Nejstarší platidlo Slovanů

Nejstarší platidlo Slovanů


Ještě před tím, než se na územích západních Slovanů začaly používat jako platidlo cizí mince (což předcházelo vlastní ražbě), měla řada slovanských kmenů svá speciální platidla. Co že to bylo? Stopy se trochu překvapivě dochovaly právě ve slovech „platit“ a „plat“.

Tato slova jsou známa z češtiny, polštiny i lužické srbštiny. Ukazují, že původním prostředkem směny (pokud nepočítáme prostý výměnný obchod) byly u západních Slovanů plátěné ústřižky. Arabský cestovatel Ibrahim ibn Jakub zaznamenává jejich použití v Praze ještě v 10. století, paralelně vedle mincí. Němečtí kronikáři dokládají jejich použití i na Rujaně.
U severozápadních Slovanů nastoupily ještě před mincemi z drahých kovů další peníze, které měly podobu železných misek. Následovalo stříbro, původně ovšem neražené (různé úlomky stříbrných šperků). V domech řemeslníků z 10.-11. století ve Slezsku a Lužici byly nalézány váhy – namísto hodnoty garantované ražbou tedy při směně docházelo zřejmě k převažování.

Zdroj: Libuše Hrabová: Stopy zapomenutého lidu, Veduta, České Budějovice 2006

Poznámka: Slovanské plátno patří do jedné řady s dalšími z dnešního pohledu exotickými platidly: mušličkami u Indiánů severozápadu Severní Ameriky, kakakovými boby u Aztéků...





Komentáře