Jak co nejvíce vytěžit ze SDx?

Softwarově definovaná infrastruktura umožňuje organizacím neustále měnit provoz datového centra a aplikací. Podmínkou je ovšem správný software běžící na vhodném hardwaru.

Jak co nejvíce vytěžit ze SDx?


Rostoucí využívání softwarově definovaných technologií v datových centrech je spojené s postupujícím oddělováním výpočetních prostředků od hardwarových komponent. Výsledkem je softwarově definovaná infrastruktura SDI (Software Defined Infrastructure) – výkonná kombinace virtualizace, automatizace a orchestrace, která identifikuje nesourodé zdroje a organizuje je do svazků nebo vrstev. Správci IT tak mohou spravovat a poskytovat hardware, tak aby splňoval všechny požadavky na pracovní vytížení.

„Společnosti provozující velké množství aplikací a infrastruktury využívají softwarově definované technologie k rychlejšímu nasazování nových verzí aplikací bez zbytečných chyb," říká Petr Štěpaník ze společnosti Alef. V oblasti datových center se podle něj v poslední době výrazně změnil přístup a kromě standardní klient-server komunikace přibylo obrovské množství server-server komunikace.

Tento fakt společně se stále se zvyšujícími požadavky na bezpečnost při­nesl zásadní změnu v oblast networkingu, pokračuje Štěpaník. Dnešní softwarově definované sítě musejí zajistit oddělení jednotlivých skupin serverů (tzv. mikrosegmentaci) a efektivně kontrolovat komunikaci mezi jednotlivými servery a klienty. Proti těmto rostoucím funkčním požadavkům jdou požadavky na rychlé nasazení, s čímž pomáhají právě softwarově definované sítě.
„Pochopitelně to s sebou přináší i jistou složitost, takže menší společnosti či organizace, jejichž IT prostředí neprochází takovými dynamickými změnami, zůstávají u tradičních technologií," dodává Štěpaník.

Přínosy SDI

Služby a infrastruktura založené na softwaru jsou prospěšné pro organizace, které vyžadují neustálé změny datového centra a aplikací, jež v nich běží. Ale tyto možnosti se nedají jen tak jednoduše spustit – vyžadují, aby administrátoři nejprve prozkoumali jejich možnosti, řádně je nainstalovali a skutečně získali výhody, které softwarově definovaná infrastruktura slibuje.

„Nejdůležitějším a často přehlíženým prvním krokem je správně stanovit byznysová očekávání a teprve podle nich navrhnout služby, které chcete poskytovat," uvádí Štěpaník. „Zároveň je potřeba počítat s nezbytnými změnami provozního modelu a úpravou souvisejících procesů."

Podle těchto faktorů je pak nutné vybrat řešení, které bude firma schopná nejen nasadit, ale i dlouhodobě provozovat a v případě růstu škálovat. Výsledkem pak nemusí být pouze softwarově definovaná síť, ale například hybridní model tradiční a SDN infrastruktury, pokračuje Štěpaník.

„Například v případě požadavku na provoz WAN sítě nezávislé na ISP je vhodné zvolit SD-WAN, která umožní vybudovat vysoce dostupnou, zabezpečenou a virtualizovanou WAN síť nezávislou na ISP a přenosových médiích," popisuje Štěpaník. SDN v podnikové síti umožní konvergenci drátové a bezdrátové infrastruktury pod jednotnou správou řízenou centrálním prvkem (orchestrátorem). SDN v datovém centru poskytne rychlé škálování, mikrosegmentaci služeb a rychlé nasazování nových informačních systémů a aplikací včetně přechodu mezi vývojovým, testovacím, produkčním prostředím, doplňuje Štěpaník.

Zásady upgradu SDN

Svoboda, kterou poskytují softwarově definované sítě, není zaručená. Stále záleží na tom, mít správný software fungující na vhodné hardwarové vrstvě. U kaž­dé organizace ovšem existují specifické podmínky pro určení toho, kdy jsou aktualizace hardwaru nebo softwaru využívaných softwarově definovanými sítěmi potřebné nebo možné.

V softwarově definovaných sítích se vyskytují dva základní typy komponent – switche, do kterých jsou koncová zařízení zapojena, a centrální orchestrátor, který řídí softwarově definovanou síť, podotýká Štěpaník. Pro zajištění provozu celého systému musí být vyřešena podpora jednotlivých switchů. Zároveň je třeba mít aktualizovaný orchestrátor, který musí zároveň podporovat jednotlivé switche, jež řídí.

„Výrobci switchů umožňují většinou provozovat zařízení jak v tradičním módu, tak v softwarově definovaném režimu," pokračuje Štěpaník. „Z hlediska doby podpory se tedy u switchů nic nemění. V případě centrálních orchestrátorů pak jde o aplikaci běžící na dedikovaném nebo sdíleném serveru. Do celkové životnosti řešení tak promlouvá nezbytná obnova serverů/appliance, na kterých orchestrátory běží, a samotného softwaru orchestrátoru."

Jsou SDN překonané?

V květnu roku 2019 prohlásila analytická společnost Gartner ve své studii Hype Cycle for Enterprise Networking softwarově definované sítě za překonané. Jaký je současný stav na tomto poli?

„Softwarově definované sítě se vydaly trochu jiným směrem," odpovídá Štěpaník. „Původní myšlenka standardizovaného centrálního řízení celé sítě a provozu ‚white' boxů je vhodná spíše pro akademické prostředí, v běžné komerční praxi se ale neosvědčila."

Většina výrobců začala podle Štěpa­níka rozvíjet svá vlastní proprietární řešení. V oblasti datových center SDN se dlouho přešlapovalo na startu, dnes je SDN infrastruktura standardem většiny nově nasazovaných datových center. V oblasti enterprise networkingu začala myšlenka SDN (někdy nazývané Software Defined Access) o něco později, ale i zde jsou již reálné instalace. Výhodami jsou např. sjednocení drátových a bezdrátových sítí, centrální správa, end-to-end vizibilita a zabezpečení. 

Zajímají vás informační technologie a chcete získat nadhled?

Odebírejte náš Newsletter, který posíláme zpravidla dvakrát do měsíce a který obsahuje výběr unikátních článků nejen našich autorů, ale také ze sítě mezinárodního vydavatelství IDG.

» Přihlaste se zdarma! [Odběr můžete kdykoli zrušit]


Úvodní foto: Depositphotos

Vyšlo v CIO Business World 4/2020
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře