Ohrožená budoucnost kosmické expanze

"Obávám se, že se dožijeme dne, kdy už nebude naživu nikdo, kdo chodil po Měsíci," řekl americký fyzik Richard Gott v rozhovoru pro televizní stanici CNBC. Pokračuje: "Opuštění programu letů člověka do vesmíru by bylo tragickým omylem ...

Ohrožená budoucnost kosmické expanze


"Obávám se, že se dožijeme dne, kdy už nebude naživu nikdo, kdo chodil po Měsíci," řekl americký fyzik Richard Gott v rozhovoru pro televizní stanici CNBC. Pokračuje: "Opuštění programu letů člověka do vesmíru by bylo tragickým omylem, je to však omyl, který pravděpodobně uděláme."

Jak známo, pravděpodobnost přežití nějakého biologického druhu závisí mj. i na jeho rozšíření. Druhy obývající větší území, nebo více od sebe oddělených oblastí, přežijí s větší pravděpodobností lokální katastrofu. Neplatí to jen v rámci Země a právě tento fakt by mohl lidstvo motivovat ke snaze zakládat trvale obyvatelné a soběstačné kolonie ve vesmíru.

V tuto chvíli však zájem o vesmír jaksi opadává. Vyslání lidí na Mars bylo plánováno pro rok 1982, ale tehdy k němu nedošlo a projekt byl zastaven. Potom začalo politické tání a demonstrační smysl takové výpravy byl stále menší. V roce 1989 prezident Bush údajně slíbil, že lidé stanou na povrchu Marsu v roce 2019, ale i tento plán je prý v ohrožení. Mars se tak lidstvu neustále vzdaluje.
Vrátíme se někdy k myšlence kolonizovat další planety? Řada lidí se domnívá, že k tomu určitě dojde a současná stagnace je pouze přechodnou záležitostí. Potřebná technologie bude časem levnější, naopak narůstající problémy (přelidnění apod.) budou silnějším motivem než dnes. Fakt, že se kosmický výzkum v tuto chvíli téměř zastavil (alespoň ve smyslu pronikání člověka do vesmíru) není z tohoto úhlu pohledu žádná tragédie.
Richard Gott je však jiného názoru. Ukazuje, že jednou zastavený směr vývoje civilizace nemusí být obnoven už nikdy. Číňané v době Kolumba zastavili svůj námořní program - a to, jak se posléze ukázalo, navždy.
Založení další kolonie ve vesmíru je důležité i z toho důvodu, že pozdější výpravy mohou vyrazit odtud (Gott uvádí jako příklad, že kolonie mají tendenci dále kolonizovat - třeba Spojené státy). Pokud bude kolonie nezávislá, je zde samozřejmě i možnost, že by přežila, pokud by byla Země zasažená náhlou katastrofou - to je opět onen biologický argument zmíněný v úvodu článku.
K založení soběstačné kolonie na Marsu by údajně stačilo pouhých 8 lidí. Potřebná hmotnost biosféry by v prvním "uzavřením" období byla asi 50 tun na osobu, v další fázi by se možná podařilo globálně ovlivnit celé klima Marsu (neboli ho terramorfovat - na toto téma jsme na Science Worldu psali již několikrát, může jít o zateplení planety přidáním skleníkových plynů do atmosféry, vyšlechtěním bakterií a sinic, které dokáží přežít volně na povrchu Rudé planety a posléze vytvořit globální ekosystém atd.). Aby byla zachována dostatečná genetická rozmanitost, mohou s sebou kolonisté vzít zmražené vaječné a spermatické buňky.

Zdroj: Richard Gott: Cestování časem v Einsteinově vesmíru, Argo a Dokořán, Praha, 2002





Komentáře