Historie Intel Corporation - 2

Informační věk by byl nemyslitelný bez mikroprocesorů. Největším a nejvýznamnějším světovým výrobcem mikroprocesorů je americká společnost Intel Corporation. Kromě mikroprocesorů pro osobní počítače vyrábí také procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační čipy, ale i multimediální vybavení domácností včetně dětských elektronických mikroskopů a webových kamer.

Historie Intel Corporation


Věk mikroprocesorů


V roce 1969 japonská firma Busicom navrhla kalkulačku pro složitější výpočty a hledala výrobce schopného realizovat potřebných 12 typů specializovaných integrovaných obvodů. Volba padla na společnost Intel. Smlouva byla podepsána a práce svěřena talentovanému mladému vědci Tedu Hoffovi. Ten projekt posoudil a dospěl k závěru, že by to nebyl dobrý obchod. Vytvářet pro každou aplikaci nové obvody mu připadalo nejen velmi nákladné, ale i neefektivní. Z tohoto důvodu Ted Hoff navrhl revoluční řešení: vytvořit univerzální obvod schopný provádět základní logické operace, který by byl v každém přístroji ovládán potřebným programem uloženým v pevné paměti (ROM, Read Only Memory). Tak vznikla idea mikroprocesoru.

Busicom s navrhovanou inovací souhlasil a roku 1971 byl hotov první mikroprocesor: Intel 4004 s frekvencí 104 kHz. Obsahoval okolo 2 300 tranzistorů vyleptaných do obvodů o šířce 10 mikronů. Byl navržen ve standardní architektuře, zahrnující čtyřbitovou CPU, ROM, RAM, sadu instrukcí CPU, sériový vstup a výstup. V roce 1972 byl na jeho základě vyvinut i první osmibitový procesor Intel 8008, který, ostatně stejně jako jeho předchůdce, se používal hlavně v kalkulátorech.

V následujících třech desetiletích jsme byli svědky neuvěřitelného pokroku jak ve výkonu mikroprocesorů, tak v růstu kapacity jejich paměti, až jsme si na to pomalu zvykli a začali to brát jako samozřejmost. První procesor určený pro počítače (zejména pro populární Altair) představil Intel již v roce 1974. Nesl označení 8080 a pracoval na frekvenci 2 MHz, přičemž obsahoval 6 000 tranzistorů. Při jeho výrobě se používala 8mikronová technologie.

V polovině 70. let se prezidentem Intelu stal Gordon Moore. Za jeho etapy na pozici nejvyššího představitele firmy (v letech 1975 až1987) došlo k uvedení 16bitového procesoru 80286, „dvaosmšestky“, jímž vlastně začala éra řady procesorů x86. Historici se vesměs shodují, že tento procesor výrazně napomohl odstartovat fenomén osobního počítače, ačkoli nebyl technicky nijak převratný. Ke skutečnému předělu došlo v polovině 80. let, kdy Intel představil procesor 80386 – první 32bitový procesor pro PC. „Třiosmšestka“ pracovala na frekvencích 16–33 MHz, výrobní technologie byla 1,5 mikronu a později dokonce i 1 mikron, počet tranzistorů v jádru činil 275 tisíc. Procesor 386 se prodával ve třech variantách, DX, SX, SL, přičemž SX verze byla obdobou pozdějšího Celeronu (v tomto případě se místo zmenšené L2 cache zmenšila datová sběrnice, pomocí které procesor komunikoval s ostatními komponentami).

Devadesátá léta a přelom století byl ve znamení čtyř generací mikroprocesoru Pentium, uvedeného pod tímto názvem poprvé v roce 1992. Důvod, proč Intel opustil číselná označení procesorů, spočíval v soudním sporu s hlavním rivalem AMD, prodávajícím klony intelovských procesorů, které byly podle některých uživatelů dokonce ještě lepší než produkty Intelu. Pentium, což byl název, jímž se dokonce nepřesně označovaly i celá PC, přineslo řadu novinek, ale nejvýznamnější z nich bylo zpracovávání několika instrukcí v jednom taktu.

Vývoj víceméně neustále potvrzoval platnost Moorova zákona. Hitem posledních let se staly vícejádrové mikroprocesory, jejichž technologii Intel v současné době úspěšně implementuje do svých procesorů. Vedení společnosti si zároveň uvědomuje, že mikroprocesory přestávají být doménou pouze počítačového průmyslu, a začalo se, stejně jako řada dalších IT firem, soustřeďovat na širokou oblast spotřební elektroniky, od mobilních telefonů po domácí spotřebiče. Společnost přede dvěma roky rovněž změnila svoje zažité logo se známým sloganem „Intel Inside“. Současné logo sebevědomě hlásí: „Intel. Leap ahead“ (Intel. Skok kupředu).
Přesto se ještě přednedávnem zdálo, že Intel oproti svému hlavnímu konkurentu, zmíněnému AMD, ve výkonnosti procesorů poněkud zaspal. Důvodem byla strategie jít cestou vysokých frekvencí, která se ukázala jako nepříliš šťastná. Z tohoto důvodu potřeboval Intel rychlou změnu, o kterou se postarali výzkumní pracovníci Intelu v Izraeli. Ti navrhli čipy, které obsahují zcela novou 64bitovou architekturu Core, byť inspirovanou starším Pentiem III, respektive jeho mobilní verzí, Pentiem M. Mikroprocesory Intel Core Duo, Core 2 Duo, Core Solo, vyráběné nanotechnologickými postupy (65nm technologie), „tepou“ ve většině osobních počítačů, které jsou dnes na trhu. Na začátku letošního roku ovšem Intel na mezinárodní výstavě International Consumer Electronics Show 2007 (CES) v Las Vegas oficiálně oznámil, že uvádí na trh tři nové čtyřjádrové procesory včetně prvního modelu se značkou Intel Core 2 Quad. „Se čtyřjádrovou technologií pro běžná PC se nám tak na stůl dostává výkon dřívějších sálových superpočítačů a úžasné nové možnosti,“ uvedl v této souvislosti Paul Otellini, současný CEO společnosti Intel.








Komentáře