IT v průmyslu: od výroby po obchod

Průmyslový sektor v sobě zahrnuje řadu odlišných podoborů – od automobilového segmentu přes chemický či potravinářský až po strojírenský a elektrotechnický. Každý z nich přitom ze strany informačních systémů a IT vyžaduje jiné klíčové funkce a podporu. Není proto divu, že zákazníci bývají k posledním novinkám obezřetní a vybírají si, koho a co si do podniku pustí.

IT v průmyslu: od výroby po obchod


Průmyslový sektor v sobě zahrnuje řadu odlišných podoborů – od automobilového segmentu přes chemický či potravinářský až po strojírenský a elektrotechnický. Každý z nich přitom ze strany informačních systémů a IT vyžaduje jiné klíčové funkce a podporu. Není proto divu, že zákazníci bývají k posledním novinkám obezřetní a vybírají si, koho a co si do podniku pustí.

Průmyslový segment se podle Pavla Motana, obchodního ředitele K2 atmitec, od ostatních liší zejména rozsahem vazeb a variabilitou: „Segment obchodu a služeb usiluje o automatizaci firemních procesů, o zjednodušení a o standardizaci. Průmyslový segment navíc k požadavkům obchodu ještě potřebuje transformovat obraz procesu výroby do informačního systému, což je dost závislé na odvětví, ve kterém se firma pohybuje. Ve výrobním segmentu je obvykle větší škála dat, která klade větší nároky na správu dat.“

Vladimír Bartoš, senior konzultant společnosti Minerva, vidí rozdíly i mezi jednotlivými průmyslovými obory: „Například automobilový průmysl vyžaduje plánování a řízení výroby a nákupu v prostředí dodavatelského řetězce. To představuje plné elektronické napojení na informační systém zákazníka, objednávání zboží formou zákaznických rozvrhů a odvolávek, doplňování konsignačních skladů nebo pomocí kanbanu. Pružné přeplánování výroby a nákupu tak, aby jakákoli změna poptávky byla splněna.“

Výroba spotřebního zboží se podle Bartoše v mnoha věcech přibližuje automobilovému průmyslu, má však také svá specifika: „Jde zejména o tvorbu prognóz prodeje, dle kterých pak dynamicky probíhá plánování a řízení výroby a nákupu. Dále je zde více marketingových kampaní a akcí, které je nutné řídit a vyhodnocovat.“

Strojírenský a elektrotechnický průmysl se podle Bartoše většinou vyznačuje zakázkovou výrobou. To s sebou nese zcela jiný způsob výroby i řízení nákladů: „Komunikace se zákazníkem začíná zpravidla poptávkou a nabídkou, je zde kladen důraz na snadnou a rychlou tvorbu technologických podkladů, kalkulaci nákladů a zjišťování možných termínů. Teprve po dohodnutí kontraktu následuje podrobnější plánování a řízení výroby a nákupu s cílem dodržet sjednané podmínky.“

„Procesní výroba v potravinářském a nápojářském průmyslu se podobá v plánování výroby a nákupu postupům uvedeným u výroby spotřebního zboží. Liší se však technologií, kde jsou často využívány namísto kusovníků receptury a výroba je řízena v dávkách dle technologických zařízení,“ přibližuje Bartoš.

Chemický a farmaceutický průmysl má podle slov Bartoše v mnohém podobné rysy jako v potravinářské výrobě, vyžaduje však navíc například řízení laboratoří a práci se vzorky: „Je kladen obrovský důraz na kvalitu a dosledovatelnost. Šarže na všech úrovních jsou nutností, informační systém musí dbát na jejich izolaci a uvolňování dle nastavených pravidel.“

„Základní oblastí řešení pro průmyslový sektor je evidence materiálů a surovin a z nich vycházející rozpracovaná výroba,“ říká Pavel Motan, obchodní ředitel K2 atmitec. „Celou výrobou je sledováno odlišování šarží a řízení jakosti. Dalším stavebním kamenem je evidence odpracovaných výkonů, operací a plánů práce. Vyšším pomyslným stupněm je sledování vytížení kapacit a kapacitní plánování.“

