Rozvoj e-governmentu se bude ubírat holistickým směrem. Nemá však narušovat proces decentralizace veřejné moci. OSN v této souvislosti hovoří o přístupu tzv. collaborative governance, který má podporovat udržitelný rozvoj.
Technologicky koncepty e-governmentu využijí současných trendů. V oblasti komunikace vsadí na sociální média a mobilní služby. V první vlně doplní osobní kontakt a hlas, resp. telefon. Krátké textové zprávy SMS, navzdory vysoké penetraci mobilními telefony v populacích, však efektivně využívá zhruba 20 procent zemí. Výhodami sociálních médií jsou jejich snadná dostupnost a levná implementace. Využívá je 118 států pro elektronické konzultace a 70 pro e-government obecně.
Stále se rovněž snižuje tzv. digitální nerovnost. Jde v podstatě o přístup obyvatel k on-line službám, případně k infrastruktuře obecně. Digitální nerovnost však stále existuje v rozvinutých i rozvíjejících se zemích. Pramení z historických socioekonomických vazeb v každé společnosti. Právě na její odstranění se zaměřují politici ve svých programových prohlášeních. Digitální nerovnost totiž masové nasazení a uplatnění e-governmentu komplikuje.
Například v některých evropských zemích vlády praktikují strategii „Digital by Default“. Některé služby jsou dostupné pouze on-line, což části společnosti brání v jejich využití. Digitalizace však má své pozitivní nákladové aspekty. O tom zase někdy příště.
Stav e-governmentu ve vybraných zemích EU
podle hodnoty ukazatele EGDI
- Francie - 0,8938
- Nizozemsko - 0,8897
- Spojené království - 0,8695
- Rakousko - 0,7912
- Německo - 0,7864
- Maďarsko - 0,6637
- Polsko - 0,6482
- Slovensko - 0,6148
- Česká republika - 0,6070
- Rumunsko - 0,5632
Parametry pro stanovení EGDI se nezměnily od roku 2001. Hodnotí stav ve třech dimenzích: poskytování on-line služeb, konektivita a lidský kapitál. Zdroj: OSN, 2014
Autor je spolupracovníkem CIO BW
Komentáře