Technologie pro informační společnost mají v Evropě zelenou

Počínaje letošním rokem vstoupil v platnost 7. rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace na léta 2007 až 2013. Nejvýznamnější položku v jeho rozpočtu představují technologie pro informační společnost – na společné výzkumné projekty v oblasti IST (Information Society Technologies) hodlá EU v rámci 7. rámcového programu vynaložit více než 9 miliard eur.

Technologie pro informační společnost mají v Evropě zelenou


Počínaje letošním rokem vstoupil v platnost 7. rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace na léta 2007 až 2013. Nejvýznamnější položku v jeho rozpočtu představují technologie pro informační společnost – na společné výzkumné projekty v oblasti IST (Information Society Technologies) hodlá EU v rámci 7. rámcového programu vynaložit více než 9 miliard eur.

Evropa se tak snaží o poměrně rázný krok vpřed ze současného neutěšeného stavu, kdy na výzkum v klíčové oblasti ICT vynakládá výrazně méně prostředků než její světoví konkurenti. V následujících odstavcích se budeme věnovat tomu, proč, jak a kam by měly tyto peníze směřovat.

Politická motivace

Informační a komunikační technologie jsou chápány jako zásadní pro budoucnost Evropy. Představují významný faktor vytváření nových pracovních příležitostí a zvyšování výkonnosti prakticky ve všech ostatních odvětvích ekonomiky. Polovina případů zvýšení hospodářské produktivity je vysvětlována vlivem ICT na produkty, služby a obchodní procesy. Informační a komunikační technologie jsou hlavním činitelem v posilování inovací a tvořivosti a ve zvládnutí změny v hodnotových řetězcích ve všech odvětvích průmyslu a služeb. Jsou nezbytně nutné pro uspokojování zvýšené poptávky po zdravotní a sociální péči a pro modernizaci služeb v oblastech veřejného zájmu, jako je vzdělávání, bezpečnost, energetika a životní prostředí. ICT navíc podněcují pokrok v ostatních oblastech vědy a techniky, protože přetvářejí způsob, jakým výzkumní pracovníci provádějí výzkum, spolupracují a inovují.

Jakkoli je celková výše částky určené v rámci 7. rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje v oblasti IST zajímavá, ze zřejmých důvodů může být jen malou částí financování vědy a výzkumu z různých veřejných a soukromých zdrojů v rámci EU. Zdroje v rámci 7. rámcového programu proto budou směrovány do klíčových oblastí, v nichž má evropský výzkum šanci uspět v globálním měřítku a jejichž rozvoj má zároveň na zřeteli zvýšení kvality každodenního života obyvatel Evropské unie v oblastech, jako je doprava, energetika nebo zdravotní a sociální péče.

Kde leží priority

Nevýznamnější část 7. rámcového programu tvoří program Spolupráce, v jehož rámci jsou informační a komunikační technologie jednou z 10 klíčových oblastí, v nichž má být podporován mezinárodní výzkum a vývoj. Podpora je v kapitole ICT orientována na sedm klíčových témat, z nichž první tři sledují rozvoj klíčových technologií a další čtyři naplňování socioekonomických cílů.

  • Sítě budoucnosti: Informační infrastruktura zítřka bude navzájem spojovat miliardy lidí a nesčetné množství zařízení, ať už půjde o osobní počítače, mobilní telefony, servery, senzory či různé embedded systémy. Tato struktura bude nezbytnou podmínkou dalšího ekonomického rozvoje a vytvoří předpoklady pro vznik nových služeb a obchodních příležitostí. Je proto nezbytné vyvinout technologie, které dodají budoucím sítím potřebnou robustnost, pružnost a bezpečnost.
  • Chytřejší stroje, lepší služby: Další generace počítačových systémů bude vybavena vyšší mírou inteligence, která systémům umožní sledovat okolní dění, učit se, reagovat na podněty a komunikovat s lidmi přirozenou formou. Místo toho, aby se uživatelé učili zacházet s přístroji, budou se přístroje učit spolupracovat s konkrétními lidmi a poskytovat jim služby přesně vyhovující jejich okamžitým potřebám. Ke slovu přijdou inteligentní aplikace v širokém spektru oborů, zahrnujícím výrobu, vzdělávání, zdravotnictví, bezpečnost nebo ekologii.
  • Komponenty pro budoucí produkty: Evropské firmy v současné době patří ke špičkovým dodavatelům elektronických součástek pro dopravu, telekomunikace, spotřební elektroniku, zdravotnictví a další oblasti. Vedoucí postavení zaujímá Evropa také v oborech, jako je fotonika nebo mikro- a nanosystémy. Důležité je pokračovat v rozvoji těchto odvětví a zajistit, aby byly vyvíjeny technologie odpovídající budoucím potřebám rozvoje evropského byznysu i společnosti.
  • Digitální obsah a e-learning: ICT představují skvělou příležitost pro vytváření a sdílení informačního obsahu. Jsou také nástrojem pro efektivní vzdělávání a pro uchování a zpřístupnění kulturního dědictví. Stále se však v tomto směru setkáváme s nedostatky – na jednu stranu jsme často informacemi zahlcováni, na druhou stranu nejsme schopni najít to, co právě potřebujeme. Je proto žádoucí pracovat na vývoji digitálních knihoven a adaptivních a interaktivních výukových nástrojů nové generace.
  • Revoluce ve zdravotnictví: Udržitelný systém zdravotní péče je jednou z největších výzev pro Evropu. Už nyní tato oblast představuje zhruba 9 % hrubého domácího produktu EU. Nové informační a komunikační technologie musejí přispět ke zkvalitnění a zefektivnění zdravotnictví ve všech oblastech, od administrativních záležitostí přes léčebné metody a vývoj nových léků až po domácí péči o pacienty.
  • Životní prostředí, energie a doprava: Dopravní nehody a zácpy, znečištěné ovzduší a globální změny klimatu patří mezi akutní problémy dneška, k jejichž řešení mohou ICT výrazným dílem přispět. V popředí zájmu výzkumníků stojí témata, jako je vize bezpečného a ekologického inteligentního automobilu nebo návrh efektivnější, bezpečnější a ekologičtější výrobní, energetické a dopravní infrastruktury.
  • ICT pro každého: Evropská společnost stárne a podíl lidí nad 65 let věku vzroste z dnešních 20 % na 28 % do roku 2005. Důležitým úkolem ICT je umožnit těmto lidem nezávislý a plnohodnotný život v jejich domácím prostředí. Nové technologie musejí zabránit vyčlenění starých a hendikepovaných lidí ze společnosti. Musejí se proto stát uživatelsky přívětivějšími, osobnějšími a dostupnějšími.

