IT ve státní správě

Informační technologie ve státní správě mají pochopitelně mnohá specifika – počínaje odlišnostmi při plánování a nákupu přes nasazování a správou konče. Existuje nějaký společný bod, ve kterém se projekty nasazování či integrace IT ve státní správě nejčastěji liší od komerční sféry?

IT ve státní správě


Informační technologie ve státní správě mají pochopitelně mnohá specifika – počínaje odlišnostmi při plánování a nákupu přes nasazování a správou konče. Existuje nějaký společný bod, ve kterém se projekty nasazování či integrace IT ve státní správě nejčastěji liší od komerční sféry?

Podle Tomáše Ječného, výkonného ředitele pro prodej korporátnímu segmentu a veřejné správě ze společnosti Telefónica O2 je asi největší odlišností systém rozpočtování, který zatím neumožňuje, na rozdíl od jiných zemí a komerční sféry, rozpočtování celého projektu, ale pouze roční plány. „Z principu také vyplývá, že státní správa je poměrně velmi teritoriálně diverzifikována a bavíme se o systémech, které jsou velmi komplexní,“ dodává Ječný.

Ředitel společnosti OKsystems Martin Procházka vidí hlavní odlišnost jinde: „Projekty ve státní správě se většinou zaměřují na podporu agend vedených na úřadech podle zákonů, prováděcích vyhlášek a také v souladu s obecným předpisem – správním řádem. Zákony v paragrafovém znění jsou tím hlavním a přitom obtížně srozumitelným zadáním. Spíše výjimečně je včas k dispozici výklad zákonných ustanovení srozumitelný pro obyčejného smrtelníka. Termíny jsou nemilosrdně dané datem účinnosti zákona nebo jeho novely. Naproti tomu bývá zadání v komerční sféře méně formální a o to srozumitelnější, termíny mohou lépe respektovat reálnou dobu implementace.“ Podobně to vnímá také šéf pro veřejný sektor a zdravotnictví ze společnosti Siemens IT Solutions and Services Petr Adámek, podle nějž je styčným bodem uplatňování zákona 137/2006, který svým postupem definuje, jak mohou zadavatelé podléhající tomuto zákonu zadávat zakázky.

Petr Polák, Divisional Director Utilities, Industry& Public division společnosti LogicaGMC pro střední a východní Evropu, se zase domnívá, že rozdíl tkví především v definici zodpovědných osob. „Ve veřejném sektoru je tato zodpovědnost rozmělněna mezi několik útvarů a vazba na odměňování je slabá. Proto i z hlediska implementace jsou projekty ve státní správě značně složitější. Existují čestné výjimky, ale jsou to výjimky,“ říká.

„Projekty ve státní správě bývají obvykle směrovány k mnohem delším časovým horizontům, obvyklé jsou rámce v měsících, setkáte se i s projekty plánovanými na roky. Také jejich příprava bývá obvykle mnohem delší. Komerční sféra je do určité míry flexibilnější, má tendenci řešit vše ihned, nejlépe během týdnů. Oboje samozřejmě vyžaduje značně odlišný přístup řešitelů,“ tvrdí Jaromíra Luhan, Senior Business Consultant ze společnosti Aquasoft. Jaroslav Mráz, ředitel divize Veřejná správa z ICZ, naproti tomu považuje časový horizont daný na implementaci a rozvoj projektu za nedostačující: „Hlavní odlišností státní správy je čtyřletý cyklus práce – od voleb k volbám. Změna vlády v naprosté většině případů znamená, že projekty jakoby vznikaly znovu na zelené louce. S novými politiky přicházejí nové koncepce, cíle a záměry, původní jsou zapomenuty,“ rozebírá Mráz důvody svého názoru.

