Levnější zdraví: Informační technologie snižují náklady

Současný vývoj ve zdravotnictví rozhodně neznamená pouze dluhy a hádky o peníze, jak by se mohlo z většiny zpráv zdát. V oboru se děje řada zajímavých věcí, které v mnoha případech souvisejí s rozvojem informačních a komunikačních technologií. Dnes si objasníme, co se skrývá za pojmem regionální zdravotnický informační sy­stém a jakým způsobem tato novinka ovlivní úroveň zdravotní péče, jejímž objektem jsme my všichni.

Levnější zdraví: Informační technologie snižují náklady


Pokud se podíváme na trendy v současném zdravotnictví z pohledu vy­užívání ICT, tak můžeme definovat tři základní směry rozvoje. V první řadě je třeba zajistit možnost vzájemné komunikace infor­mačních systémů poskytovatelů zdravotní péče a spolupracujících subjektů (nemocnic, ambulantních lékařů, laboratoří, lé­ká­ren apod.). Na to navazuje požadavek na zlepšení komunikace pacientů s poskyto­vateli zdravotní péče, která umožní lidem ­aktivní přístup ke svým datům a jejich poskytování příslušným lékařům (zdravotní knížky pacientů). Třetím požadavkem je digitalizace a sdílení obrazových informací mezi poskytovateli zdravotní péče. Všechno má jednoho společného jmenovatele – nutnost vzájemné komunikace. A jedním z pilířů pro splnění těchto cílů by měl být právě Regionální zdravotnický informační systém (RZIS).

Regionální zdravotnický
informační systém
Za jeho vznikem stojí skupina softwarových firem, jejichž lídrem a garantem celého projektu je společnost Stapro a její ředitel Milan Kudrna. Tyto firmy se snaží vytvářet ve svých systémech společné komunikační prostředí pro poskytovatele zdravotní péče a pacienty s přehledným členěním informací tak, aby vyhovovaly jejich požadavkům. Standardy používané v RZIS odpovídají stan­dardům MZ ČR. V rámci systému by měl být zajištěn společný formát pro předávání informací mezi poskytovateli zdravotní péče, zdravotními pojišťovnami, regiony, státní správou a pacienty. Aby to fungovalo, musejí mít firmy ze skupiny RZIS dostatečný podíl na trhu, potřeba je 20–40 %. Současné podíly skupiny jsou následující: NIS (nemocniční informační systémy) 25–30laboratorní informační systémy) 45–50(software pro ambulantní lékaře) 45–50 %. Cílem je garance kompatibility informačního systému (položkově sourodá data, ne texty) a z toho vyplývající realizace, podpora provozu a stabilita řešení RZIS. Sdílejí se kompletní data o pacientech, tedy anamnéza a z toho vyplývající diagnózy, užívané ­léky, výsledky všech vyšetření apod.

Kdo a jak profituje z RZIS
Vezmeme-li to „shora“, tak prvním je management regionu, který takto získává validní data pro rozhodování, řízení a plánování. Má tak přehled o stavu zdravotnictví ve svém regionu a může je snadno srovnávat s výkony ostatních oblastí. Poskytovatelé zdravotní péče díky RZIS mohou dosáhnout významné úspory nákladů, která vyplývá ze snížení četnosti vyšetření a snazšího stanovení diagnózy (na základě dostupných dat o pacientovi – i historických). Z toho plyne snížení pracnosti a zvýšení efektivity práce. Pacienti by tak měli získat lepší péči, zkrácení doby hospitalizace a tedy i pracovní neschopnosti, více informací a menší zátěž při nutnosti absolvovat všechna předepsaná vyšetření.

Úskalí RZIS
Základním úskalím pro zavádění RZIS je vysoký počet tvůrců informačních systémů a tedy i roztříštěnost produktů, které by spolu měly komunikovat. Vzhledem k tomu, že uživatelé systémů jen nedostatečně tlačí na jejich tvůrce (jen někteří si jsou vědomi výhod z možné komunikace plynoucích), není mezi nimi dostatečná motivace k vytváření a údržbě potřebných komunikačních modulů. Navíc jde o spolupráci mezi konkurencí a tento režim, byť v zahraničí se již prosazující, u nás zatím není moc akceptován. Jen pár firem si zatím uvědomilo, že náklady s tím spojené se vrátí ve chvíli, kdy bude systém fungovat. Kdo bude potom mimo už mimo zůstane – pokud se nepřidá.

Více v BW 2/2004



Komentáře