Počet studentů a absolventů informatiky na univerzitách v ČR

Analyzujme nyní, zda vysoké školy reagují na rostoucí poptávku po ICT profesích a zda jsou schopné vyrovnat poptávku odpovídající nabídkou.

První fakt, který je třeba v této souvislosti uvést je, že vzdělanostní struktura obyvatel v ČR zaostává za vyspělými zeměmi. Například pode zdrojů EUROSTATu činil podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí u nás v roce 2004 12 %, což bylo spolu s Maltou (11 %) a Itálií (11 %) nejméně v celé EU. Nejlepší země se v tomto ukazateli dostávají nad 30 % - Finsko (34 %), Dánsko (32 %).

Tabulka 4 uvádí souhrnné informace o vývoji počtu studentů a absolventů (celkem a z toho za IT obory) podle statistik MŠMT. Je třeba upozornit, že se opět jedná o čísla přibližná, protože MŠMT průběhu sledovaného období měnilo metodiku sběru dat a od r. 2003 již ze statistik MŠMT nelze zjistit počty studentů a absolventů dle studovaných oborů.


Tabulka 4 - Vývoj počtu VŠ studentů v ČR a studentů informatiky (čísla označená kurzívou jsou odhadnuta aproximací).


ČSÚ a ÚIV uvádějí o počtech informatiků na českých vysokých školách jiné údaje – viz graf 5.

Z porovnání údajů MŠMT a ČSÚ/ÚIV je zřejmý rozpor mezi oběma statistikami. Důvodem může být jednak použití různé definice informatika a jednak to, zda studenty, kteří dokončili bakalářský stupeň a poté i magisterský stupeň, započítáme mezi absolventy jednou nebo dvakrát.

Bez ohledu na uvedené rozpory z obou statistik vyplývá, že české vysoké školy reagovaly na rostoucí poptávku po ICT specialistech. V uplynulých 10 letech zvýšily počet studentů i počet absolventů informatických oborů. Nicméně počet absolventů nepokrývá aktuální poptávku.


Graf 5 – Studenti a absolventi terciárního stupně vzdělání oborů informatiky a výpočetní techniky a jejich podíl na celkovém počtu studentů/absolventů všech oborů (%); 2000 - 2004 . Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV2005.


Aby došlo k postupnému vyrovnávání nabídky a poptávky po ICT specialistech, musejí být vysoké školy více motivovány, aby reagovaly na změny na pracovním trhu. Současná metodika financování veřejných vysokých škol v tomto smyslu motivační není. Dotace vysokých škol se odvíjí primárně od počtu studujících studentů, tedy nikoli od počtu absolventů, kteří získali zaměstnání v oboru, který vystudovali. Navíc dotace na studenta je nákladového typu, je mnoho let fixní a neodráží změny na trhu práce.

Závěr

Vliv informatiky na konkurenceschopnost ekonomických subjektů a států sílí. Aby země zůstala konkurenceschopnou, musí být schopna oslovit, získat, vzdělat a zaměstnant nejlepší ICT talenty. Kvalitní a pružná vzdělávací strategie je východiskem k úspěchu.

Globální ICT trendy způsobují, že se mění poptávka po informaticích, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska struktury požadovaných profesí. Ve výhodě budou ty státy, které budou disponovat odpovídajícím počtem a strukturou pracovníků se znalostmi ICT.

Česká republika má v současné době díky své poloze, nízkým nákladům práce a kvalifikační struktuře obyvatelstva příležitost stát se zemí, která bude vyvážet služby spojené s ICT. Aby byla schopna využít této příležitosti, musí její vysoké školy produkovat dostatečný počet ICT specialistů s adekvátní strukturou znalostí a dovedností. V současné době univerzity nejsou schopné tento požadavek naplnit. Pro změnu přístupu univerzit by bylo vhodné změnit jejich způsob financování, aby byly více závislé na tom, jak kvalitní absolventy produkují a zda je na trhu práce o jejich absolventy zájem.

Aby se situace změnila, zahájily tři informatické asociace: ČSSI, SPIS a CACIO ve spolupráci s MI ČR a agenturou CzechInvest projekt, který by měl pomoci zlepšit situaci na trhu práce a zlepšit kooperaci zaměstnavatelů s univerzitami při výchově budoucích ICT specialstů. V prvním fázi projektu byly definovány potřebné informatické profese a základní struktura jejich znalostí. V zahájené druhé fázi jsou sbírána data o struktuře nabídky a poptávky po ICT profesích. První výsledky druhé fáze by měly být k dispozici koncem r. 2006.

Autor je vedoucím katedry IT na VŠE a prezidentem ČSSI.


Stáhněte si tabulku "Základní informatické role a informatické profese kontra Znalosti" (xls, 30 KB).


Stáhněte si všechny zbývající tabulky v Excelu (xls, 25 KB).