Informační technologie ve výrobě nápojů

Přibližně 281 litrů nealkoholických nápojů, 164 litrů piva, 17 litrů vína a bezmála 8 litrů lihovin bylo v roce 2005 zkonzumováno v České republice v přepočtu na jednoho jejího obyvatele.

Informační technologie ve výrobě nápojů


Přibližně 281 litrů nealkoholických nápojů, 164 litrů piva, 17 litrů vína a bezmála 8 litrů lihovin bylo v roce 2005 zkonzumováno v České republice v přepočtu na jednoho jejího obyvatele.

Občané České republiky a její návštěvníci tak v uvedeném roce utratili za nealkoholické i alkoholické nápoje přes 56 miliard Kč. Právě tuzemská spotřeba nealkoholických a zejména alkoholických nápojů je tudíž velmi masivní a pevnou základnou, o níž se při svém rozvoji a mezinárodní expanzi opírá český nápojářský průmysl, jenž je se svým více než pětinovým podílem na celkových tržbách českého potravinářství jedním z jeho hlavních pilířů. Není tedy divu, že se právě tuzemské nápojářské společnosti většinou řadí mezi nejpokročilejší uživatele informačních a telekomunikačních technologií - a to nejen v rámci českého potravinářství, ale také v rámci celého tuzemského zpracovatelského průmyslu.

Tím, čím je pro Spojené státy americké Coca-Cola, je pro Českou republiku bezesporu pivo. I když se totiž tento mírně alkoholický nápoj vyráběl a konzumoval již v dávném starověku, zanechaly v novověké historii jeho výroby svou neopominutelnou stopu zejména dvě tuzemská města. Název města Plzně je tak součástí označení jednoho z celosvětově nejrozšířenějších druhů (a zejména ve střední Evropě jednoznačně nejkonzumovanějších) druhů světlého piva. Budějovické pivo je pak dokonce i v globálním měřítku srovnatelným pojmem, jímž je ve světě nealkoholických limonád již zmiňovaná Coca-Cola.

Ani postupné otevírání české ekonomiky po Listopadu 1989 a s ním spjaté změny stravovacích návyků místních obyvatel nic nezměnily na tom, že se tuzemská spotřeba piva v přepočtu na jednoho obyvatele České republiky (včetně kojenců) pohybuje i nadále kolem 160 litrů za rok. Byť se tedy například tuzemská spotřeba limonád v letech 1998 až 2005 zvýšila o více než jednu polovinu, a spotřeba minerálních i sodových vod vzrostla ve stejném období dokonce na cca dvojnásobek, zůstává zatím i nadále jedním z hlavních pilířů českého potravinářství a zároveň chloubou celého českého zpracovatelského průmyslu právě výroba piva.

VÝROBA NÁPOJŮ V ČR

Oproti technologicky relativně jednoduché výrobě limonád či sodových vod či stáčení přírodních minerálních je výroba piva naopak alchymií, která si svou celkovou složitostí a nároky na kvalitu vstupních surovin nikterak nezadá s výrobou přírodních vín. Byť tedy souhrnná tuzemská spotřeba limonád, sodových vod a minerálních vod na jednoho obyvatele České republiky převyšuje již od počátku tohoto tisíciletí tuzemskou spotřebu piva stále výrazněji, podílela se výroba piva a sladu na celkových tržbách českého nápojářského průmyslu ještě v roce 2005 více než jednou polovinou, zatímco podíl tržeb tuzemských výrobců nealkoholických nápojů byl v tomtéž roce jen o něco málo více než třetinový.

Ve světle výše zmiňovaných skutečností proto není nikterak překvapivé, že mezi nejvýznamnější tuzemské výrobce a distributory nápojů patří vedle zdejších odnoží globálních koncernů Coca-Cola a PepsiCo (který je v tuzemsku reprezentován společností General Bottlers ČR) také například společnosti Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Starobrno, Královský pivovar Krušovice a další významné tuzemské pivovary.
Mezi dvacítkou tuzemských nápojářských společností či skupin společností, jejichž představitelé se v průběhu května až června tohoto roku na přípravě tohoto článku spolupodíleli, přitom samozřejmě nechyběla ani celá řada dalších významných tuzemských výrobců a distributorů alkoholických i nealkoholických nápojů.

