Kolik informatiků vlastně potřebujeme? - 2

Za padesát let od výroby prvního počítače se z informačních a komunikačních technologií (ICT) stal jeden z rozhodujících faktorů růstu a produktivity vyspělých ekonomik. ICT sektor v roce 2003 v zemí patřících do OECD zaměstnával přes 17 miliónu pracovníků, což jsou 3% ekonomicky aktivních lidí, ale na tvorbě HDP se podílel 10 % .

Kolik informatiků vlastně potřebujeme?


Kdo je to informatik?

Podívejme se nyní podrobněji na problém poptávky a nabídky po informaticích v ČR. Pro analýzu nabídky a poptávky po ICT profesích je vhodné zjistit, jaký je počet informatiků v u nás a jak se tento počet vyvíjel v posledních 10 letech. Najít odpověď na tuto na první pohled jednoduchou otázku je velmi složité. Hlavní problém spočívá v tom, koho lze považovat za informatika. Vedle řady naprosto nesporných informatických profesí, jako jsou programátoři, správci sítě, správci databáze apod., existuje řada profesí, které musí mít jak znalosti z informatiky, tak i z jiného oboru. Máme například považovat za informatika specialistu, který optimalizuje výrobní podnikový proces s podporou ICT? Je informatikem metodik, který určuje pravidla využití ERP systému v organizaci? Je jím pokročilý uživatel SAPu, burzovní makléř nebo obchodník s ICT?

Členění informatiků podle Eurostatu a OECD

Eurostat a OECD dělí informatiky do tří skupin, přičemž základem pro toto členění je klasifikace ISCO 88 (v ČR odpovídající KZAM-R1, tj. klasifikace zaměstnání - rozšířená). První dvě skupiny jsou:

KZAM-R 213 - vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky:

  • 2131 Projektanti a analytici výpočetních systémů,
  • 2132 Programátoři,
  • 2139 Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou,

KZAM-R 312 – techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky:
  • 3121 Poradenství v ICT,
  • 3122 Operátoři a obsluha výpočetní techniky,
  • 3123 Operátoři průmyslových strojů, NC strojů,
  • 3129 Ostatní technici v ICT,

S určitým zjednodušením lze říci, že vědečtí pracovníci se podílejí na vývoji nových technologií a souvisejících aplikací, zatímco techničtí pracovníci spíše na provozu a uživatelské podpoře.
Pracovníky patřící do těchto kategorií budeme dále označovat jako počítačové specialisty.

Kromě těchto „ryzích“ informatiků sleduje KZAM i třetí skupinu - informatiky v manažerských pozicích pod označením:
  • KZAM-R 1236- vedoucí pracovníci výpočetních útvarů.

Pracovníky všech třech uvedených skupin budeme nazývat ICT specialisty.

OECD rozlišuje ještě širší definici informatiků, do níž zahrnuje všechny uživatele ICT, pro které je pokročilé využívání ICT neodmyslitelnou součástí profese (manažeři, matematici, statistici, finančníci apod.). Ani Eurostat ani OECD zatím mezi informatiky nezahrnují obchodníky s ICT, přitom Gartner předpovídá právě u této skupiny informatiků velmi rychlý nárůst.

Členění informatiků používané na VŠE a ve společném projektu ČSSI-SPIS-CACIO

Každé členění je poplatné cílům, pro které bylo vytvořeno. Některé akcentuje sektor ekonomiky, jiné úroveň řízení, kde daná profese působí, další zohledňuje úroveň a typ dosaženého vzdělání apod. Z hlediska výchovy vysokoškolsky vzdělaných informatiků je výhodné používat takové členění, které primárně zohledňuje znalosti potřebné k vykonávání profese. Na Vysoké škole ekonomické a v projektu ČSSI-SPIS-CACIO zaměřeném na zvyšování konkurenceschopnosti absolventů-informatiků, se proto primárně používá znalostní hledisko. Informatikem je podle něho každý, jehož pracovní role vyžaduje specifické informatické znalosti k tvorbě, nasazení a provozu informačních a komunikačních technologií a k jejich využití v aplikační oblasti. V našem členění považujeme za informatika toho, kdo:
  • navrhuje a vyvíjí ICT,
  • navrhuje a vyvíjí aplikace ICT,
  • zavádí, customizuje a integruje ICT aplikace do konkrétního sektoru ekonomiky (podniku, instituce) a tím mění pracovní postupy a efektivnost práce jiných pracovníků,
  • realizuje a řídí provoz ICT a jejich aplikací, včetně uživatelské podpory těchto aplikací,
  • řídí informatické projekty,
  • řídí informatické služby a poskytování znalostí,
  • prodává a nakupuje ICT služby a produkty a potřebuje přitom podrobnou znalost o daném produktu/službě a jejich způsobech efektivního využití.

Za informatiky nepovažujeme koncové uživatele ICT, kteří vlastní specializovanou činností neovlivňují práci ostatních uživatelů s ICT. Tedy například pokročilý uživatel SAPu není podle našeho vymezení informatikem, ale je jím metodik, který definuje využití SAPu v organizaci. Důvodem nezahrnutí pokročilých uživatelů mezi informatiky je, že stále více profesí (lékaři, finančníci, architekti,…) využívají ve své práci ICT. Jejich zahrnutí by pak výhledově vedlo k tomu, že většina vysokoškolsky vzdělaných lidí by byla zahrnuta mezi informatiky.

S ohledem na rychlý vývoj v informatice a nežádoucí hlubokou specializaci studentů již při studiu na vysoké škole jsou v našem pojetí informatici definováni ve dvou úrovních. První úroveň obsahuje pouze pět základních informatických rolí. K těmto rolím jsou přiřazeny klíčové znalosti a základní vykonávané činnosti. Druhá úroveň obsahuje výčet informatických profesí, které jsou v základní roli zahrnuty.


Stáhněte si tabulku "Základní informatické role a informatické profese kontra Znalosti" (xls, 30 KB).


Srovnáme-li naši klasifikaci informatiků se širší definicí OECD, pak navíc zahrnuje obchodníky s ICT produkty a službami, nezahrnuje však pokročilé uživatele ICT. Toto členění je m.j. v souladu s trendy vývoje informatických profesí, které identifikovala společnost Gartner.







Komentáře