Proč firmy monitorují práci zaměstnanců na počítači?

Zabránit plýtvání a snížit riziko kontroly patří mezi hlavní důvody, proč si firmy hlídají, jak zaměstnanci nakládají s výpočetní technikou. Zahálka na pracovišti se umístila na třetím místě. Novým fenoménem jsou obavy z auditů nařízených dodavateli softwaru. Ty mohou odhalit porušení licenčních podmínek a vést k vysokým smluvním pokutám.

Proč firmy monitorují práci zaměstnanců na počítači?


Proč tisíce tuzemských společností zajímá, jak jejich zaměstnanci využívají firemní výpočetní techniku? Hlavním důvodem je snaha zamezit plýtvání firemními zdroji (34 %) a snížení rizika kontroly ze strany policie nebo dodavatelů softwaru (26 %). Třetí příčku obsadila zahálka zaměstnanců (18 %). Až na chvostu se v průzkumu umístily obavy z nebezpečného chování zaměstnanců (14 %), například stahování pirátského obsahu do počítače, a zneužívání firemního majetku (8 %) pro soukromou potřebu. Vyplývá to z průzkumu společnosti truconneXion mezi 350 tuzemskými společnostmi, ve kterém se dotazovala, proč monitorují využívání výpočetní techniky.

„Zaměstnavatelům nejvíce vadí špatné hospodaření: ať už jde o pracovní čas zaměstnanců nebo zbytečné nákupy majetku. Z našeho posledního průzkumu vyplynulo, že zaměstnanci denně promrhají 65 minut* na počítačích či mobilech. Připraví tak zaměstnavatele každoročně o jeden měsíc práce. Ti se proto monitoringem snaží dostat situaci pod kontrolu,“ shrnuje Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.

Překvapením průzkumu jsou obavy z kontrol, které by mohly firmu postihnout. „Více než policie nebo finančního úřadu se některé firmy nad 200 zaměstnanců obávají kontrolních auditů ze strany dodavatelů softwaru. Audity totiž mohou odhalit porušení licenčních podmínek, a to je vystavuje riziku úhrady vysokých smluvních pokut,“ vysvětluje Martin Hnízdil. Větší firmy jsou auditovány různými dodavateli softwaru jednou a někdy i dvakrát ročně. Mezi výrobce softwaru, kteří audity provádějí nejčastěji, patří firmy Microsoft, Oracle, SAP či IBM.

GDPR vymezuje podmínky

Monitoring zaměstnanců je možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný zájem. „Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ upřesňuje Martin Hnízdil.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití. Těžko obhajitelné by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ uzavírá expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník·Nigrini·Kipiel.


Úvodní foto: (c) T. L. Furrer - Fotolia.com




Komentáře