Tí-sí-pí-aj-pí už nestačí - 2

Oblast informačních technologií a telekomunikací ještě před pár lety nabízela pohádkové bohatství. Ti nejotrlejší pionýři nového věku založili dot.com a donesli těm správným venture kapitalistům ambiciózní business plán, ti méně odvážní nakoupili na burze akcie "intenetových" společností. Jíní surfaři jedoucí na i-vlně se naučili správně vyspelovat "TCP/IP" (jak se vyjádřil jeden americký personalista) a nechali se v těchto společnostech za pohádkové peníze zaměstnat. Tato snová fantazie se postupně však začala střetávat s přízemnější realitou, a i když pořád platí, že práce v ICT oborech je nadprůměrně honorována, většina lidí pohybujících se v tomto oboru vnímá současný stav jako stagnaci a v horším případě i propad.

Tí-sí-pí-aj-pí už nestačí


Jak jsou na tom absolventi?
Překvapivě dobře, zní odpověď. Oproti minulosti už sice pouhý diplom technické vysoké školy nezaručuje automaticky přijetí k zahraniční firmě, ale mladá krev je stále žádaná. Mladí lidé totiž vykazují vyšší míru přizpůsobivosti - firma si je může "vychovat", nemají takové platové nároky, jsou ochotní se stále vzdělávat a pracovat na sobě. Navíc už často se svým budoucím zaměstnavatelem spolupracují při studiu, což jen utužuje jejich budoucí svazek. Nejčastěji se potom uplatňují jako junior konzultanti, analytici, koordinátoři apod.
I pro absolventy však platí, že velkým plus při hledání zaměstnání je jednak znalost cizích jazyků (preferovaná je angličtina, ale i další jazyky jsou dnes už běžně požadovány) a předchozí praxe. Ostatně tyto doplňkové kvalifikace jsou dobře hodnoceny nejenom u absolventů. Například pasívní znalost angličtiny může přinést k platu cca 1 500 Kč, aktivní znalost v závislosti na pozici 5-40 000 Kč a zkušenosti s vedením týmů v závislosti na zastávaném místě 5-60 000 Kč.
Čerstvým maturantům případně diplomantům ve stále větší míře napomáhá při hledání práce internet. "Většina job serverů informuje o tom, které pozice jsou obzvlášť vhodné pro absolventy. Také většina velkých zahraničních firem s absolventy počítá, pracuje s nimi již od škol a má pro ně vypracovány tréninkové programy. K těmto zahraničním společnostem se v poslední době přidává stále více úspěšných českých společností a také školy a studenti sami se naučili navazovat vztah s případným zaměstnavatelem ještě během studií," říká Olga Kulíková z Axiosu.


Mozky se vracejí
Odborníci na lidské zdroje tvrdí, že poptávka po programátorech a dalších specialistech v USA a v Západní Evropě značně ochladla, což dávají do souvislosti s pokračující stagnací jejich ekonomik. Navíc "odliv mozků" znamenal v podstatě to, že tito lidé se po jednom roce až třech letech zpravidla vracejí do Čech a na Moravu a zde pak nově nabité zkušenosti (jak odborné, tak jazykové) využívají. Stále však platí, že Česká republika je oblíbenou destinací poboček cizích firem, které zde zřizují detašovaná pracoviště. "Našimi hlavními devizami jsou dostatek kvalifikovaných pracovníků, nižší mzdové náklady a relativní geografická i kulturní blízkost", říkají lidé z Graftonu.

A lze také pozorovat opačný trend, tedy hledají české firmy své specialisty na východ od nás? Kromě výrobního sektoru zatím ne. Většina dotázaných se shoduje v tom, že na to doba ještě nenazrála, což ale neznamená, že by u nás nenašli uplatnění schopní lidé například z Ruska nebo z Ukrajiny. Nicméně jediným viditelnějším trendem je hledání nových duší na Slovensku, které potenciálním zaměstnavatelům skýtá podobné výhody jako ČR těm západním.






Komentáře