Inovátoři, kteří nás opustili v roce 2018: Pål Spilling a Catherine G. Wolfová

Byli zakladateli firem zvučných jmen, jako Atari nebo Microsoft. Postavili hardwarový a softwarový základ pro internet. Byli průkopníky strojové řeči. Následujících 13 mužů a žen si zaslouží svoje místo v učebnicích dějepisu. A všichni nás opustili v roce 2018.

Inovátoři, kteří nás opustili v roce 2018: Pål Spilling a Catherine G. Wolfová


Pål Spilling: Globální vědec

Jako předchůdce internetu často bývá označována americká vládní síť ARPANET, která by však nejspíš nedosáhla svého statutu globální sítě bez jednoho norského vědce: Påla Spillinga. Ten získal doktorát z experimentální fyziky a následně se přidal k výzkumu v oblasti obrany v rodném Norsku, díky čemuž se jako jeden z prvních dostal k raným počítačovým sítím.

Díky svému zájmu o sítě pak začal pracovat na University College London a Stanfordské univerzitě po boku Petera Kirsteina a Vinta Cerfa, kteří jsou považováni za otce evropského a amerického internetu. Společně vyvinuli protokoly TCP/IP, spravující komunikace na internetu. Jen tak mimochodem při svém pobytu na Stanfordu Spilling přispěl také k tvorbě hlasových a radiových internetových aplikací v reálném čase.

Poté se vrátil do Norska, konkrétně do Kjelleru, který byl prvním mezinárodním uzlem ARPANETu, a pomáhal rozvíjet internet ve své zemi. Tu v roce 1988 ochránil před červem Morris, který se začal šířit ARPANETem, když prostě odpojil národní síťový kabel.

Pål Spilling zemřel ve věku 83 let.

Catherine G. Wolfová: Průkopnice komunikace lidí a počítačů

Computerworld/Joshua Dalsimer Brown. Alumni MagazineCatherine G. Wolfová se výraznou měrou zasloužila o výzkum v oblasti komunikace lidí a počítačů. Jako vyškolená psycholožka pracovala v Bellových laboratořích, kde upravovala raná rozhraní pro mobilní telefony. Následně přešla do výzkumného centra IBM, kde vyvíjela systémy pro rozpoznání hlasu a reakci na něj, včetně řešení využívaných následně třeba počítačem Watson.

V roce 1997 Wolfové diagnostikovali amyotrofní laterální sklerózu. Kvůli tomu v roce 2004 odešla z IBM, ale i nadále komunikovala s počítači prostřednictvím speciální klávesnice, která detekovala její pohyby obočí. Diagnóza amyotrofní laterální sklerózy zpravidla znamená naději na dožití v délce tří až pěti let. Wolfová však žila dalších téměř 22 let a dožila se 70 let věku.

Pokračování


Úvodní foto: Computerworld/CC-by-SA




Komentáře