Právníci tráví nejvíce času řešením soudních sporů

Urovnávání sporů a jejich vedení zabírají tuzemským i evropským právníkům nejvíce času. Firmy vedou nejčastěji spory se svými zákazníky a nejméně se zaměstnanci. Urovnáváním sporů stráví nejvíce času Italové, naopak nejméně Nizozemci. Nejrizikovější jsou do budoucna spory s regulatorními orgány.

Právníci tráví nejvíce času řešením soudních sporů


Urovnávání sporů a jejich vedení zabírají tuzemským i evropským právníkům nejvíce času. Firmy vedou nejčastěji spory se svými zákazníky a nejméně se zaměstnanci. Urovnáváním sporů stráví nejvíce času Italové, naopak nejméně Nizozemci. Nejrizikovější jsou do budoucna spory s regulatorními orgány. Vyplývá to z průzkumu advokátní kanceláře Lovells mezi evropskými firmami.

V průměru více než čtvrtinu svého času (26 %) tráví evropští podnikoví právníci povinnostmi spojenými s řešením soudních sporů. Podobnou měrou se věnují poradenství v oblasti obchodního práva, které jim zabírá 22 procent času. Oproti tomu pouze desetinu svého času věnují řešení fúzí a akvizic, řízení rizik, regulatornímu poradenství a strategickému poradenství.

Situace v Česku se evropskému průměru nevymyká: „Podle našich zkušeností narůstá počet sporů i v České republice, a to i mezinárodních. Nejčastěji jde o spory v oblastech financování, výstavby a rozvoje nemovitostí a rovněž v rámci dohod o spolupráci. Stále více jsou využívány alternativní způsoby řešení sporů, zejména pak arbitráž, která je v porovnání s řízením před soudy mnohem rychlejší,“ řekl Miroslav Dubovský, partner pražské kanceláře Lovells.

Průzkum advokátní kanceláře Lovells zároveň odhalil, že nejvíce času stráví podnikoví právníci vedením sporů ve finančním odvětví. „Například v bankovnictví a pojišťovnictví uvádí 45 procent právníků, že se jejich firma dostala do více soudních sporů, než tomu bylo v minulosti,“ uvedl Miroslav Dubovský.

Graf 1: Soudní spory a urovnávaní sporů zabírají právníkům nejvíce času.



Firmy vedou nejčastěji spory se zákazníky

Řešením sporů tráví nejméně času právníci firem registrovaných v Nizozemsku. Naproti tomu italské firmy vytěžují téměř polovinu času svých právníků řešením agendy spojené se spory a arbitrážemi. Nejčastěji se řeší spory se zákazníky (45 %), poté s velkým odstupem následující zaměstnanci (14 %) a dodavatelé (9 %).

Průzkum poukazuje na kritickou roli ošetření smluvních vztahů se zákazníky. „Kvalita uzavřené smlouvy se zákazníkem se přímo odráží v délce řešení případných sporů. Bohužel, mnoho zejména tuzemských firem si to uvědomí až v okamžiku, kdy nastanou problémy. Příprava kvalitní smlouvy je v porovnání s často vleklými spory časově a finančně nenáročná záležitost,“ upozornil partner pražské kanceláře Lovells Miroslav Dubovský.

Rostou obavy ze sporů s regulačními orgány

Nejobávanější obchodní a smluvní spory se dotýkají vztahů se zákazníky a dodavateli. Za středně až vysoce rizikové je označují tři čtvrtiny podnikových právníků. Mezi dalšími oblastmi se středním až vysokým rizikem byly uvedeny spory z pracovněprávních vztahů (44 %) a odpovědnosti za vady výrobků (39 %).

Za jedno z hlavních rizik pro následující tři roky však považují evropští právníci spory s regulatorními orgány. Více než 45 procent respondentů je označuje za středně až vysoce rizikové. „Počet těchto sporů za poslední tři roky sice představuje pouhá 3 procenta, jsou však považovány za druhý nejobávanější typ sporů. Důvodem jsou nedostatečné zkušenosti s vedením těchto sporů, neznalost jurisdikce a procedurálních postupů. Rozhodnutí regulatorních orgánů navíc mohou mít na provoz firem kritický vliv,“ upozornil Miroslav Dubovský.

