Nejméně přitažlivé daňové režimy

Nejméně přitažlivé daňové režimy


Podle průzkumu KPMG International za rok 2007 měly pro podniky v Evropě nejméně přitažlivé daňové režimy Česko, Rumunsko a Řecko.

  • Nejpřitažlivější byly z daňového hlediska Kypr, Irsko a Švýcarsko.
  • Příznivé daňové režimy však nezaručují mezinárodní konkurenceschopnost, říkají podnikatelé.
  • Daňová reforma, která platí od 1. ledna 2008, se může v budoucích průzkumech pozitivně projevit a zlepšit hodnocení České republiky.

Daňoví odborníci z evropských společností hodnotili přitažlivost svých domácích daňových režimů ve srovnání s ostatními evropskými státy v průzkumu KPMG International, který probíhal v červenci a srpnu roku 2007. Poslední místa na žebříčku 22 zemí obsadily Česká republika, Rumunsko a Řecko a to především kvůli rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám. Například Slovensko se umístilo na 8. místě. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti průzkumu ocenili především důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a srovnatelně nízkou daňovou sazbu.

Průzkum KPMG International také ukázal, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, také věřilo, že tato skutečnost staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními společnostmi. V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 procent respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu. To dokládá, že příznivý daňový režim je pouze jednou z částí jak podpořit konkurenceschopnost dané země. Dobrá infrastruktura, vysoká kvalita pracovní síly a přístup k surovinám a trhům jsou neméně důležité.

Průzkum také zkoumal postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady. Z uvedených kategorií představoval nejméně přitažlivou oblast rozsah daňové legislativy. V průměru jen 28 procent všech respondentů označilo tuto kategorii za atraktivní část daňového režimu své země. Mezi jednotlivými zeměmi se však objevily velké rozdíly. Všichni respondenti z Kypru uvedli, že nízký rozsah daňové legislativy činí jejich zemi daňově přitažlivou. Relativně spokojení s rozsahem daňové legislativy byli i Malťané (82 procent), Irové (80 procent) a Španělé (70 procent). Naopak nejméně spokojení v této oblasti byli Britové, Němci, Poláci, Řekové (10 procent), Nizozemci (9 procent) či Rumuni (0 procent). Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr (27 procent).

Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní - v průměru 60 procent respondentů napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy představují atraktivní část jejich režimu. Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100), Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem. Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné - žádný z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v ČR. Evropský průměr činil 30 procent. Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by mohla přinést některá zjednodušení daňového systému a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu roku 2008.

"Tyto výsledky ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu." řekl Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika. Dodává: "Je však velmi povzbuzující vidět, že vztahy mezi finančními úřady a daňovými poplatníky jsou obecně dobré. Domníváme se, že jen spolupráce a budování důvěry mezi finančními úřady, daňovými poplatníky a daňovými poradci může vyřešit mnohé z problémů dnešních složitých daňových režimů."

Poměr mezi procentem respondentů, kteří se domnívali, že klíčové aspekty jejich domácích systémů jsou atraktivní, a procentem těch respondentů, kteří je pociťují jako nepřitažlivé, poskytl skóre čisté přitažlivosti pro každou zemi. Po porovnání všech těchto výsledků vznikl tento žebříček přitažlivosti:


Země Pořadí Čistá přitažlivost
Kypr 1 90%
Irsko 2 89%
Švýcarsko 3 83%
Malta 4 81%
Estonsko 5 71%
Finsko 6 66%
Rakousko 7 63%
Slovensko 8 61%
Lucembursko 8 61%
Nizozemsko 9 59%
Švédsko 9 59%
Bulharsko 10 51%
Maďarsko 11 47%
Španělsko 11 47%
Belgie 12 46%
Velká Británie 12 46%
Dánsko 13 44%
Francie 14 41%
Slovinsko 15 39%
Lotyšsko 16 37%
Portugalsko 16 37%
Německo 17 30%
Litva 17 30%
Polsko 18 29%
Itálie 19 28%
Česká republika 20 26%
Rumunsko 21 21%
Řecko 22 14%
Zdroj: KPMG International, “Přitažlivost evropských daňových režimů 2007“

Průzkum prováděla společnost Lighthouse Research jménem KPMG International. Zahrnoval 403 telefonických dotazů do všech členských států Evropské unie (plus Švýcarska), které se uskutečnily během července a srpna 2007. Všichni respondenti se zabývají mezinárodními daňovými záležitostmi a pocházejí ze společností, které podnikají ve více jak jedné zemi EU. Tyto společnosti patří k největším v dané zemi, 20 procent z nich dosahuje obratu přes jeden miliard liber, ostatní dosahují minimálního obratu ve výši 500 milionů liber.




Komentáře