Obyvatel inteligentní domácnosti (1)

Informační technologie si razí cestu do všech sfér našeho osobního i pracovního života. Výjimkou samozřejmě nejsou ani vlastní domácnosti. Moderní auto bez elektronického systému si už ani nedokážeme představit.

Obyvatel inteligentní domácnosti (1)


Snadno jsme si zvykli na centrální zamykání, ovládání oken, automatické topení a klimatizaci, automatické rozsvícení světel při otevření dveří a podobně. Určitě byste si na tyto vymoženosti stejně rychle zvykli i ve svém domě či bytě.

Pojmy inteligentní dům, byt či inteligentní domácnost zahrnují širokou paletu různých komplexních řešení. Počínaje nejjednoduššími systémy, které si z prodejny nebo od mobilního operátora přinesete domů v nákupní tašce a nainstaluje je každý, kdo je alespoň trochu technicky zdatný, až po komplexní zabudované systémy včetně rozvodů, jež instaluje specializovaná firma.

Inteligentní budova je příliš širokým a univerzálním pojmem, proto pro něj neexistuje striktní a už vůbec ne univerzálně platná definice. Nejvíce odborníků se přiklání k jednoduchému výkladu, že je to budova, která svým obyvatelům poskytuje komfortní prostředí pro zdravé bydlení, efektivní práci a odpočinek. Podle jiné definice „inteligentní budovy nejsou inteligentní, ale pomáhají obyvatelům, aby byli inteligentnější“.

Podle definice amerického institutu IBI (Intelligent Buildings Institute) by inteligentní budova měla zajistit produktivní a nákladově efektivní prostředí pomocí optimalizace čtyř základních prvků – stavební konstrukce, technických zařízení, služeb a managementu. Evropské výzkumné instituce zase považují za prioritu zajištění potřeb uživatelů, kteří chtějí v domě nejen pracovat, ale i relaxovat.


Architektura má více významů

Před nástupem IT éry se význam slova „architektura“ pojímá jen ve smyslu designu budovy a její začlenění do okolního přírodního či urbanizovaného prostředí. V případě inteligentní budovy do hry vstupuje i pojetí architektury jejích řídicích systémů. Podobně jako například v automobilu základním pilířem architektury nejsou jen řídicí systémy, ale také sběrnice.
Nejpoužívanější sběrnicí v inteligentních budovách je EIB, která se stala určitým standardem. Tato zkratka by se dala v češtině interpretovat jako evropská instalační sběrnice. Sběrnice propojuje řídicí jednotku s jednotlivými snímači a akčními prvky v domě, případně jeho bezprostředním okolí. Často obsahuje i propojení na některé částečně autonomní subsystémy, jako například zabezpečení a podobně.


Na ovládání osvětlení se často využívá systém DALI (digitální adresovatelné rozhraní pro světlo), integrovaný do EIB. Snímací a ovládací prvky jsou „smysly“ inteligentního domu. Mohou se připojit na sběrnice buď přímo, nebo přes převodníky.


Inteligentní řízení některých subsystémů, hlavně topení, větrání, klimatizace a vodního hospodářství, dokáže ušetřit spoustu energie, nejen izolovaně, ale také prostřednictvím synergie více zařízení. Například na vytváření tepelné pohody se nepodílejí jen topné a klimatizační systémy, ale i systém rolet a žaluzií. Takto se dá uspořit 30 až 40 % energie.

 


Úvodní foto: Macrovector - Fotolia.com




Komentáře