Kdo podvádí a kdo ho oznámí

Výsledky průzkumu společnosti Ernst & Young mezi českými zaměstnanci velkých firem ukazují, že společnosti nesplňují jejich představy v oblasti prevence či vyšetřování podvodů, úplatkářství a korupce.

Kdo podvádí a kdo ho oznámí


Výsledky průzkumu společnosti Ernst & Young mezi českými zaměstnanci velkých firem ukazují, že společnosti nesplňují jejich představy v oblasti prevence či vyšetřování podvodů, úplatkářství a korupce.

Zaměstnanci očekávají ochranu práv osob, které ohlásí podezření z podvodu, podle jejich názoru však společnosti tato práva nerespektují. Z toho logicky vyplývá, že zaměstnanci se obávají případné podezření hlásit.

Oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů společnosti Ernst & Young provedlo průzkum mezi 1 300 zaměstnanci nadnárodních společností ze 13 evropských zemí včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak vnímají zaměstnanci situaci v oblasti podvodů, úplatkářství a korupce.

OHLÁSIT PODEZŘENÍ, ČI NIKOLI?

Pouze čtyři z deseti Čechů by se nebáli ohlásit podezření z páchání trestné činnosti; na Slovensku je to 67 % respondentů a v Maďarsku 63 %. 15 % českých zaměstnanců by neohlásilo podvod, úplatek nebo korupci. Důvodem jsou obavy z odvetných opatření ze strany nadřízeného nebo zaměstnavatele.

Na otázku, komu by ohlásili případné podezření, 51 % českých zaměstnanců (což je více než průměrný počet ve střední Evropě) uvedlo na prvním místě přímého nadřízeného. Pouze 2 % zaměstnanců by se obrátila na vyšší management podniku a nikdo by nekontaktoval personální oddělení nebo právního zástupce, jak je běžné v západní Evropě. Na Slovensku by se obrátilo na svého nadřízeného pouze 27 % respondentů a na rozdíl od ČR by 7 % respondentů kontaktovalo policii. Většina Maďarů (67 %) by se obrátila na svého nadřízeného.

NEEXISTUJE OCHRANA INFORMÁTORŮ

K rozporům dochází mezi očekáváním zaměstnanců v oblasti ochrany zaměstnanců nebo metod vyšetřování. Více než 90 % Čechů souhlasí s tím, že společnosti by měly chránit práva informátorů, pouze polovina se domnívá, že by tak postupoval jejich zaměstnavatel. Více než 80 % respondentů se domnívá, že v případě vyšetřování zaměstnance by o tom měl být dotčený informován, ale jen 57 % si myslí, že by to jejich společnost skutečně učinila.

Ještě větší rozpor se týká otázky, zda by zaměstnanci měli mít možnost reagovat na vyšetřovací zprávu: zatímco 93 % se domnívá, že na to mají právo, pouze 60 % si myslí, že by to jejich společnost dovolila.

Průzkum ukázal, že zaměstnance velice zajímá, co se v jejich společnosti děje: každý čtvrtý zaměstnanec v ČR si myslí, že v loni došlo v jejich firmě k podvodu. V tomto ohledu stojí Češi nad průměrem střední a východní Evropy. Zdá se, že podvody jsou běžnou součástí života podniků.








Komentáře