HLAVNÍ TRENDY VE VEŘEJNÉM SEKTORU

Public Relations Manager ze společnosti SAP Květa Kubotová za hlavní trendy považuje snahu zefektivnit fungování úřadů, snižovat náklady, automatizovat agendy a celkově zlepšit kvalitu v poskytování služeb občanům a podnikům, tedy voličům a plátcům daní. Jaroslav Mráz z ICZ považuje za negativní trend jisté „… přeceňování významu IT či spíše upřednostňování tohoto tématu před jinými“. IT je podle něj jen nástroj a jako nástroj může posloužit jak dobré, tak špatné věci.
V OKsystems ústy svého ředitele Martina Procházky považují za hlavní trend elektronizaci veřejné správy, tedy zavádění e-governmentu. „Kvůli němu postupně vznikly a zase zanikly ÚSIS, ÚVIS a MI ČR. V oblasti e-governmentu se vytyčují smělé cíle, formulují se vize a akční plány. Roky však utíkají a výsledky zaostávají za všeobecným očekáváním,“ říká Procházka. Ve státní sféře podle něj z rozhodujících technologií trochu zaostává snad jen uplatnění datových skladů a sofistikovaných analytických nástrojů (business intelligence). Elektronizace procesů v rámci stávající legislativy je hlavním trendem také dle názoru Petra Adámka ze Siemens IT Solutions.

Podle Petra Poláka (LogicaGMC) se státní správa začíná více zajímat o outsourcing toho, co přímo nesouvisí s její činností. Dále státní správu čekají velké a složité projekty a zodpovědní lidé jsou si vědomi potřeby systémové integrace na těchto projektech. Obě věci jsou podle něj krokem správným směrem, co se týče zefektivnění činností a kvality dodávek projektů.

DODAVATELSKY LUKRATIVNÍ RESORTY

Na otázku, které resorty jsou pro konkrétní dodavatele nejzajímavější, se nám v několika případech dostalo odpovědi, že všechny, tedy státní správa jako celek. Tak to vnímají například ve společnostech Telefónica O2, SAP či Siemens IT Solutions. Jinde však mají specializaci o něco užší. Tak například v ICZ rovněž tvrdí, že všechny resorty jsou něčím zajímavé. Hlavní důraz však kladou na tytéž oblasti, které jsou důležité pro občany nebo právnické osoby jako klienty veřejné správy. Jde tedy především o oblast daní, pojištění nebo poplatků, o informace týkající se životního prostředí, vzdělávání, problematiku dopravní obslužnosti a podobně.

Pro firmu OKsystems je vzhledem k jejímu dosavadnímu zaměření jednoznačně nejdůležitější resort ministerstva práce a sociálních věcí, v nichž rozvíjí rozsáhlé systémy pro služby zaměstnanosti a výplatu sociálních dávek. Specializace Aquasoftu je naproti tomu z dlouhodobého hlediska směrována do oblasti financí a zemědělství. Zástupci společnosti však dodávávají, že „… současný trend integrace systémů zužuje prostor pro to mít ‚jenom‘ specializované znalosti dílčích problematik. Je nezbytný široký rozhled a co nejpřesnější informace o fungování okolí, což otevírá prostor i pro expanzi do další resortů“.

VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ

V době korupčních afér a mediálních skandálů by mnozí mohli nabýt dojmu, že korektnost výběrových řízení je pouhou utopistickou fraškou. Jak na to však pohlížejí samotní dodavatelé?

Květa Kubotová, Public Relations Manager v SAP ČR, říká, že výběrová řízení se řídí příslušným zákonem. Podle jejich zkušenosti jej respektují jak zadavatelé, tak dodavatelé. Většina ostatních dodavatelů s ní souhlasí a potvrzují, že se výběrová řízení skutečně řídí zněním zákona. Jaroslav Mráz (ředitel divize Veřejná správa, ICZ) a Jaromár Luhan (Senior Business Consultant, Aquasoft) však shodně tvrdí, že potíže občas nastávají v odborné části, kde se definuje zadání a kde se mají objevit skutečné potřeby zadavatele požadavku. „Tady se bohužel tvůrci nabídek potýkají často s nejednoznačnostmi, nejasnostmi, případně s velmi mlhavými představami zadavatelů,“ konstatuje Luhan.

Ředitel OKsystems Martina Procházka uznává, že kritika může být mnohdy oprávněná, často však údajně za negativní medializací stojí právě neúspěšní kandidáti ve výběrovém řízení – proto je vše nutné brát s rezervou. Důvodem pro volbu určitého dodavatele může prý být také jeho výjimečné a výsadní postavení na českém trhu.





Komentáře