Zvyšování konkurenceschopnosti: Kdybychom věděli, co nevíme

Rozhodující roli při zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních firem hraje harmonie mezi růstem produktivity a zvyšováním životní úrovně obyvatelstva. Globalizace tržního prostředí však s sebou přináší i rostoucí míru rizik, tlak na sociální odpovědnost i nové formy regulace. Jen vnímání všech těchto problémů v širších souvislostech a systémově je zárukou udržitelného rozvoje firmy i společnosti jako celku.

Zvyšování konkurenceschopnosti: Kdybychom věděli, co nevíme


Rozhodující roli při zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních firem hraje harmonie mezi růstem produktivity a zvyšováním životní úrovně obyvatelstva. Globalizace tržního prostředí však s sebou přináší i rostoucí míru rizik, tlak na sociální odpovědnost i nové formy regulace. Jen vnímání všech těchto problémů v širších souvislostech a systémově je zárukou udržitelného rozvoje firmy i společnosti jako celku.

Nestačí jen získávat a aplikovat nové znalosti, ale je potřeba mít dobrý přehled o všech využitelných zdrojích.

Zatímco devadesátá léta dvacátého století byla pro české společnosti obdobím vzniku, transformace do prostředí tržního hospodářství, zavádění výrobních programů a systémů řízení a uvádění na trh, podnikatelské prostředí ve století jednadvacátém je charakterizováno zejména vytvářením globálního trhu (což přináší nejen nová odbytiště ale i novou konkurenci), rostoucí mírou rizik, tlaku na sociální odpovědnost i novými formami regulace. Stále sílící konkurence přichází zejména ze zemí s nízkými náklady na pracovní sílu, v poslední době však při rapidně narůstající kvalitě. Této konkurenci lze čelit jedině zcela nekompromisním soustředěním na kvalitu vlastní produkce a vzrůstajícím podílem znalostní složky obsažené v produkci formou uplatnění vlastního, jedinečného know-how, podílu hi-tech technologií, vlastních patentů nebo nových materiálů. Výzkum a vývoj vkládaný do vlastní produkce se však nesmí nikdy zastavit, výrobky či služby je nezbytné neustále obnovovat, technologický a kvalitativní odstup od okopírované levnější produkce je nutné neustále udržovat.

Firmy musejí fungovat v prostředí neustále se zvyšující podnikatelské, technické a technologické složitosti s vysokou mírou nejistoty. To se odráží v nutnosti řídit veškerá rizika. K těmto rizikům dále přistupuje zvyšující se tlak na sociální odpovědnost, ať už je to zavádění pravidel „corporate governance“, tlaky na zvyšování ochrany zdraví zaměstnanců i bezpečnosti práce, kvalitu pracovního prostředí, sociální odpovědnosti vůči zaměstnancům společnosti či životnímu prostředí. Tolerance společnosti vůči selhání při řízení rizik se snižuje. V důsledku toho vlády a úřady vytvářejí stále přísnější požadavky na řízení společností, jako jsou např. Sarbenes-Oxleyův zákon, Basel II, regulaci vztahů se zaměstnanci (zákoník práce) i účinky na životní prostředí (emisní limity, ISO 14000). Všechny tyto požadavky kladou zvyšující se nároky na kvalitu řízení společností a nedostatky při zvládnutí všech těchto požadavků mohou mít pro organizaci velmi závažné následky.

Příklady úspěšných firem neustále podávají důkazy o tom, že řízení rizik, kvality, vztahů uvnitř společnosti i s okolím se týká celého systému řízení firem a že vedle zákazníků jsou středem jejich pozornosti i ostatní zainteresované strany (zaměstnanci, dodavatelé, obyvatelé z okolí, stát i životní prostředí).

Všechny tyto aspekty řízení byly dříve doménou velkých korporací, které pro ně měly specializovaná oddělení. Dnes je však třeba věnovat patřičnou péči všem výše uvedeným problémům i na úrovni společností malé a střední velikosti. Jen vnímání všech těchto problémů v širších souvislostech a systémově je zárukou udržitelného rozvoje firmy i společnosti jako celku.

