Virtualizace se stala výkonným nástrojem, který pomáhá optimalizovat náklady na pořízení a provoz infrastruktury

... a to zejména efektivním využíváním dostupných zdrojů a snížením investičních nákladů potřebných pro její následnou správu, říká Tomáš Myslivec, technický ředitel ve společnosti Total Service.

Virtualizace se stala výkonným nástrojem, který pomáhá optimalizovat náklady na pořízení a provoz infrastruktury


Jaké jsou v současnosti hlavní přednosti virtuálních strojů a jaké další formy virtualizace se dnes nejčastěji využívají?

Význam virtualizace se v posledních letech exponenciálně zvyšuje. Před deseti lety jsme zažívali boom v oblasti virtualizace strojů, Nyní se setkáváme zejména s požadavky na virtualizaci softwarovou, a to nejen v oblasti aplikační, ale i v oblasti úložišť nebo sítí.

Virtualizace se stala výkonným nástrojem, který pomáhá optimalizovat náklady na pořízení a provoz infrastruktury, a to zejména efektivním využíváním dostupných zdrojů a snížením investičních nákladů potřebných pro její následnou správu. Nabízí tak vysokou flexibilitu a škálovatelnost virtualizovaného prostředí. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na schopnost zajistit kontinuitu podnikání snížením času potřebného k obnově systémů po incidentech.

Jaké jsou hlavní výhody kontejnerů oproti virtuálním strojům obecně a jaké z hlediska úložišť?

Hlavní výhodu z pohledu správce kontejnerové virtualizace je rychlejší a efektivnější práce s využitím velké míry automatizace a orchestrace celých systémů a tím schopnost zajistit rychlou přípravu prostředí. Jasnou výhodou z pohledu vývojářů je to, že jednoduchým způsobem usnadňuje tvorbu aplikací nebo stále více populárních mikro služeb. Kontejnery nevyžadují spuštění hypervizoru a jsou nezávislé na hostujícím operačním systému, dokážou tak aplikace skvěle izolovat.

Oproti virtuálním strojům fungují kontejnery na vyšší úrovni virtualizace, která nabízí možnost více se soustředit na samotný vývoj, než nutnost řešit kompatibilitu operačního systému a prostředí, v kterém vývojáři potřebují dynamicky pracovat. S ohledem na úložiště jsou kontejnery méně náročnější na místo a zároveň schopné sdílet stejné binární soubory a knihovny.

Na co by se především nemělo zapomínat při tvorbě podnikové virtualizační architektury a virtualizovaných systémů?

Jako u každého návrhu podnikové architektury je nutné nejprve porozumět podnikovým procesům a prioritám a zohlednit konkrétní potřeby při výběru i návrhu celého konceptu virtualizačního prostředí. Při návrhu architektury by proto neměly být cizí pojmy typu plán kontinuity služeb, dostupnost, RPO, RTO, fault tolerance. Další, stále často opomíjenou oblastí, je bezpečnost virtualizovaných systémů. Vzhledem k široké škále hardwarové a softwarové virtualizace je důležité nezapomenout popsat jednotlivé role a úrovně jejich přístupů, a to až do stejné úrovně granularity, jako je úroveň zamýšlené virtualizace.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi hypervizorem typu 1 a typu 2? Jaké jsou jejich hlavní výhody a nevýhody?

V podnikovém prostředí se nejčastěji setkáváme s  hypervizorem typu 1, který je nainstalován přímo na fyzickém hardwaru a komunikuje napřímo s jeho zdroji, tím nahrazuje jeho operační systém. Přímým přístupem k fyzickému hardwaru a možností sdílet tyto prostředky mezi několik virtuálních strojů řeší nejen jejich lepší zabezpečení, ale i schopnost efektivně alokovat a sdílet hardwarové zdroje. Snižuje potřebný čas na správu a urychluje jejich obnovu v případě havárie. Nevýhodou je stále nutnost spravovat odděleně jednotlivé virtualizované operační systémy.

Oproti tomu hypervizor typu 2, který není napojen přímo na základní hardware, je nástavbou nad běžící operační systém, s kterým umožňuje sdílet stejné úložiště a zdroje. To je současně i jeho slabinou, jelikož pro využití prostředků musí komunikovat přes hostující operační systémem. Často se s ním setkáváme v případě potřeby provozovat více operačních systémů najednou (například pro sandboxing).

S jakými výhodami a nevýhodami mohou počítat zájemci o open source virtualizační řešení, jako jsou například Cockpit, Proxmox, KubeVirt, Open vSwitch nebo AWS Firecracker?

Zda využít dostupných open source řešení dobře charakterizuje známý citát ekonoma Miltona Friedmana: „Není oběd zadarmo". Při použití open source nástrojů je důležité dopředu zvážit výhody i nevýhody jednotlivých řešení. Na první pohled se při počáteční implementaci může zdát, že jejich využití přinese velké finanční úspory, nicméně i u open source nástrojů je nutné neopomenout, jaké licenční podmínky se na konkrétní řešení vztahují a jakým způsobem si následně zajistíte jejich správu, podporu či vývoj nebo garanci funkčnosti.

Zajímají vás informační technologie a chcete získat nadhled?

Odebírejte náš Newsletter, který posíláme zpravidla dvakrát do měsíce a který obsahuje výběr unikátních článků nejen našich autorů, ale také ze sítě mezinárodního vydavatelství IDG.

» Přihlaste se zdarma! [Odběr můžete kdykoli zrušit]


Úvodní foto: Total Service




Komentáře