Pro mezinárodní společnosti mohou regulatorní spory představovat značné riziko i v dalších zemích. Spor zahájený v jedné zemi může totiž iniciovat šetření ze strany regulatorních orgánů v dalších státech. Regulační spory mohou navíc připravit půdu pro soukromoprávní žaloby ze strany postižených zákazníků nebo investorů.

„Spory s regulatorními orgány jsou spojeny s velkým finančním rizikem. Mohou totiž vážně ohrozit dobrou pověst společnosti, a je tedy třeba k nim přistupovat nanejvýš obezřetně. Vzhledem k tomu, že tento typ sporů není příliš častý, mnoho podnikových právníků nemá potřebné zkušenosti s jejich vedením,“ uzavřel Miroslav Dubovský, partner pražské kanceláře Lovells.

Právníci se bojí vedení sporů hlavně v USA, Číně a Rusku

Téměř třetina respondentů (31 %) se domnívá, že za poslední tři roky došlo k nárůstu počtu mezinárodních sporů. Mezi státy, ve kterých se podnikoví právníci obávají účastnit se velkých mezinárodních sporů, patří zejména USA (29 %), Čína a Rusko (po 16 %).

V případě USA obavy vzbuzují zejména složitost federálního systému, tradice využívání trestního vyšetřování a stíhání jako formy regulace. V Číně a Rusku se zahraniční investoři obávají hlavně nízké kvalifikace a možné ovlivnitelnosti soudců.

Vedení sporů v USA, Číně a Rusku

Téměř třetina respondentů (31 %) se domnívá, že za poslední tři roky došlo k nárůstu počtu mezinárodních sporů. Mezi státy, ve kterých se podnikoví právníci obávají účastnit se velkých mezinárodních sporů, patří zejména USA (29 %), Čína a Rusko (po 16 %).

Existuje řada faktorů, které mohou vedení soudního sporu v USA cizincům obzvlášť znepříjemnit. „Jsou jimi složitost amerického federálního systému s množstvím soudů, státních žalobců a regulatorních orgánů na státní i federální úrovni, stejně tak tradice využívání trestního vyšetřování a stíhání jako formy regulace,“ vysvětlil partner kanceláře Lovells v USA Marc Gottridge.

Řešení sporů v Číně především ztěžuje korupce a nedostatek kvalifikovaných soudců, a to především v menších městech. Nicméně za posledních pět až sedm let se soudy staly nezávislejšími a profesionálnějšími. Stále více zahraničních společností proto využívá k řešení sporů řízení před soudy, často úspěšně. „Strana, která dodá přesvědčivé argumenty a důkazy, může očekávat poměrně příznivé výsledky, zejména pokud podá žalobu ve velkém městě, například v Šanghaji nebo Pekingu. Tam je, s výjimkou velkých případů, menší pravděpodobnost politického ovlivňování a senáty jsou složeny z dobře školených profesionálních soudců,“ řekl Douglas Clark, vedoucí partner Lovells v Šanghaji.

V Rusku dělá zahraničním investorům starosti kvalita soudů a nezávislost justice. Obecně převládá pocit, že soudnímu řízení je lépe se vyhnout a vymáhání arbitrážních rozhodnutí je problematické – neexistuje tudíž žádná spolehlivá cesta. „Nalézt úspěšné strategie pro soudní řízení ale možné je. Lze využít například řízení nebo vymáhání mimo území Ruska,“ uzavřel Dominic Pellew, moskevský partner Lovells, který se zabývá soudním řízením.

Poznámka: Studie „The Shrinking World“ je sestavena na základě odpovědí 180 podnikových právníků. Celý průzkum provedli nezávislí výzkumníci u právníků obvykle největších firem dané země. Průzkum si lze stáhnout z internetu zde.





Komentáře