Jak dobýt Čínu - 2

Čína není pro každého, protože logistické náklady na dopravu produktů do této země, z ní i po jejím území jsou vysoké. Spočítejte si, zda a jak by Čína mohla hrát nějakou roli v úvahách o budoucnosti vaší firmy.

Jak dobýt Čínu


Břímě CIO
Právě ta část popsaného problému, která spadá na bedra CIO – monitoring, řízení, automatizace a zásobování čínského dodavatelského řetězce informacemi – je snad nejobtížnější. Průhlednost dodavatelsko odběratelského řetězce je vzácné zboží i na Západě. V Číně, s výjimkou snad těch nejšpičkovějších produktů, se může navigace dodavatelsko odběratelského řetězce podobat tápání v naprosté tmě. Neznamená to však, že automatickou odpovědí na to, jak tento řetězec „osvětlit“, jsou informační technologie. Mzdové náklady jsou v Číně tak nízké, že IT automatizace a monitoring projektů může stát více, než kolik se ušetří v oblasti produktivity. Medián mezd v čínském výrobním podniku je 1 000 jüanů za měsíc, což je asi 3 000 Kč. Takže některé low-tech produkty nebo zboží charakteru komodity nemusí vůbec stát za monitoring, alespoň dokud nedorazí na loď v některém z čínských přístavů.
Ti šéfové informatik, kterým se podařilo v Číně uspět, pochopili drasticky odlišné kulturní, politické a obchodní praktiky v Číně a to, jak ovlivňují utváření a řízení dodavatelského odběratelských řetězců. Vědí třeba, že čínská vláda se v zásadě stává třetí stranou v jakémkoliv jednání s místními firmami a může zasáhnout kdykoliv a způsobem, který bude nevypočitatelný a nákladný. Uvědomují si, že čínské firmy považují kontrakty za východiska pro utváření obchodních vztahů – a necítí tedy potřebu je dodržovat do písmene. Chápou, že komunismus je pouze nový název pro politický a ekonomický systém, který po staletí stavěl hierarchii a autoritu nad nezávislost a právo.

Ačkoliv nováčci se domnívají, že Čína se časem „pozápadní“, zkušení CIO, kteří tam již nějakou dobu působili, rozhodně netají dech v očekávání těchto změn. Místo toho pracují na vytváření strategií, které počítají s čínskými odlišnostmi, aniž by činily ústupky z cílů v podobě nízkých nákladů a vysoké kvality. Najímají čínské importní a exportní firmy, aby pro ně pracovaly jako „velvyslanci“ a prováděly je spletitými houštinami vládní byrokracie, vlísávaly se do přízně místních dodavatelů a poskytovaly informační vazby na jejich dodavatelské řetězce. Budují v Číně vlastní továrny, pokud je to možné, aby tam mohli zavádět a uplatňovat vlastní firemní výrobní procesy a řízení kvality a aby tam měli plodnější půdu pro rozšiřování firemních podnikových IT systémů do Číny. A podnikají nezbytné investice do budování vztahů, tzv. kuang-si, které jsou základem podnikání v Číně.

"Manažeři, kteří jednají bez znalosti těchto základních věcí, riskují, že se připraví právě o ty výhody, kvůli kterým do Číny vůbec šli. Pokud si nedokáží zařídit efektivní systém, který jim umožní získávat informace o dodavatelsko odběratelském řetězci, složitost a nepředvídatelnost spojená s výrobou čehokoliv v Číně jim může přerůst přes hlavu," konstatuje Beth Enslow, viceprezident podnikových studií v Aberdeen Group.

Více v BW 5/2005.








Komentáře