Technologické trendy pro rok 2020 (1)

Technologická očekávání v klíčových oblastech pro rok 2020 formulovali experti společnosti Red Hat, poskytovatele open source technologií pro podnikové použití. Komentují zásadní technologie a očekávané události nadcházejícího roku v oblastech AI/ML a AIOps, Blockchainu, Edge Computingu a Internetu věcí. Zaměřují se na hardwarové inovace a události v HPC a světě superpočítačů, na inovace v open source a bezpečnosti i na přínosy Serveless vývoje.

Technologické trendy pro rok 2020 (1)


Ústup integrovaných platforem pro AI

„Očekává se ústup integrovaných platforem pro AI,“ předpovídá Daniel Riek, Senior Director pro AI Center of Excellence ve společnosti Red Hat. „Zákazníci se s využitím platformy Kubernetes dostanou k nejnovějším a nejlepším přístupům v oboru data science i platformám a procesům podporujícím AI. Standardizace bude vedená projekty jako Kubeflow – a od něj odvozeným projektem Red Hatu Open Data Hub, a Kubernetes se tak stane základem této AI platformy. Toto způsobí, že pro zákazníky bude náročnější vybrat z existujících nabídek, které jsou postaveny na stejných open source nástrojích a liší se pouze uživatelským rozhraním a použitými procesy. Pozornost se tak v architektuře přesune níže k jednotlivým specializovaným komponentám.

Sanjay Arora, Senior Principal Software Engineer v Red Hatu, dodává, že machine learning pro malá data a objemná data se rozdělí na dvě samostatná vlákna. „Většina existujících problémů v tomto odvětví je stále na bázi malých dat. Převažujícími překážkami jsou dostupnost vyčištěných dat, definování problémů a modelů s proveditelnými řešeními, nasazování modelů do produkčního prostředí a sledování výkonnosti modelů – to vše při současném dodržování předpisů, podnikových pravidel a bez nutnosti účasti více různých týmů při nasazování modelu. Pro většinu organizací bude stále výrazným problémem verzování dat a modelů.“

Arora připomíná, že úvodní modely pro hluboké učení vyžadovaly velké objemy dat, aby bylo možné natrénovat a odladit otevřené a veřejné modely. „Pokud se pohybujeme ve výrazně menším měřítku, jsou datové sady pro obrazové i jazykové úkoly realistické a jsou k dispozici v různých knihovnách (např. fasti.ai a spacy). To znamená více datových sad pro analýzu, avšak problémem se stává časová náročnost a vysvětlitelnost výsledků.“ Arora dále předpovídá, že ve většině případů se budou hojně využívat jiné techniky než hluboké učení, například lineární modely, stromové modely, clusterování, analýza časových řad a specializovanější analytické nástroje jako teorie front nebo diskrétní optimalizace. Otázky důvěry a správy budou jednoznačně klíčové pro aplikaci AI v reálném světě. „Patrně uvidíme nárůst snah o regulaci AI, stejně jako dalších technologií pro správu důvěry modelů,“ pokračuje Arora a dodává, že trh zaplaví specializovaný hardware, určený pro řešení potřeb v oblasti efektivity napájení a výkonu, obzvláště pak pro využití při inferenci.

Více pozornosti získají oblasti AI Ops / AI Dev (Sec) Ops. „AI se začíná prosazovat ve správě IT systémů a Dev(Sec)Ops a patrně přitáhne významné investice,“ říká Daniel Riek, Senior Director pro AI Center of Excellence v Red Hatu, a upozorňuje, že zavedení dodavatelé platforem do této oblasti výrazně investují a budou se zaměřovat na tvorbu autonomního hybridního cloudu. „Ústředním bodem autonomního hybridního cloudu se stane platforma Kubernetes, jelikož poskytuje požadované možnosti standardizace a automatizace, především ve spojení s konceptem Kubernetes Operators. Pro zákazníky to znamená vyšší spolehlivost, kvalitu a škálovatelnost v produkčním prostředí i v procesu DevOps,“ dodává Riek.

Tokenizace v blockchainu

Tokenizace, tedy reprezentace digitální i nedigitální hodnoty v podobě tokenů v blockchainu, kde je možné s nimi dále obchodovat a vyměňovat, bude podle Axela Simona, Senior Software Engineera v Red Hatu, i nadále povzbuzovat snahy o posílení volného trhu a získá štědré investice, jelikož se aktuálně těší velkému zájmu finančního sektoru.

