Symbióza velkých dat a umělé inteligence

V roce 2018 vstoupila do světa velkých dat umělá inteligence, tvrdí analytici společnosti New Vantage Partners. Velké organizace ji začaly smysluplně aplikovat nad rozsáhlými sestavami a úspěšně s její pomocí detekují vzorce chování, které datové zdroje ukrývají.

Symbióza velkých dat a umělé inteligence


Výkonní manažeři větších korporací se shodují na tom, že se řešení umělé inteligence stávají mocnou silou byznysu. Až na výjimky všechny podniky, které se zapojily do loňského ročníku průzkumu Big Data Executive Survey, investují do kombinovaných projektů velkých dat a kognitivních technologií. Obě témata se úspěšně a smysluplně prolínají.

V podstatě jde o symbiózu, z níž těží oba světy. Umělá inteligence poskytuje velkým datům efektivní analytické nástroje a postupy. Velká data jí dodávají relevantní vstupní surovinu pro trénink a následné generování hodnotných výstupů.

Do šestého ročníku studie Big Data Executive Survey společnosti New Vantage Partners se zapojilo šest desítek firem z žebříčku Fortune 1000. Typický respondent zastával manažerskou pozici s rozhodovací pravomocí na úrovní C, nejčastěji šlo o osoby odpovědné za řízení dat nebo o informatiky. Většina dotazovaných firem působila v odvětví finančních služeb. Menší část ve farmaceutickém průmyslu a v technologickém odvětví.

Od roku 2017 rostou obavy respondentů z vysoce agilní konkurence, která okázale demonstruje své schopnosti v oblasti správy a vytěžování dat a dokáže velmi rychle a často i úspěšně vstupovat do nových oborů, což ohrožuje jejich tradiční hráče. Nejde pouze o technologické giganty, jako jsou firmy Amazon, Google nebo Facebook, ale i o relativně mladé a malé konkurenty, kteří působí v konkrétních oborech respondentů.

Zatímco v roce 2017 tyto obavy z narušení byznysu sdílelo necelých 47 procent respondentů, vloni již šlo o téměř 80 procent. S těmito hodnotami korespondují i názory na přínos a vliv kognitivních technologií. Více než dvě třetiny respondentů studie se domnívají, že aplikace umělé inteligence bude mít zásadní dopady na jejich obor působení. Předloni stejný názor nezastávala ani polovina dotazovaných.

Problematický CDO a datová kultura

V roce 2012 disponovalo 12 procent dotazovaných organizací osobou ve funkci CDO – Chief Data Officer. Vloni již šlo o 62,5 procenta podniků. Role CDO se ovšem neobejde bez výzev a úskalí. Respondenti se shodují na tom, že panují velké otazníky nad jejím mandátem a významem. Pouze dvě pětiny organizací přisuzují roli CDO jednoznačnou odpovědnost za strategii v oblasti správy dat a její výstupy. Tři pětiny respondentů tuto odpovědnost a související pravomoci svěřily jinému výkonnému manažerovi, případně je rozdělily mezi několik jiných.

Kompetenčními rozpory nejasnosti kolem role CDO nekončí. Třetina respondentů se domnívá, že by tuto funkci měl zastávat člověk z vnějšku, který se zaměří na změny a jejich řízení. Jiná třetina věří, že by naopak mělo jít o znalce poměrů v organizaci, nejlépe o interního seniora až veterána. Polovina dotazovaných by řadila pozici CDO mezi členy představenstva, polovina pro to nevidí důvod. Necelých 13 procent respondentů roli manažera pro řízení dat považuje za zbytnou.

S problémy se potýkají například snahy o vybudování datově řízené kultury v organizacích. Výkonní manažeři již poznali, že největší překážku v tomto úsilí nepředstavují technologie, ale lidé a jejich odpor ke změnám. Polovina respondentů označila za největší bariéru zaměstnance, pětina technologie. Mezi častými překážkami figurují také nevhodné organizační uspořádání nebo kulturní odpor. Snahy o nastolení datově řízené kultury v organizaci zahájily v podstatě všechny dotazované organizace. Za úspěšný označila dosavadní průběh necelá třetina respondentů.