Prostor pro další rozvoj využívání IT v průmyslu spatřuje Motan v optimalizaci plánování – podpoře plánovacích algoritmů, variant plánů, množství kritérií vstupujících do procesu plánování: „Také je důležitá podpora komunikace mezi IS a řízením technologie s cílem eliminovat prostor pro vznik chyb, zvýšit efektivitu práce, snížit prostoje a náročnost na obsluhu.“

K největšímu pokroku v IT v průmyslové výrobě došlo podle Motana v „odvádění“ výroby: „Tradiční papírové výkazy jsou nahrazovány automaty, ať již formou čárových kódů nebo přímým napojením výstupů ze strojů a technologie do systému. Rovněž roste odpovědnost samotných pracovníků za vkládání údajů o hotové výrobě, role mistrů má více kontrolní charakter.“

Výrobní podnik je podle Jana Šarmana, ředitele společnosti K2 atmitec, zaměřen na dlouhodobé investice především do řízení výroby: „To je páteří celého podniku a na její funkčnosti pak závisí efektivita podniku. U obchodních společností je úspěšnost závislá především na dobrém nákupu a výhodném prodeji, přičemž důraz na kvalitu zpracovaných dat není tak velký. U obchodního podniku vnímáme potřebu hlavně v oblasti logistiky a CRM a potom v rychlosti a pohodlí získávání potřebných informací.“

Budoucí vývoj IT v průmyslu nepůjde podle Bartoše extenzivním směrem, ale směrem intenzivním: „Podniky budou klást větší důraz na klíčové procesy, které tvoří přidanou hodnotu, a tam budou vyžadovat hlubokou funkcionalitu a znalosti konzultantů, protože zefektivnění takových procesů generuje zisk. Vedlejší procesy budou pokrývány funkcemi specializovaných produktů, které budou integrovány s nosným systémem.“

Informační technologie jsou podle Miroslava Balína, manažera IT oddělení a oddělení kontroly produktů ve Fuji Koyo Czech, která je zákazníkem společnosti Minerva, jednou z nejdynamičtějších oblastí: „Hardware i software se stávají mnohem komplexnějšími, a tím v konečném důsledku vzniká mnohem větší nárok na obsluhu. Jako největší oříšek proto vidím zachování jednoduchosti pro obsluhu.“

Balín vyjmenovává největší úskalí, se kterými se v oblasti IT setkávají: „Zpravidla jsou to běžné provozní problémy spojené s podporou koncových uživatelů a údržbou zařízení. Občas se však vyskytnou i problémy spojené s nejasným zadáním, či spíše s tím, že zadavatelé jsou ne vždy schopni zcela jasně specifikovat své potřeby, a jejich výsledná zadání se pak odlišují od jejich původních představ. Řešení takových problémů potom zpravidla znamená vícenáklady.“

Japonské společnosti bývají velmi konzervativní. „IT je zde bráno prozatím spíše jako nutnost, byť se nám, zhruba přede dvěma lety, podařilo přesvědčit japonské vedení k implementaci ERP systému. Po prvotních, poměrně velkých investicích, spojených s počátečním růstem společnosti, je současný stav zhruba na 30 % ročních investic jdoucích do nových řešení,“ podotýká k IT rozpočtu Balín.

Trendem číslo jedna je podle Šarmana komunikace: „On-line propojení poboček, skladů a dalších pracovišť přestává být výsadou velkých podniků, ale je běžným standardem pro každého. Dalším prvkem je mobilita.“ Motan vidí důležitý trend také ve sjednocování a propojování agend v informačním systému a čerpání informací z jednoho úložiště dat: „Společnosti více preferují rovnoměrnou úroveň zpracování všech důležitých oblastí před nadprůměrným zpracováním jedné agendy a úplným opomíjením jiných.“





Komentáře