Důležitým pomocníkem pro manažery malých a středních firem, který jim umožní udržovat rozvoj firmy v souladu se strategií a včas reagovat na všechny vlivy okolí, je samozřejmě informační systém. Všechny tyto požadavky však zvyšují i nároky na informační systém. I společnosti malé a střední velikosti dnes nevystačí s jednotlivými komponentami informačního systému, které jsou spolu propojeny proprietárními rozhraními. Jednoznačným trendem je příklon k integrovaným řešením, které jsou schopny pokrýt všechny firemní procesy a navíc zajistit podporu jak informačním tokům napříč firmou i směrem k okolí, tak i možnost pracovat s informacemi komplexně, s využitím všech datových zdrojů pro manažerské rozhodování. Při sledování zvyšujících se nároků na komplexnost informačních systémů pro malé a střední firmy lze zaznamenat následující trendy:

Přerod ERP systémů na znalostní systémy

Problémem každého podniku je volba primární koncepce informačního systému. Principiálně se jedná o propojování různých komponent od různých dodavatelů do integrovaných řešení nebo o komplexní řešení jednoho dodavatele. Komponentový přístup je veden snahou propojit nejlepší komponenty na trhu (best-of-breed). Druhým rozumným důvodem pro uplatnění komponentového přístupu bývá zachování stávajících komponent a jejich postupná obměna. Oproti tomu plně integrovaná řešení od jednoho výrobce nebo od aliance partnerů umožňují integraci na úrovni metadat uvnitř systému. Ukazuje se, že právě metadata jsou důležitým informačním zdrojem při posunu myšlení směrem k většímu důrazu na informace obsažené v informačních systémech než na použité technologie. Doplněním manažerských modulů do rozsáhlých balíků a zajištění jejich přístupu k metadatům z jiných modulů téhož systému se integrovaná řešení od jednoho dodavatele posouvají do oblasti tradičně patřící dodavatelům speciálních technologií, nazývaných dnes znalostní technologie. Lze očekávat rychlý nárůst významu integrace znalostních technologií do stávajících ERP systémů.

Zavádění integračních platforem

Nová generace nástrojů na integraci podnikových aplikací (EAI, middleware) znamená rozšíření o servery na integraci procesů využívající přesné modely logiky podnikových procesů a umožňující řídit nejen krátkodobé (obvykle trvají několik vteřin), ale i dlouhodobé operace (mohou trvat hodiny nebo dny). Dlouhodobé procesy jsou významné zejména pro zefektivnění integrace mezi podniky, protože eliminují nutnost zastavit podnikové procesy kvůli čekání na reakci obchodního partnera, což je běžný jev při používání stávajících integračních aplikací EAI.

Využívání Business Intelligence

Nedílnou součástí informačního systému je schopnost analýzy obchodních informací (business intelligence, BI). Funkčnost systémů BI, jež tradičně zpracovávaly vysoce agregované historické údaje, byla rozšířena tak, aby umožňovala zaznamenávání a využívání údajů o jednotlivých transakcích a provozu podniku v reálném čase. Systémy BI jsou tak schopny upozorňovat na důležité jevy či na odchylky od předpokládaného vývoje, umožňují nepřetržitě sledovat klíčové ukazatele výkonu a zobrazovat je pro různé uživatele od vedoucího logistiky až po finančního ředitele.

Implementace XBRL

Informační systém podniku má podporovat nebo umožnit implementaci progresivních standardů, které umožní komunikaci s okolím podniku. Jedním z nich je jazyk eXtensible Business Reporting Language (XBRL, rozšiřitelný jazyk pro podnikové výkaznictví), jenž v příštích letech významně změní podnikové výkaznictví. XBRL je elektronický formát zjednodušující zpracování a předávání finančních výkazů, účetních záznamů, zpráv o činnost podniku a dalších finančních informací mezi různými počítačovými programy. XRBL představuje jednotný formát podnikového výkaznictví, který podnikům usnadní a zefektivní získávání a prezentování finančních informací a investorům, analytikům a regulačním orgánům ověřování a interpretaci těchto údajů. XBRL tak snižuje časové i finanční náklady, které uživatelé podnikových informací jak uvnitř, tak vně podniku vynakládají na komplexní analýzu dat. XBRL, založený na kódovacím jazyku eXtensible Markup Language (XML), je dnes podporován sdružením více než 200 podniků, finančních trhů, účetních firem a regulačních orgánů.

