IT ve stavebnictví

IT ve stavebnictví


V Česku je stavebnictví v tuto chvíli jedním z nejlépe prosperujících oborů podnikání. Z hlediska objemu zakázek více než polovinu představují inženýrské stavby. U velkých projektů je třeba řídit značné množství činností, k čemuž je ze strany informačních technologií potřeba maximální možná podpora.

Na informační systém ve stavebnictví má podle Borise Kalische, ředitele divize řízení stavební výroby ve společnosti First information systems, jež je partnerem informačních systémů Helios, největší dopad skutečnost, že je potřeba řídit zcela individuální projekty dlouhodobého charakteru, probíhající v různých místech, často bez dostupných komunikačních prostředků: "Negativní roli sehrává vysoký stupeň operativy a množství průběžně prováděných změn zadání ze strany investora. Jednotliví investoři mají také často velmi svérázné požadavky na obsah a formu předávaných dat. Vyhovět těmto požadavkům a zároveň pracovat v informačním systému firmy, který má určité předpoklady a možnosti, je často téměř neřešitelný problém."
Odlišnosti od jiných segmentů souvisí podle Miloše Petráše, vedoucího odboru informatiky a řízení ve společnosti Doprastav, jež je zákazníkem společnosti First information systems, přímo se specifikami stavební výroby: "Stavebná výroba je projektovo orientovaná, každý projekt je originál, pri realizácii veľkých stavieb sa spotrebováva obrovské množstvo materiálu, odpracovaných hodín r“znych profesií, je potrebné unikátne technické a dopravné vybavenie, na výstavbe sa zúčastňuje veľké množstvo špecializovaných poddodávateľov, a to všetko prebieha v dlhých časových rozpätiach, ovplyvňované poveternostnými podmienkami a zmenami projektov počas výstavby."
"Důraz u stavebních firem je kladen podle zaměření," podotýká Martin Korejs, obchodník společnosti JKR, a pokračuje: "U prodejny stavebnin je důraz kladen na rozsáhlou cenotvorbu, možnost zpětných oprav nákupních cen a přesnou evidenci obchodních partnerů. Naproti tomu firma, která řeší zakázkovou stavební výrobu, je důraz kladen na evidenci jednotlivých zakázek a jejich plánování s možností srovnání se skutečnými náklady a výnosy."
Kalisch pociťuje jako největší problém chybějící datové standardy pro přenos dat například mezi různými kalkulačními programy a informačními systémy: "Někteří velcí státní investoři zvolili vlastní cestu, ale místo snahy vytvořit obecně použitelné datové formáty vyžadují používání konkrétních programů od konkrétních firem. Z hlediska informačního systému dodavatelské firmy je požadavek na použití konkrétního softwaru na dané stavbě zcela destruktivní a zpravidla to vede k duplicitnímu zpracování se všemi negativními důsledky. Osobně bych velmi přivítal datový standard, který by dokázal pokrýt běžné požadavky na přenos dat mezi objednatelem a dodavatelem v oblasti stavebnictví a který by byl alespoň pro státní organizace závazný."
Kalisch se domnívá, že v jiných oborech jsou investice do IT vyšší než ve stavebních firmách: "Ale to je pouze můj osobní pocit, který vyplývá z patnáctiletých zkušeností a není podložen konkrétními čísly. Co považuji za podstatnější, je to, že i v rámci stavebních firem nesrovnatelně větší část investic směřuje do oblasti ekonomické části informačního systému. Na vlastní stavební výrobu se zpravidla věnuje pouze zlomek investic." Názory, že investovat do informačního systému pro řízení stavební výroby jsou zbytečně utracené peníze, protože stavařům bohatě stačí Excel a s ničím jiným stejně nebudou pracovat, jsou podle Kalische bohužel celkem běžné.
"Zatiaľ sme vo fáze, v ktorej prevažuje implementácia nových riešení, čo predstavuje ročný objem v rozpätí 20 až 25 mil. Sk. Údržbu a ďalší rozvoj predpokladáme vo výške 5 až 10 mil. Sk ročne," komentuje množství prostředků směřujících v Doprastavu do IT Petráš.
