Dějiny psané IBM - 2

Dějiny psané IBM


Zrod PC

12. srpen roku 1981 lze označit za nenápadný začátek nové éry, kdy se informační technologie začaly prosazovat do všedního života lidí civilizovaného světa. Toho dne totiž společnost představila osobní počítač IBM 5150. Nikdo v té době nemohl tušit, jakou revoluci v informačních technologiích tento počítač způsobí.

Ačkoli osobní počítač není vynálezem IBM, společnost vytvořila jeho standardy. IBM PC bylo postaveno na mikroprocesoru Intel 8088, ve vybavení měl paměť RAM 40-640 KB, klávesnici, monochromatický nebo barevný displej, disketu, tiskárnu, připojení na asynchronní komunikační linku, na magnetofon a na televizní obrazovku. Do programového vybavení patřily jazyky BASIC, DOS a kompilátor jazyka Pascal. A aplikační programy? Vždyť právě ty umožnily, aby se „písíčko“ prosadilo. Jednalo se například o textový editor EasyWriter, tabulkový procesor VisiCalc, ale také o hru Donkey.

Personal Computer, spojující veškeré klady a výhody počítače do jednoho malého stroje, umožnil zkrátka „demokratizaci“ počítačů. Svým vybavením, výkonem a snadnou obsluhou, stejně jako spolehlivostí a výhodnou cenou, představoval počítač vhodné řešení pro práci v kancelářích a školách, ale i pro osobní domácí použití. Osobní počítač měl na trhu tak velký úspěch, že se stal průmyslovým standardem, s nímž se porovnávaly ostatní počítače tohoto typu.

Z jakého důvodu uspěl právě IBM? Otázku nelze jednoznačně odpovědět, ale značnou roli nepochybně sehrála skutečnost, že značka IBM byla pro kanceláře zárukou kvality. John Akers, který byl prezidentem IBM v druhé polovině 80. let, prozíravě přenechal část trhu, zabývající se výrobou psacích strojů a klávesnic, jiným firmám. Namísto toho podpořil velkými částkami výzkum, který se právě za jeho období nesmírně rozšířil. IBM je držitelem neuvěřitelných 38 tisíc patentů a v posledním desetiletí jeho výzkumníci přihlásili více patentů než deset největších počítačových firem dohromady. Problémem však bylo, že i přes investice do výzkumu začala společnost na počátku 90. let vlivem dravé konkurence stagnovat (podle výroční zprávy z roku 1993 překročily čisté ztráty částku 8 miliard dolarů).

Situaci měl napravit nový prezident společnosti Louis V. Gerstner, který do té doby působil ve vedení American Express. Aby stabilizovat firmu, musel Gerstner vytvořit nejen novou obchodní strategii, ale rovněž se uchýlit k řadě nepopulárním krokům, jakými jsou zvláště snižování počtu zaměstnanců a omezení výzkumu. Jeho pozici znesnadňovala skutečnost, že musel navíc čelit stoupajícímu tlaku na rozdělení IBM do několika nezávislých společností, což rozhodně odmítal. Místo toho se snažil využít vynikající značky, kterou IBM představovala na celosvětovém trhu výpočetní techniky, a optimalizoval nabídku komplexních informačních technologií jak pro velké firmy, tak pro malé zákazníky.

Jestliže Gerstnerovi se podařilo ozdravit společnost a udržet její vysokou konkurenceschopnost, přesto se pár let po jeho odchodu z nejvyšší pozice odhodlala společnost ke kroku, který řadě nezasvěcených musel vyrazit dech. IBM, tvůrce fenoménu osobního počítače, ukončila v roce 2004 výrobu PC, která byla dlouhodobě ve ztrátě, a prodala ji čínské společnosti Lenovo. Číňané za ni zaplatili 1,25 miliardy dolarů, zhruba půl miliardy dolarů pak činil dluh, který převzali. IBM na oplatku získala přibližně osmnáct procent akcií Lenovo. Řada analytiků hovořila o podivném obchodu, ale současný prezident společnosti Samuel Palmisano o úspěchu transakce nepochybuje. Budoucnost podle něj není ve výrobě „železa“, ale v IT řešeních na míru (computing on-demand), vyspělých produktech e-businessu a nanotechnologiích.

Nanotechnologie

Nanotechnologie změní svět více, než se to podařilo od doby, kdy se člověk naučil číst a psát.“ Tato slova pronesl před několika roky americký vědec Ralph Merkle, a jestliže se tehdy zdála být poněkud nadsazená, dnes se o nich tolik nepochybuje. Nanotechnologie, společně s robotikou a genonickými biotechnologiemi, jsou považovány za obory 21. století. Do jejich rozvoje investují jak vyspělé státy, tak i soukromé společnosti částky v řádu milionů dolarů. Jedním z center výzkumu IBM v této oblasti je švýcarská Zurich Research Laboratory, založená v roce 1956. V 80. letech minulého století zde byly vyvinuta skenovací tunelová mikroskopie, jejíž princip umožnil pozorování a manipulaci s jednotlivými atomy. Nanotechnologie tak přestala být pouhým snem několika teoretiků. Skenovaní tunelová mikroskopie, lety vylepšovaná, umožnila lidskému oku nahlédnout na povrch hmoty v rozměru nanometru. Začalo se jí začalo využívat nejen v mikroelektronice (zvláště ke studiu a konstrukci polovodičů), ale především připravila půdu pro rozvoj nanotechnologie, oboru, který se započal mohutně rozvíjet na přelomu 20. a 21. století.


Nápis IBM tvořený atomy xenonu na niklové podložce - výsledek nanotechnologického výzkumu firmy v 80. letech 20. století.


Foto: IBM








Komentáře