Poroste i zájem o digitální měny centrálních bank. „Není překvapivé, že po oznámení plánované kryptoměny Facebooku s názvem Libra došlo k oživení zájmu o kryptoměny i ke vzniku obav ze strany různých vlád,“ říká Simon a dodává, že „kombinace těchto dvou faktorů vhání vítr do plachet kryptoměn centrálních bank, o nichž mnoho z nich v posledních letech uvažuje. Někteří vnímají „fedcoiny“ (či digitální měnu s nuceným oběhem, fiat) jako další logický krok v rámci státem krytých měn, další je chápou jako naléhavý a nezbytný krok.“

Přijde i spolupráce soukromých, uzavřených blockchainů s těmi veřejnými, otevřenými. Simon upozorňuje, že „jestli panuje ve sféře blockchainu nějaká shoda, tak na faktu, že nepřijde jeden blockchain, jenž by vládl všem. Na základě toho lze říci, že je zde výrazný zájem zabránit vzniku uzavřených nekomunikujících skupin a zajistit, že různé blockchainy mohou interagovat, a tento zájem bude sílit s dozráváním projektů jako Polkadot nebo Cosmos.“ Simon shledává zajímavou i skutečnost, že otevřená povaha blockchainového ekosystému v otázce kódu i kultury představuje významný faktor, jenž umožňuje uvedené interoperabilní fungování a predikuje, že toto vše připravuje cestu pro budoucnost, kdy bude existovat spousta veřejných i soukromých blockchainů a budou si spolu vyměňovat hodnotu v tzv. internetu hodnoty (Internet of Value).

Blockchainy jako kotevní vrstva

Když lidé uvažují o blockchainech, často je vnímají jako řešení určitého problému, nikoli jako možnost celkového řešení. „V budoucnosti budeme svědky nárůstu projektů využívajících blockchain jako vrstvu ve svém řešení, častokrát jako kotevní vrstvu, kterou mohou ostatní prvky využívat k budování důvěry, jak již dokládají projekty pro samosprávu vlastní identity jako například Sovrin založený na systému Hyperledger Indy. Další oblasti, v nichž se jako součást řešení patrně blockchain uplatní, jsou Internet věcí a umělá inteligence,“ říká Simon.

Po vrcholu mediální popularity blockchainu v minulém roce se pozornost přesunula ke zprostředkování skutečných řešení. „Často to znamená používat blockchain spíše jako nástroj, vrstvu v určitém řešení, než jako řešení samotné. Rovněž to znamená sledovat, jaké konkrétní silné stránky blockchainy mají, a využívat je: použití tokenů a související ekonomiky, revize kryptoměn a toho, co umožňují z pohledu státu, a přenos hodnoty v síti heterogenních účastníků,“ říká Simon.

Technologie Edge Computingu, tedy zpracování dat „na okraji“ se stává stále populárnější. Podle Franka Zdarskeho, Principal Software Engineera v Red Hatu, budou veřejní poskytovatelé pokračovat v expanzi mimo cloud. „Tři nejvýznamnější poskytovatelé veřejného cloudu (Amazon, Azure, Google) již nabízejí lokální komponenty pro služby, koncové brány a dokonce platformy mikrokontrolérových koncových zařízení, což ve všech případech slouží k podpoře směřování zákaznických dat do PaaS (Platform-as-a-Service, Platforma jako služba) řešení těchto poskytovatelů. Mnoho veřejných cloudových služeb bude zmenšeno tak, aby fungovaly na těchto koncových platformách s cílem zajistit, že rostoucí počet zákazníků zůstane závislý na těchto atraktivních, avšak uzavřených a drahých platformách,“ předpovídá Zdarsky.

Stejně tak se firemní řešení Edge Computingu dočkají přesnější definice a hojně se budou přesouvat do produkce, upozorňuje Jered Floyd, člen týmu CTO v Red Hatu: „Koncová nasazení byla definována především na základě jednotlivých případů použití, spíše než s využitím konzistentní technické architektury. To omezilo rozšíření edge computingu, jelikož každá implementace musí řešit problémy distribuovaného výpočtu podle sebe. Dodavatelé podnikových platforem zaměřených na datová centra stanoví malý počet konzistentních technických architektur pro edge computing a dodají platformy a vývojářské nástroje, které zákazníkům urychlí cestu k zisku při zavádění nových služeb edge computingu a zpřístupní jim širší ekosystém inovativních služeb, při současném zachování kontroly nad firemní infrastrukturou a procesy.“


Úvodní foto: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com




Komentáře