Nakupujeme servery a mainframy

Pád serveru může v některých případech vést až k pádu celé, jinak dobře fungující firmy. Ač se dnes již podle odborníků velké servery bez konkrétního řešení prakticky neprodávají, není dobré význam železa podceňovat.

Nakupujeme servery a mainframy


Pád serveru může v některých případech vést až k pádu celé, jinak dobře fungující firmy. Ač se dnes již podle odborníků velké servery bez konkrétního řešení prakticky neprodávají, není dobré význam železa podceňovat. Při volbě hardwaru i platformy je třeba brát v potaz potřeby podniku, bezpečnost systému, celkové náklady na provoz, otevřenost platformy a řadu dalších atributů.

Nejdůležitější je podle Petra Ryvoly, marketingového manažera českého Sun Microsystems, přesné zadání poptávky: „Z naší zkušenosti lze říci, ze zákazníci většinou vědí velmi přesně, co chtějí, jaké nároky na servery budou kladeny a sledují pečlivě i roadmapy produktů od nejvýznamnějších dodavatelů.“
„Vždy je důležité důkladně posoudit, pro jaký účel bude server využíván,“ radí Dalibor Kurek, System Sales Specialist v IBM ČR. „To lze jednoduše ilustrovat na příkladech – asi těžko budeme pro sdílení souborů a tiskárny ve firmě o pěti zaměstnancích nasazovat server v ceně několika set tisíc korun, naopak použití v pravém smyslu levných technologií pro kritické aplikace větších firem bych považoval přímo za nezodpovědné.“

Zákazník by měl dodavatele podle Ryvoly vybírat zejména podle referencí: „Patříme z pohledu IT mezi velmi vyspělé státy a není problém získat dostatek informací o instalovaných platformách v produktivním provozu, o plnění slibů dodavatelů, o kvalitě servisu či dalších věcech.“
Tam, kde je firma na informačních technologiích závislá svými výsledky či přímo existencí, je podle Kurka nutné hledat především spolehlivého partnera.
Server musí mít podle Kurka na rozdíl od osobního počítače mnohem větší možnosti výkonu v nejobecnějším slova smyslu, tedy takového výkonu, který zajistí rychlou a spolehlivou odezvu uživatelům. Server s několika rychlými procesory a velkou pamětí, který je brzděn pomalým úložištěm dat (diskovým polem), je z hlediska uživatele serverem s nízkým výkonem: „Je třeba dbát zejména na to, aby byly výkon a kapacita k dispozici tam, kde jsou skutečně potřeba a kde to zajistí kvalitní služby uživatelům.“

„Nároky na provoz klíčové aplikace u velkého zákazníka určují i požadavky na dostupnost a škálovatelnost infrastruktury. Hodinový výpadek klíčové aplikace banky v ČR se pohybuje řádově v milionech korun,“ upozorňuje Ryvola.


POZOR NA BENCHMARKETING
Typickým a všudypřítomným nešvarem je podle Kurka zdůrazňování čísel, která nemají vliv na skutečnou hodnotu a výkon. Zejména v některých oblastech IT se prý konkurenti vzájemně předhánějí v tom, kdo nabídne, či dokonce pouze publikuje, vyšší hodnoty gigahertzů, gigabajtů, gigabitů za sekundu a dalších údajů, přičemž záměrně zamlčují jejich minimální dopad na výkon v praktických situacích: „Když se pak podíváme na konkrétní výsledky výkonnostních testů, často najdeme na první pozici takový systém, který sice využívá procesory s nižší frekvencí, nicméně je díky své architektuře rychlejší. Podstatné je totiž to, jaký je v praxi využitelný výkon celého systému. S tím úzce souvisí problém nevyužitých zdrojů. Na tom, zda má procesor frekvenci 2 či 5 GHz pramálo záleží, bude-li využíván maximálně na 10 % a server bude brzděn nedostatečnou vstupně/výstupní kapacitou.“
Obecně podle Ryvoly platí, že všechny kritické požadavky na funkčnost, servis a podobně by měly být ošetřeny smluvně. „Často také platí, že dodavatel provozuje u zákazníka tzv. benchmarketing, tedy vybere jednotlivý (navíc z hlediska konkrétní aplikace nedůležitý) benchmark a důležitost jiných záměrně potlačuje,“ varuje Ryvola.








Komentáře