Příliš drahý cloud: Když návrat zpět pomůže ušetřit

Přechod do veřejného cloudu je vynikajícím řešením pro každého, kdo potřebuje rychle zavádět a zprovozňovat aplikace, ale jak se již přesvědčila řada CIO, flexibilita a akceschopnost mohou přijít draho. Na pořad dne proto přichází opačný proces – návrat „domů“.

Příliš drahý cloud: Když návrat zpět pomůže ušetřit


Veřejný cloud dokáže výrazně zvýšit akceschopnost, ale přenos kriticky důležitých prostředků mimo podnik má i své stinné stránky. Někteří manažeři IT zjišťují, že provoz určitých aplikací ve veřejném cloudu může být nákladnější než v lokálním prostředí. To je vede k přehodnocování cloudových strategií a „repatriaci“ aplikací.

Své o tom může vyprávět i Ravi Naik, IT ředitel známého výrobce úložných zařízení Seagate. Přínosy využití elastického výpočetního prostředí pro podnikové aplikace se ukázaly rychle po přechodu na Amazon Web Services (AWS) v rámci globálního plánu konsolidace čtyř datových center do jednoho. Ale systém velkých dat bylo nakonec nutné přenést zpět kvůli nákladům na ukládání a přesuny značných objemů dat, které výrazně převyšovaly náklady na provoz systému ve vlastním datovém centru.
„Mít výpočetní prostředky k dispozici na vyžádání je ideální stav, ale o ukládání dat to neplatí, protože každou sekundou náklady narůstají,“ upozorňuje Naik.

Krok zpět ve vývoji cloudu

Odvrácená tvář výpočetních prostředků pronajímaných přes internet dostala vlastní jméno: cloudová repatriace. A navzdory růstu spotřeby veřejných cloudových služeb je repatriace stále častějším jevem. Výzkum analytické společnosti IDC ukázal, že celých 85 % IT manažerů repatriuje pracovní zátěže z veřejných cloudových prostředí.

Většina podniků nejprve pouze přenese existující aplikace z lokálních systémů do veřejných cloudových prostředí, říká analytik IDC Sriram Subramanian. Povzbuzení těmito migracemi podniky zkoušejí své aplikace modernizovat, aby byly nativně cloudové, což znamená jejich přepracování do mikroslužeb, softwarových kontejnerů a dalších módních konstruktů.

Právě ve fázi modernizace manažeři IT obvykle narážejí na problémy s optimalizací pracovních zátěží pro nákladově efektivní běh a raději zařadí zpětný chod, říká Subramanian. Jako tři hlavní důvody repatriace zmiňuje konsolidaci prostředků, celkové náklady na vlastnictví (TCO) a otázky zabezpečení dat.

„To neznamená, že cloud je drahý, ale to, že pro danou pracovní zátěž podnik nezvolil nejvhodnější způsob migrace,“ vysvětluje.

Pro Seagate byly rozhodujícím faktorem pro repatriaci datového jezera Hadoop celkové náklady na vlastnictví. Firma, která dodává spotřebitelské i podnikové úložné systémy, ve svých továrnách denně generuje 30 terabajtů parametrických dat. Ačkoli Seagate do datového jezera přesouval pouze část těchto dat, účet za přenosy dat mezi sedmi výrobními závody na třech kontinentech by se podle Naika pohyboval v řádu milionů dolarů ročně. Přenést takový objem dat po síti navíc trvá několik dní. Obě omezení přinutila Seagate data filtrovat a přenášet do datového jezera pouze nejnutnější minimum.

Návrat datového jezera

Po zhodnocení cloudové strategie – a na základě důležitých poznatků z užívání AWS – společnost Seagate přebudovala svá analytická řešení s využitím nativně cloudových nástrojů a architektur. Brzy poté si tým uvědomil, že optimalizovaná architektura a cloudové nástroje firmě umožní provozovat podstatně efektivnější ekosystém mimo veřejný cloud. Přenesl tedy datové jezero do úložiště v privátním cloudu. Dnes přesunuje velké soubory dat po světě za zlomek nákladů na jejich přenos přes WAN. Doba přesunu do datového jezera se navíc zkrátila z týdnů na pouhých 72 hodin.

Tento krok pomohl společnosti Seagate snížit výdaje o čtvrtinu. Dnes provozuje hybridní prostředí zahrnující cloudy AWS, Azure a její vlastní datová centra.

Opatrnosti není nikdy nazbyt

Některé firmy jsou si vědomé rizika spirály nákladů a volí opatrnější přístup k migraci pracovních zátěží do veřejného cloudu.

Společnost ApolloMD, poskytovatel specializovaných služeb pro nemocnice, volí pouze takové cloudové služby, které odpovídají jejím technickým a obchodním potřebám, říká CIO Anthony Mascitti. Cloudový software konzumuje prostřednictvím dodavatelů hostovaných na AWS a užívá aplikace SaaS, jako jsou PowerBI k vizualizaci dat nebo Adaptive Insights k finanční analýze.

Datový sklad a nástroje pro dolování dat firma provozuje ve svém vlastním datovém centru, ale její IT oddělení by chtělo zaměstnancům a partnerům větší měrou poskytovat samoobslužné funkce.

„Můj přístup vychází z obchodních potřeb a přínosů,“ říká Mascitti. „Technická složka potom tvoří most mezi těmito dvěma aspekty.“

Ravi Naik bere repatriaci z cloudu jako cennou zkušenost. Varuje přitom také před vázaností na jediného poskytovatele. Většina z nich se totiž snaží pobídkami nalákat zákazníky k užívání dalších souvisejících služeb. Pro firmu, která užívá například služby datového skladu, může být jednodušší po­užívat analytické služby a strojové učení od téhož poskytovatele. Avšak čím více dat a prostředků organizace nasadí na jedné platformě, tím těžší pro ni bude tuto platformu opustit. CIO přitom chtějí mít flexibilitu a možnost volby, kde a jak budou své pracovní zátěže provozovat.

Naik očekává, že si poskytovatelé nebudou chtít zákazníky rozhněvat, a nakonec usnadní vznik skutečně multicloudových prostředí, v nichž budou firmy moci oddělit výpočetní prostředky od úložišť a přesouvat pracovní zátěže vcelku nebo po částech mezi cloudy a lokálními systémy od různých dodavatelů. 

Zajímají vás informační technologie a chcete získat nadhled?

Odebírejte náš Newsletter, který posíláme zpravidla dvakrát do měsíce a který obsahuje výběr unikátních článků nejen našich autorů, ale také ze sítě mezinárodního vydavatelství IDG.

» Přihlaste se zdarma! [Odběr můžete kdykoli zrušit]


Úvodní foto: Depositphotos

Vyšlo v CIO Business World 6/2020
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře