Inovátoři, kteří nás opustili v roce 2018: Robert Everett a Charles Kchu-en Kchao

Byli zakladateli firem zvučných jmen, jako Atari nebo Microsoft. Postavili hardwarový a softwarový základ pro internet. Byli průkopníky strojové řeči. Následujících 13 mužů a žen si zaslouží svoje místo v učebnicích dějepisu. A všichni nás opustili v roce 2018.

Inovátoři, kteří nás opustili v roce 2018: Robert Everett a Charles Kchu-en Kchao


Předchozí díl

Robert Everett: Muž stojící za SAGE

V éře vakuových trubic a mechanických součástek byly digitální počítače něčím nemyslitelným – dokud Robert Everett a jeho tým z MIT jeden nepostavili na obranu své země.

V průběhu studené války si Spojené státy uvědomily, že jediným způsobem, jak koordinovat a zpracovávat data ze vzdálených radarových stanic pro detekci střel, bylo využít počítač. Proto Everetta a Jaye Forrestera z MIT zaúkolovaly, aby jim jeden postavili. Trvalo tři roky a stálo 3 miliony dolarů, než byl stroj roku 1951 dokončen. Whirlwind zaznamenal úspěch a později se vyvinul do svého výkonnějšího nástupce, Semi-Automated Ground Environment (SAGE), který pomohl navrhnout právě Everett.

V roce 1958 se Everett stal zakládajícím členem MITRE, neziskové organizace pro výzkum a vývoj, jejímž účelem bylo řízení SAGE. Everett byl prvním technickým ředitelem, výkonným viceprezidentem a později výkonným ředitelem MITRE a organizace pod jeho vedením přerostla svůj původní účel.

V roce 1989 získal Everett Národní technologickou medaili z rukou tehdejšího prezidenta USA George H. W. Bushe. Zemřel ve věku 97 let.

Sir Charles Kchu-en Kchao: Otec optických vláken

Nebýt Sira Charlese Kchu-en Kchaa, možná byste na webu stále surfovali rychlostmi z dob vytáčeného připojení. Narodil se v čínské Šanghaji a v roce 1965 získal doktorát z elektroinženýrství, zatímco pracoval v britských Standard Telecommunication Laboratories. Zde si vytknul za cíl rozšířit vzdálenost přenosu dat optickými vlákny nad 65 stop, tedy 20 metrů. „Přenosová ztráta těchto raných optických vláken byla tak vysoká, že mnoho lidí tvrdilo, že Charlesova vize je odsouzena k nezdaru,“ říká Richard Epworth.

Ale Kchao tahle omezení překonal tím, že zredukoval příměsi ve skleněném vláknu a experimentoval s různými lasery. Do čtyř let byla přenosová vzdálenost rozšířena na půl míle, tedy asi 800 metrů. Nakonec celý svět i oceány obtočily miliony kabelů a vzniklo tak širokopásmové připojení, za jehož otce je Kchuo pokládán. V roce 2009 získal Nobelovu cenu za fyziku a v roce 2010 byl pasován na rytíře.

V roce 1970 Kchao založil katedru elektroniky na Čínské univerzitě v Hongkongu, kde později sloužil jako zástupce rektora. Se svou ženou založil také nadaci Charles K. Kao Foundation for Alzheimer’s Disease, jelikož sám trpěl Alzheimerovou chorobou. Zemřel ve věku 84 let.

Pokračování


Úvodní foto: Computerworld/MITRE




Komentáře