Opatrné investice do měřitelných výsledků

Do projektů velkých dat a umělé inteligence investuje téměř sto procent oslovených korporací. Činí tak zejména kvůli analytickým výstupům, jež slouží k podpoře rozhodování manažerů. Vynaložené prostředky nepatří k nejvyšším. Ve třech pětinách případů se jejich kumulativní součet pohybuje pod hranicí 50 milionů dolarů.

Obvykle investice směřují do nástrojů a funkcionalit pokročilé analytiky. Ačkoli většina podniků hodnotí dosažené výstupy či výsledky kladně, dvě třetiny z nich plánují objem prostředků snižovat. K tomu tvůrci studie dodávají, že jde nejspíše o přechodnou fázi, za níž bude opět následovat růstová vlna. Hrozba konkurenční převahy na poli datových analýz podniky donutí úsporná opatření přehodnotit.

Ve prospěch rostoucích investic do kombinovaných iniciativ velkých dat a umělé inteligence hovoří jejich vzájemná symbióza. V organizacích rostou objemy generovaných dat a přibývá vnitřních i vnějších zdrojů. Z tohoto trendu těží řešení umělé inteligence, konkrétně strojové nebo hluboké učení. Dostupné sestavy dat využívají pro svůj praktický trénink, pro získání kognitivních schopností, jež mají potenciál přeměny v konkurenční výhodu.

Tři čtvrtiny respondentů průzkumu Big Data Executive Survey 2018 tento symbiotický motiv potvrdily. Investují do umělé inteligence právě díky zvyšující se dostupnosti a často nevyhnutelné potřebě zpracování velkých dat a objemných, často se vyskytujících sestav.

Výše investic ovšem naznačuje, že v organizacích převládá jistá opatrnost. Vzhledem ke složení zkoumaného vzorku, jenž tvoří v podstatě jen velké korporace, jde na tuzemské poměry tak jako tak o velké částky. Do jisté míry je zajímavější objemová struktura investic, která vypovídá o prioritách, o finančních možnostech, dost možná o již zmíněné opatrnosti, anebo také o relativní dostupnosti vhodných řešení pro správu velkých dat a aplikaci umělé inteligence.

Zhruba desetina respondentů vložila do příslušných iniciativ v kumulativním vyjádření více než půl miliardy dolarů. Přibližně čtvrtina dotazovaných podniků se pohybuje v rozmezí 50 až 500 milionů dolarů. Zbývající tři pětiny do projektů velkých dat a umělé inteligence vložily méně než 50 milionů dolarů.

Analytici nabízejí také extrémy z obou stran výdajového spektra. U necelých osmi procent respondentů překročily kumulované investice hranici jedné miliardy dolarů. U více než pětiny se celkový objem prostředků zastavil pod deseti miliony dolarů. Závěr? Velké organizace se kombinovaným iniciativám velkých dat a umělé inteligence zjevně věnují v masovém měřítku. V objemu investic ale panuje obrovské rozpětí, přičemž většina korporací z různých důvodů volí spíše konzervativní či opatrný přístup.

Objem vynakládaných prostředků ovšem nijak výrazně nekoresponduje s hodnocením výstupů. Téměř tři čtvrtiny respondentů dosáhly u svých kombinovaných iniciativ velkých dat a umělé inteligence měřitelných výsledků. Meziročně tato hodnota vzrostla o přibližně 25 procentních bodů. Čtvrtina respondentů považuje dosažené výsledky za transformativní a inovativní. Dvě pětiny mají za to, že výstupy iniciativ pomohly jejich společnosti v přípravě na blízkou budoucnost. Zástupci čtvrtiny respondentů, kteří měřitelné výsledky nezaznamenali, mají povětšinou za to, že je na hodnocení dopadů příliš brzo.
 

 


Úvodní foto: © NesaCera - Fotolia.com




Komentáře