniků dat než ryze tuzemské subjekty. Svou roli tedy hrají i kompetence k pořizování softwaru, případně přenesená zkušenost ze zahraničních organizací. Českým subjektům chybí negativní zkušenost, z níž by si vzaly poučení.

Čtěte také:
→ Co se děje s ukradenými daty?
Jaký může být osud odcizených čísel kreditních karet je zřejmé. Jaké uplatnění ale mohou najít jiné údaje, třeba přihlašování k e-mailovému účtu?
→ Únik firemních dat může mít dopad na cenu akcií
Únik firemních dat může mít negativní vliv nejen na jméno firmy, ale také i na cenu jích akcií. Společnosti se často snaží takovou situaci co nejdéle utajit.





Úvodní foto: © tiero - Fotolia.com




Komentáře