Další prostor pro rozvoj IT vidí Korejs v možnosti rychlejšího zpracování dat od pracovníků, kteří jsou mimo podnikovou síť: "Například v případě stavbyvedoucího je velmi obtížné získat aktuální data ohledně přijatého a vydaného materiálu na stavbu či podklady pro mzdy."
Podle názoru Kalische postupně i menší stavební firmy projevují zájem o informační systém: "Ještě tak před 5 roky se o informační systémy zajímaly především velké stavební firmy, řekněme nad 500 zaměstnanců. V posledních dvou letech se na nás obrátila celá řada stavebních firem velikosti 100 až 200 zaměstnanců se snahou vyřešit své problémy zavedením informačního systému."
U velkých stavebních firem vidí Kalisch jednoznačný trend směřující k centralizaci dat. Velký rozvoj komunikačních technologií a jejich cenová dostupnost umožňuje práci on-line i z odloučených pracovišť, jakými jsou jednotlivé stavby: "Jak data, tak aplikace jsou provozovány na centrálním serveru, respektive serverech, a odloučené pracoviště pracuje v terminálovém režimu. Tím se výrazně zjednodušuje správa informačního systému, která by v decentralizované formě byla u velkých firem prakticky nereálná."
Po stránce pokrytí jednotlivých agend jsou pro Doprastav důležité moduly ekonomických oblastí: "Za veľmi d“ležitú považujeme aj podporu riadenia stavebnej výroby a controllingové vyhodnocovanie jej efektívnosti priamo počas realizácie. Za samozrejmé by sme radi považovali kvalitný a rýchly servis a rozvoj IT."
"Znám řadu prosperujících stavebních firem, jejichž informační systém je v dosti žalostném stavu. Znám ale i řadu příkladů z praxe, kdy je zřejmé, že kdyby firma měla potřebné informace včas, mohla ušetřit ohromné finanční prostředky. Je naprosto běžné, že nás osloví budoucí zákazník právě až poté, co získal nějakou podobnou nepříjemnou zkušenost," přibližuje Kalisch. Také upozorňuje, že je rozdíl mezi pořízením informačního systému, jeho zavedením ve firmě a plným využíváním informací: "Pořídit si informační systém dokáže úplně každý, kdo dozraje k rozhodnutí vyčlenit potřebné investice. Zavedení informačního systému je již poměrně náročný a dlouhodobý proces, na jehož konci je stav, kdy uživatelé vkládají potřebná data a provádějí rutinních činnosti. No a pak existuje stav, kdy alespoň někteří uživatelé mají snahu se nad existujícími daty zamýšlet a něco z nich vytěžit ve prospěch firmy. Dostat se až do toho třetího stupně je opravdu dlouhodobá záležitost. Osobně jsem naprosto přesvědčen, že vztah mezi informačním systémem a udržením konkurenceschopnosti existuje a platí i pro stavební firmy. Zároveň ale vidím, že právě v oblasti stavebnictví probíhá zavádění informačních systémů výrazně pomaleji, bolestněji a s daleko horšími výsledky než v jiných oblastech."
Doprastav se před třemi lety rozhodl vydat cestou komplexní rekonstrukce celého informačního systému. "Ten p“vodný bol vytvorený vlastnými kapacitami a ušitý presne na mieru a podľa požiadaviek odborných útvarov, najmä ekonomických, MTZ a personalistiky," přibližuje Petráš situaci ve svém podniku.
Doprastav se orientuje na zakázky středního a velkého rozsahu (dálnice, letiště, mosty či bytové, obchodní a průmyslové komplexy). Od toho se odvíjí i široké spektrum zákazníků. K účasti ve výběrových řízeních je tak podle Petráše třeba pestré programové vybavení. "Tiež počas realizácie je odberateľom často vyžadovaná kontinuálna výmena informácií v elektronickej forme ako súčasť dodávky stavebného diela. Podobnou nutnosťou je komunikácia so štátnymi organizáciami, správcami vedení, ktoré vyžadujú komunikáciu kompatibilnú so svojimi IT," upřesňuje Petráš.





Komentáře