Tuzemští producenti minerálních a balených vod tak byli mezi těmito subjekty reprezentováni především společnostmi ze skupiny Karlovarské minerální vody, které produkují například minerální vody Mattoni, Magnesia či perlivé i neperlivé balené vody prodávané pod značkou Dobrá voda. Přímá tuzemská konkurence výše zmiňovaných globálních koncernů Coca-Cola a PepsiCo pak byla mezi subjekty participujícími na přípravě tohoto článku zastoupena společnostmi z expandující skupiny Kofola, mezi něž patří kromě mateřské společnosti této skupiny například společnost Klimo, jež je významným tuzemským producentem balené stolní vody.

Spolupráci na přípravě tohoto článku přitom neodmítli ani představitelé nejvýznamnějších tuzemských producentů lihovin, mezi něž patří například společnosti Stock Plzeň, Karlovarská becherovka, Starorežná Prostějov, Rudolf Jelínek, Fruko-Schulz či likérka KB Likér ze skupiny Union Drinks. Tuzemští producenti přírodních i šumivých vín pak byli mezi participujícími společnostmi vcelku reprezentativně zastoupeni společnostmi ze skupiny Bohemia Sekt, do níž patří spolu s mateřskou společností této skupiny také společnosti Víno Mikulov, Habánské sklepy a Chateau Bzenec.

Celkové výkony všech dvaceti společností či skupin společností, jejichž představitelé se na přípravě tohoto článku podíleli, se tak za rok 2005 blížily ke čtyřiceti miliardám Kč. Podíl těchto společností na souhrnných tržbách celého českého nápojářského průmyslu byl tedy v uvedeném roce přibližně 70%.

PŘEDPOKLADY PRO VYUŽITÍ ICT

Jak již bylo naznačeno výše, je hlavní oporou tuzemského nápojářského průmyslu při jeho souboji se stále nesmlouvavější globální konkurencí především relativně velmi vysoká tuzemská spotřeba piva a dalších alkoholických nápojů spolu s narůstající tuzemskou spotřebou nápojů nealkoholických, mezi nimiž se spolu s tradičními tuzemskými minerálními vodami prosazuje v rostoucí míře také kolová limonáda Kofola.
Byť tedy dovoz nápojů do České republiky v posledních letech narůstá o poznání rychleji, než roste export produktů tuzemského nápojářského průmyslu do zahraničí, nepředstavuje zatím zahraniční konkurence pro tuzemské výrobce a distributory alkoholických i nealkoholických nápojů vážnější nebezpečí. To však na druhé straně rozhodně neznamená, že by se tuzemští výrobci alkoholických i nealkoholických nápojů se zahraniční konkurencí vůbec nepotýkali.

Vstup České republiky do Evropské unie totiž sice otevřel nové možnosti exportu i před středními a menšími tuzemskými výrobci nápojů, pro něž byla dříve expanze na zahraniční trhy administrativně příliš náročná. Narůstající dominance největších tuzemských výrobců nápojů na českém trhu v kombinaci s pronikáním "ultralevného" piva a dalších nápojů zahraniční provenience na tuzemský trh však zároveň přinesla sílící tlak na další zvyšování produktivity práce při souběžném zdokonalování všestranné podpory prodeje i v případě středních a menších tuzemských nápojářských podniků.
Dvacítka tuzemských nápojářských firem či skupin firem, jejichž představitelé na přípravě tohoto článku přímo spolupracovali, se tak sice na celkových tržbách celého českého nápojářského průmyslu podílí již více než ze dvou třetin - na celkovém počtu všech pracovníků v tuzemském nápojářském průmyslu se však necelých 9 200 pracovníků těchto podniků podílí jen o něco málo více než jednou polovinou.

I přes rostoucí tržby českého nápojářského průmyslu totiž celkový počet pracovníků tuzemských výrobců nápojů v posledních letech neustále klesal, což má za následek výrazný růst produktivity práce v celém tomto segmentu české ekonomiky - a v největších tuzemských podnicích z tohoto oboru zvláště. Zatímco produktivita práce z obratu se tak v letech 1997 až 2005 v českém nápojářském průmyslu jako celku přibližně zdvojnásobila, zvýšila se zde produktivita práce z účetní přidané hodnoty v tomtéž období dokonce téměř trojnásobně (!).