Spolupráce s privátní sférou

Spolu se 7. rámcovým programem přichází Evropská unie současně také s podporou nových forem spolupráce mezi veřejnou a privátní sférou v oblasti vědy a výzkumu. Ke z dřívějška známým evropským technologickým platformám (ETP, European Technology Platform) tak přibyla další možná forma spolupráce na bázi tzv. společných technologických iniciativ (JTI, Joint Technolology Initiative). Ty umožňují kombinovat investice z privátní sféry s veřejným financováním z národních a evropských zdrojů včetně rámcového programu a v úvahu přichází i podpora formou půjčky od Evropské investiční banky.

V oblasti ICT startují hned dvě JTI (podle údajů z listopadu 2006). První z nich bude působit v oblasti embedded systémů, kde naváže na činnost dosavadní ETP Artemis (Advanced R&D on Embedded Inteligent Systems). Předpokládá se, že sedmiletý rozpočet nově transformované iniciativy Artemis dosáhne 3 miliard eur, přičemž více než 50 procent těchto zdrojů bude pocházet ze soukromého sektoru. Ten dnes podle odhadů, které má Evropská komise k dispozici, investuje na evropské úrovni do výzkumu v oblasti embedded systémů 15 až 20 miliard eur ročně.

Artemis je už dnes živoucím důkazem toho, jak mohou klíčoví hráči v Evropě spolupracovat v zájmu budoucí prosperity,“ prohlásila na adresu této iniciativy evropská komisařka pro informační společnost a media Viviane Redingová na konferenci IST 2006 v Helsinkách v listopadu loňského roku. Další podobné iniciativy v jiných oblastech podle ní musí Artemis brzy následovat, pokud chce Evropa v globálním měřítku obstát a vybudovat informační společnost založenou na růstu a rozvoji pracovních příležitostí.

Do podoby JTI se transformuje rovněž současná ETP Eniac (European Nanoelectronics Initiative Advisory Council), která působí v oblasti nanoelektroniky.


--------
Struktura 7. rámcového programu
7. rámcový program se dělí na 4 specifické dílčí programy:

Spolupráce (32,4 miliardy eur): Cílem je zajistit vedoucí postavení Evropy v 10 klíčových oblastech prostřednictvím financování mezinárodních výzkumných aktivit prováděných společně organizacemi z různých evropských států. Segment ICT je nejvýznamnější s rozpočtem 9,1 miliardy eur.
Kapacity (4,1 miliardy eur): Budování špičkové infrastruktury pro evropský výzkum. Na výstavbu e-infrastruktury je v rozpočtu této kapitoly vyčleněno 600 milionů eur.

Myšlenky (7,5 miliardy eur): Program s cílem zvýšit dynamiku, tvořivost a excelenci evropského výzkumu v oblastech na hranici znalostí.

Lidé (4,7 miliardy eur): Posilování lidského potenciálu evropského výzkumu.

Pozn.: Všechna čísla pocházejí návrhu z poloviny listopadu 2006.

--------
Priority IST a rozpočet 7. RP na léta 2007–2008 (v mil. eur)

Infrastruktura sítí a služeb 585
Kognitivní systémy, interakce a robotika 193
Komponenty, systémy, inženýrství 434
Digitální knihovny a obsah 203
Trvale udržitelná a individualizovaná zdravotní péče 174
Mobilita, trvale udržitelný rozvoj a využívání energie 159
Nezávislý život a inkluze 73
Technologie budoucnosti a rozvíjející se technologie 185
Horizontální podpůrné akce 15

Zdroj: Evropská komise, listopad 2006

Autor je členem skupiny strategických studií Technologického centra AV ČR.




Komentáře