V České republice je rozvoj standardu XBRL spojen s očekávaným nástupem Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS), které jsou od vstupu země do Evropské unie závazné pro společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry. Pro tyto mezinárodní standardy již byl XBRL upraven a nadefinován.

Nástroje e-businessu

Po „krachu e-businessové bubliny“ došlo k vystřízlivění, nyní nejsou do e-businessu (tedy elektronického obchodního styku) vkládána přehnaná očekávání zisků, ale tento způsob obchodní komunikace se stává realitou. Čím dále tím více obchodních informací je vyměňováno elektronickou cestou, převážná většina dat zatím putuje ve formě nestrukturovaných informací – tedy prostřednictvím elektronické pošty a připojených souborů, například v souvislosti s implementací výše uvedeného standardu XBRL však lze očekávat elektronickou výměnu celé řady účetních informací (faktury, účetní uzávěrky pro konsolidaci, daňová přiznání apod.). Elektronické objednávání a nákup materiálu (e-procurement) se pomalu stává standardním nástrojem obchodního vztahu.

Outsourcing IS

Outsourcing informačního systému není ničím novým. Nicméně zdá se, že přichází jeho reálná doba. Původní metody outsourcingu vedoucí k převzetí informačního systému organizace a k jeho provozování stejnými pracovníky ve fyzicky stejných prostorách začínají být zastaralé. Díky zlevnění a celkovému zkvalitnění datových tras je možné převzít velkou část informačního systému organizace do outsourcingového centra umístěného mimo tuto organizaci. Z tohoto pohledu se vytrácí rozdíl mezi umístěním svých dat a využíváním svých aplikací v centru větších organizačních uskupení a mezi outsourcingem stejného u externí organizace.

Bezdrátové technologie pro data

Síťová kooperace založená na technologii bezdrátové lokální sítě tzv. WLAN (Wireless Local Area Network) nebo také někdy nazývané Wi-Fi (Wireless Fidelity).

Jedná se o technologii pro bezdrátové přenosy v pásmu 2,4 GHz se standardem IEEE 802.11b. Toto pásmo je Českým telekomunikačním úřadem uvolněno pro bezlicenční a bezpoplatkový provoz zařízení pro přenos dat.

Na veřejném místě, označovaném jako hotspot je umístěn vysílač reprezentovaný jedním nebo několika access pointy (bezdrátovými přístupovými body), které šíří prostřednictvím všesměrových antén signál do okolí. Zařízení, které je v dosahu signálu bezdrátového přístupového bodu a je vybaveno Wi-Fi kartou (např. notebook, PDA), může navázat s přístupovým místem obousměrnou komunikaci a na jejím základě využívat připojení k internetu.

Dosah signálu v tomto pásmu je ovlivněn prostředím, ve kterém se příslušný signál šíří (budova, otevřený prostor…) a pohybuje se v rozmezí 10 m (v budovách) až 500 m v otevřeném prostoru s přímou viditelností. Jednotlivé bezdrátové přístupové body jsou potom připojovány do standardní datové sítě.

Závěr

Tlaku globalizované ekonomiky v éře informační společnosti je možné čelit jedině soustředěním na efektivní využívání znalostí a inovací. V době, kdy rozvoj technologií a znalostí je tak rychlý jako dnes, již není možné spoléhat na znalosti jednotlivců, ale je nutné umožnit efektivní kooperaci nejen všech zaměstnanců, ale efektivně využívat i všechny externí zdroje.

Autor je Business Developement Managerem společnosti Soluziona.

Další informace o problematice IT v SMB najdete v naší rubrice Co je co zde

Foto: CIO





Komentáře