Není tedy divu, že tomuto enormnímu růstu produktivity práce odpovídá ve významných tuzemských nápojářských firmách, jejichž představitelé se na přípravě tohoto článku přímo podíleli, nejen velmi dynamický rozvoj využití pokročilých informačních a telekomunikačních technologií (dále jen ICT), ale též rostoucí důraz, který na využití ICT a řešení na nich založených manažeři těchto podniků kladou.

VYUŽITÍ ICT A JEHO PRIORITY

Podle představitelů dvacítky významných tuzemských nápojářských podniků či skupin podniků, kteří se na přípravě tohoto článku přímo podíleli, považují efektivní využití pokročilých ICT za kritický nebo alespoň významný až kritický předpoklad udržení a dalšího rozvoje konkurenceschopnosti těchto podniků vrcholoví manažeři více než poloviny z nich.

Od dalších investic do rozvoje využití pokročilých ICT přitom očekávají vrcholoví manažeři či vlastníci významných tuzemských nápojářských podniků, jejichž představitelé se na přípravě tohoto článku přímo podíleli, zejména zlepšování podpory zákazníků, minimalizaci skladových zásob a dodacích lhůt a zpřístupňování nových zdrojů informací pro podporu rozhodování - to vše při souběžné další redukci administrativy a optimalizaci finančních toků.

O narůstajícím významu využití pokročilých ICT při zabezpečování každodenního fungování a dalšího rozvoje českých nápojářských firem přitom velmi názorně vypovídá mj. též růst vybavenosti těchto podniků základní informační infrastrukturou.
Ve skupině podniků, jejichž představitelé byli při přípravě tohoto článku dotazováni v průběhu uplynulých osmi let již potřetí, se totiž počet koncových stanic jejich informačních systémů připadajících na tisícovku jejich zaměstnanců během oněch osmi let více než zdvojnásobil - a to z necelých tří set dvaceti v roce 1999 až na více než sedm set.

Velmi výrazných změn přitom doznala také struktura koncových stanic informačních systémů těchto podniků. Důraz, který jejich představitelé kladou na efektivní využití pokročilých ICT při zlepšování podpory zákazníků a optimalizaci distribučních procesů, se totiž odráží mj. i ve stále širším využití notebooků a příručních počítačů pracovníky distribučních center, prodejci a obchodními zástupci. Podíl takovýchto koncových stanic na celkovém počtu všech koncových stanic informačních systémů využívaných podniky, jejichž představitelé byli při přípravě tohoto článku dotazováni v průběhu uplynulých osmi let již potřetí, je tak již více než čtvrtinový.

Výrazná "mobilizace" pracovníků zajišťujících distribuci produktů tuzemského nápojářského průmyslu a přímou i nepřímou podporu jejich prodeje je přitom patrná mj. též z rostoucí míry využití služebních mobilních telefonů v těch podnicích, jejichž představitelé byli při přípravě tohoto článku dotazováni v průběhu uplynulých osmi let již potřetí. Zatímco před osmi lety tak byla služebními mobilními telefony vybavena v těchto podnicích jen necelá jedna desetina jejich pracovníků, kteří se rekrutovali zejména z řad jejich obchodních zástupců a středního a vyššího managementu, využívá v poslední době služební mobily již více než čtvrtina pracovníků těchto podniků, mezi nimiž již nechybějí ani pracovníci distribučních center či prodejci, kteří zajišťují ambulantní prodej.

Rostoucí míra využití pokročilých ICT (nejen) při zabezpečování klíčových procesů ve sféře podpory prodeje a následné distribuce vyráběných produktů se přitom v tuzemských nápojářských firmách pochopitelně projevuje nejen rostoucí vybaveností pracovníků těchto podniků koncovými stanicemi jejich informačních systémů, ale v neposlední řadě též dalším mohutněním jejich serverové a síťové infrastruktury.

Celkový počet všech serverů využívaných významnými tuzemskými výrobci nápojů, jejichž představitelé byli při přípravě tohoto článku dotazováni v průběhu uplynulých osmi let již potřetí, totiž za tuto dobu vzrostl téměř čtyřnásobně. Počet databázových serverů využívaných těmito podniky přitom rostl v posledních letech dokonce ještě o něco výrazněji; růst celkového počtu poštovních serverů a serverů internetových či intranetových se oproti tomu v posledních čtyřech letech v důsledku konsolidace těchto serverů do celostátních či nadregionálních "insourcingových" center sdílených služeb naopak o něco zpomalil.

