Hlavní navigace

Běžní uživatelé ignorují internetové hrozby, potvrzuje studie od Microsoftu

12. 2. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Rozsáhlá studie ukázala na potřebu zlepšit bezpečnostní návyky uživatelů domácích počítačů a mobilních zařízení. Upozorňuje tak na nutnost zvýšení "bezpečnostní gramotnosti".

Společnost Microsoft zveřejnila výsledky své globání studie bezpečnostní gramotnosti (Microsoft Computing Safety Index). Vyplývá z ní, že více než polovina respondentů (55 %) se setkala s mnoha riziky na internetu, avšak pouze 29 % hodlá skutečně podnikat kroky k ochraně sebe i svých dat. Studie se letos zaměřila i na uživatele mobilních zařízení a zjistila, že ačkoli 42 % uživatelů provádí softwarové aktualizace na svých osobních počítačích, pouze 28 % pravidelně aktualizuje své mobilní telefony nebo tablety. Studie byla pulibkování při příležitosti mezinárodního Dne bezpečnějšího internetu

Další zajímavá zjištění

  • 47 % respondentů se obává krádeže svého hesla, přičemž 33 % tvrdí, že navštěvuje bezpečné stránky. 28 % uvedlo, že se vyhýbají používání veřejně přístupných bezdrátových sítí na svých mobilních zařízeních. 
  • 48 % respondentů se obává rizika počítačových virů, přičemž 44 % na počítači zapíná firewall a 53 % používá antivirový software. 
  • 45 % respondentů sice potvrdilo, že se obává krádeže svých osobních údajů, nicméně pouze 34 % z nich používá PIN k zabezpečení svého telefonu a 38 % se aktivně zajímá o nové způsoby, jak se chránit před krádeží osobních údajů. 

Výsledky byly zjištěny dotazováním více než deseti tisíc uživatelů osobních počítačů, chytrých telefonů a tabletů. Každý uživatel dostal na základě svých odpovědí známku na stupnici od 1 do 100. Celosvětový průměrný výsledek v internetové bezpečnosti osobních počítačů je 34, zatímco pro mobilní zařízení dosáhl bezpečnostní index hodnoty 40. 

6 nejdůležitějších praktických rad pro zvýšení ochrany

  • Zabezpečit svůj počítač a účty internetových služeb silnými hesly a mobilní telefony unikátním kódem PIN. 
  • Neprovádět bankovní platby, internetové nákupy ani jiné citlivé úkony na veřejných počítačích, nebo na svém notebooku či mobilním telefonu připojeném přes cizí nebo veřejnou bezdrátovou síť.
  • Dávat si pozor, aby se vám nikdo nedíval přes rameno při zadávání uživatelských jmen, hesel a jiných důležitých údajů.
  • Být obezřetný při reakci na až příliš výhodné nabídky, dokonce i tehdy, když se zdá, že pocházejí z důvěryhodného zdroje.
  • Před zadáním osobních údajů se ujistit o tom, že je stránka či služba legitimní a dobře zabezpečená (mj. adresa webu začíná „https“ a v adresním řádku prohlížeče je označena symbolem zámku).
  • Svou hlavní e-mailovou adresu nebo přezdívku služby instant messagingu sdělovat pouze známým lidem, nebo ověřeným organizacím. Vyhnout se uvádění těchto údajů na sociálních sítích, veřejných seznamech na internetu nebo na stránkách pro uchazeče o zaměstnání.

Kdo za to může?

Otázka je, proč je bezpečnostní gramotnost nízká? Nemá na současném stavu má podíl zodpovědnosti i sám pořadatel studie?

příloha_ovladnete_sva_data

Zdá se mi, že dlouhodobě jsou produkty Microsoftu, především ty pro „běžné uživatele“, zaměřeny spíše na snadnost používání než na bezpečnost provozu. Často je sice možné vyšší úroveň bezpečnosti nastavit nebo zajistit, ale uživatel k tomu často není ani vyzván nebo dokonce nucen. V poslední době se sice situace zlepšuje, ale zatím sklízíme  výsledky předchozí praktické „výchovy“ uživatelů, ke které došlo samovolně při práci se „snadno použitelnými“ aplikacemi. 

G +

Byl pro vás článek přínosný?