Technostres je zabijákem produktivity, lék spočívá v kultuře (2)

Je třeba věnovat pozornost technologickému neduhu dnešní doby. Zaměstnanci jsou kvůli němu nešťastní – a neproduktivní.

Technostres je zabijákem produktivity, lék spočívá v kultuře (2)


Předchozí díl

V posledních letech nám smartphony začaly poškozovat zdraví tím, že nám poskytly neomezený 24hodinový přístup k sociálním médiím, s notifikacemi a upozorněními o tom, že se „něco děje“. Miliony lidí teď trpí závislostí na smartphonech, což je ve skutečnosti závislost na sociálních médiích, která má negativní vliv mimo jiné na produktivitu, zdraví a štěstí.

A teď manažerská věda objevila soubor problémů, způsobených nahromaděným vlivem všech našich technologií, zvaný „technostres“.

Co je to vlastně technostres?

Technostres není nejnovějším neduhem v řadě syndromů vyvolaných technologiemi.

Ve skutečnosti jde o zastřešující pojem, který zahrnuje všechny negativní psychologické následky vyplývající ze změn v technologiích.

Pod zastřešující pojem „technostresu“ patří nomofobie, syndrom fantomové vibrace, „displejová“ nespavost, závislost na smartphonech, přehlcení informacemi, únava z Facebooku, selfitis (nutkavá potřeba zveřejňovat selfie), odvádění pozornosti sociálními médii a další.

A zatímco ergonomie pokrývá fyzické dopady technologie, technostres pokrývá ty duševní.

Postupem času začal technostres stále více souviset s nutkáním. Lidé dnes cítí silnou úzkost, nehledí-li právě do svých telefonů, bojí se neviděných důležitých e-mailů a pracovních zpráv a mají všeobecný pocit FOMO (fear of missing out, tedy strachu z toho, že jim něco unikne) v souvislosti se sociálními sítěmi.

Ve chvílích, kdy jsou připojeni, lidé chorobně kontrolují všechny příchozí komunikační kanály a cítí povinnost odpovídat. Zdá se jim, že čas se zastavil, a pracovní doba strávená nutkavým chatováním a sociálními sítěmi je zpravidla delší, než si myslí.

Pokračování


Úvodní foto: © Focus Pocus LTD - Fotolia.com




Komentáře