PERSONÁLNÍ A FINANČNÍ ZDROJE ICT

Celková míra využití pokročilých ICT v tuzemském nápojářském průmyslu a jejich význam pro udržení a další rozvoj konkurenceschopnosti podniků z tohoto segmentu české ekonomiky tedy dále velmi výrazně roste - a to i přesto, že se v posledních letech podíl interních ICT specialistů z řad pracovníků těchto podniků na celkovém počtu všech jejich zaměstnanců již příliš nemění.

Počet koncových stanic připadajících na jednoho ICT specialistu z řad pracovníků významných tuzemskými výrobců nápojů, jejichž představitelé bylo při přípravě tohoto článku dotazováni v průběhu uplynulých osmi let již potřetí, se tak během oněch osmi let téměř ztrojnásobil.

Takto vyjádřený růst produktivity práce pracovníků útvarů ICT přitom velmi výrazně koreluje s růstem produktivity práce z účetní přidané hodnoty v celém tuzemském nápojářském průmyslu.

S růstem produktivity práce ICT specialistů z řad pracovníků tuzemských nápojářských podniků se přitom postupně mění také struktura jejich vytíženosti různými dílčími činnostmi a aktivitami. ICT specialisté z řad pracovníků dvaceti významných tuzemských nápojářských podniků či skupin podniků, jejichž představitelé se na přípravě tohoto článku podíleli, se tak v poslední době věnují ve stále větší míře zejména analýze interních procesů těchto podniků a informační podpoře jejich managementu.

Rostoucí míra využití pokročilých ICT při podpoře unikátních procesů, které jsou pro udržení a další rozvoj konkurenceschopnosti tuzemských nápojářských podniků klíčové, má přitom v poslední době za následek opětovný růst vytíženosti ICT specialistů z řad pracovníků těchto podniků interním vývojem dílčích aplikací, aplikačních nadstaveb či meziaplikačních rozhraní.

Velmi výrazný růst produktivity práce ICT specialistů z řad pracovníků tuzemských nápojářských podniků je přitom v posledních letech patrný nejen co do počtu koncových stanic informačních systémů těchto podniků, které připadají v přepočtu na jednoho ICT specialistu z řad pracovníků těchto podniků, ale také z hlediska výdajů, které tyto podniky vynakládají na pořízení a provoz ICT.

V podnicích, jejich představitelé se na přípravě tohoto článku podíleli v průběhu uplynulých osmi let již potřetí, se tak z jejich rostoucími výkony souběžně zvyšoval také podíl jejich výdajů na pořízení a provoz ICT na jejich obratu - a to z cca 1,66% v roce 1999 až na 2,02% v roce 2007. V absolutním vyjádření se tak celkové výdaje těchto podniků na pořízení a provoz ICT v průběhu uplynulých osmi let zvýšily o tři pětiny (!).

Všech dvacet významných tuzemských nápojářských podniků či skupin podniků, jejichž představitelé se na přípravě tohoto článku podíleli, tak aktuálně vynakládá na pořízení a provoz informačních a komunikačních technologií v průběhu jednoho kalendářního roku necelých 580 mil. Kč; výdaje na pořízení hardwaru a softwaru se spolu s výdaji na vývojové, implementační a konzultační služby na této částce podílejí více než 54%.

Již zmiňované hlavní priority manažerů tuzemských nápojářských podniků při rozhodování o dalších investicích do řešení na bázi ICT se přitom vcelku transparentně promítají i do souhrnu dílčích hodnocení potřeby těchto investic a jejich předpokládané výše ze strany představitelů dvacítky významných tuzemských nápojářských podniků či skupin podniků, kteří se na přípravě tohoto článku přímo podíleli. Podle jejich vyjádření se totiž budou na investicích do dalšího rozvoje informačních systémů těchto podniků podílet ve střednědobém horizontu příštích cca tří až čtyř let zejména investice do nasazování a dalšího rozvoje řešení pro operativní podporu prodeje a distribuce spolu s investicemi do řešení pro optimalizaci logistických procesů.





Komentáře