Temná tajemství podnikové architektury (1)

Na architektuře záleží tolik, že u ní nelze spoléhat na určitý rámec nebo metodiku. Ale nebojte se: nemít metodiku není problém, ale osvobození.

Temná tajemství podnikové architektury (1)


Chcete snížit náklady na IT bez zvyšování technického dluhu? Podniková architektura je vhodné místo, kde začít. Chcete zlepšit provázanost mezi IT a byznysem? 

Podniková architektura je pro to správný nástroj. A co zjednodušení a zefektivnění podnikových procesů? Zkuste hádat, máte jeden pokus.

A právě zde narážíme na paradox: zdokonalení architektury může být výrazným přínosem, ale rámce a metodiky, jejichž smyslem je pomoci se zlepšením architektury, málokdy mají slibovaný efekt. Spíše změní funkci podnikové architektury na věž ze slonoviny s továrnou na abstraktní koncepty odtržené od praktických záležitostí.

Proč po třiceti letech úsilí o vypilování přístupů k podnikové architektuře tolik pokusů selhává? Důvodem jsou temná tajemství, která si je jen málo lidí ochotných připustit. Jak temná? Mám rád měření, takže budu užívat hodnocení od 0 (černá) do XI (bílá) podle zonálního systému, který ve 30. letech vymyslel Ansel Adams.

Varování: Nejtemnější tajemství jsou uvedená až na konci.


TAJEMSTVÍ Č. 1:
Neexistuje měřítko úspěšnosti podnikové architektury hodnocení podle zonálního systému: IV

TOGAF je nejznámější a nejrozšířenější přístup k podnikové architektuře, použijeme jej tedy jako obětního beránka. Pro ty, kdo TOGAF neznají, zkratka znamená architektonický rámec Open Group. Podle Open Group je standard TOGAF osvědčená metodika a rámec pro podnikovou architekturu a užívají jej nejvýznamnější světové firmy ke zvýšení efektivity.

To nás vede k otázce: jakým způsobem byla úspěšnost TOGAF ověřována? Zkusil jsem v Googlu vyhledat „úspěšnost TOGAF“. Bez úspěchu. Zdá se, že ani Open Group, ani nikdo jiný nedefinoval měřítka úspěchu, natož aby sledoval zlepšení oproti výchozí úrovni.

TAJEMSTVÍ Č. 2:
Podniková architektura sleduje chybný cíl hodnocení podle zonálního systému: III

TOGAF uvádí jako přínos vyšší efektivitu podniku. Ale jak každý s alespoň základním vzděláním v oblasti měření ví, „efektivita“ je vždy relativní – počítaná jako poměr veličin, například spotřeba v litrech na 100 km, počet zpracovaných transakcí na dolar nákladů na server nebo počet dokončených „story points“ za hodinu práce programátora.

„Efektivní“ nic neznamená, neznáme-li čitatel a jmenovatel. TOGAF neuvádí ani jedno.

A nejde o pouhé řečnické cvičení. Na efektivitě velmi záleží, pokud vyrábíte ve velkých objemech a trh bude zítra vypadat stejně jako včera.

Většina manažerů si uvědomuje, že změna je jejich jedinou jistotou, což znamená, že na flexibilitě a adaptabilitě záleží podstatně více než na efektivitě.

Kaskádová povaha TOGAF (další temné tajemství) znamená, že tento přístup není dobrou volbou, chceme-li dosáhnout flexibility a adaptability.

TAJEMSTVÍ Č. 3:
Podniková architektura představuje kaskádový přístup hodnocení podle zonálního systému: II

Jeden z důvodů, proč rámce a metodiky pro podnikovou architekturu nefungují, je jejich kaskádová povaha. Dokumentují aktuální stav (což je časově velmi náročné), navrhují ideální budoucí stav (další velmi časově náročný úkol) a plánují cestu z bodu A do bodu B.

Jakmile se změní okolní svět, začíná stejně časově náročné přepisování a překreslování. V praxi to znamená, že zapojení podnikové architektury do změn v podniku nic neurychlí.

Naopak změny zpomalí.


Úvodní foto: (c) red150770 - Fotolia.com




Komentáře