Automatická digitalizace knih a dokumentů - 2

Přívlastek „digitální éra“ se považuje za natolik samozřejmý, že se už přestává používat, ale pokud se zamyslíme nad časovými souvislostmi dějin, tak dvě – či s přimhouřením oka tři – desetiletí jsou jen nepatrným úsekem období, odkdy lidé začali zachycovat své myšlenky písemně a graficky. V knihách a později i novinách a časopisech je zaznamenáno intelektuální bohatství mnoha staletí.

Automatická digitalizace knih a dokumentů


Digitalizace je zároveň vynikající příležitostí pro ošetření, zrestaurování a zakonzervování papírového originálu. Jako součást procesu zpracování se mohou aplikovat nejmodernější technologie, například zabudování RFID tagů za účelem snadnější identifikace a v neposlední řadě na ochranu před odcizením.

Zařízení pro automatizaci

V závislosti na druhu a skenovaných publikacích, především co se týče vazby a případných požadavků na speciální prostředí v případě historických materiálů, se využívají různé konstrukce manuálních skenerů nebo zařízení s nižším nebo vyšším stupněm automatizace. Robot na skenování vázaných knih mechanicky otáčí stránky a každá dvoustrana se následně skenuje nebo vyfotí. Na manipulaci, čili obracení stran, se využívají různé principy, nejčastěji mechanické, případně s kombinací podtlaku nebo elektrostatického náboje na přitlačení k podložce, čímž se naskenovaná strana vyrovná.

Na knihy, které mají tlustou nebo nepoddajnou vazbu, se využívají zařízení užívající skleněný úhelník, který se zasune do knihy, jež je fixována v poloze, kdy strany obálky svírají s podložkou 45 stupňů. Nejlépe to pochopíte z obrázku. Při obracení strany se úhelník se skenovacím zařízením zvedne, tenké robotické rameno opatrně obrátí stranu a následně se úhelník definovanou silou přitlačí na otevřenou dvoustranu, aby se vyrovnalo prohnutí stran.

Několik specializovaných výrobců nabízí také sofistikované řešení na digitalizaci křehkých nebo částečně poškozených vázaných materiálů.
Ceny digitalizace robotických zařízení, a to i na zpracování běžných dokumentů, jsou velmi vysoké a takové i zůstanou, protože jde o zařízení, která se nikdy nebudou masově vyrábět, ale budou sloužit pouze pro digitalizaci projektů na úrovni institucí, například národních knihoven a archivů a velkých firem. Investice se v dlouhodobém horizontu vyplatí, protože tyto roboty vyžadují pouze minimum lidských zdrojů při obsluze a dokážou si samy otáčet strany. Pro srovnání, při manuální digitalizaci se rychlost pohybuje od několika desítek stran za směnu až po několik stovek, čili hypoteticky se ruční otáčení stran může přiblížit k výkonnosti robota, ale jen za cenu velkého lidského úsilí.

Geografický a ekonomický paradox

Takový politicky korektní nadpis jsme použili pro text, který se de facto věnuje digitalizaci outsourcingu. Informační bohatství totiž úzce souvisí s ekonomickým bohatstvím, a to obousměrně. Už v ranní éře publikování, kdy jedinou dostupnou formou uchování a sdílení informačního bohatství byly ručně psané a ilustrované knihy, platilo, že kláštery, města a země, které měly dostatek informačního bohatství, byly bohaté i z ekonomického hlediska. Proč vzpomínáme kláštery? Knihy totiž psali učenci a přepisovali je mniši. Tento geografický paradox přetrvává, a proto nejzajímavější a nejcennější materiály, které je třeba digitalizovat, se nacházejí v ekonomicky vyspělých zemích. Ano, budete namítat historickými říšemi, které se nacházely na území v současnosti méně ekonomicky vyspělých zemí. Nebudeme rozebírat příčiny, proč se tyto materiály ocitly v depozitářích muzeí ve vyspělých zemích. I v posledních desetiletích před érou digitalizace vznikaly publikace s cenným obsahem, co se týče počtu, více v ekonomicky vyspělých zemích.

Zároveň je v těchto zemích i nejdražší pracovní síla a digitalizace je na objem kvalifikované práce velmi náročným procesem. Proto skenování v zemích jako Velká Británie, Francie, Španělsko, Německo, USA je velmi drahé a podobně jako u mnoha jiných procesů i při digitalizaci dokumentů se s výhodou využívá outsourcing. Na digitalizaci se proto využívají i pracoviště „v zámoří“, které zadavatel zakázky často sám vytvoří a vyškolí personál. Náklady jsou několikanásobně nižší, hlavně co se týče lidských zdrojů.





Úvodní foto: © Andrea Danti - Fotolia.com




Komentáře