Moc daná znalostmi: Řízení, vývoj a poslední trendy - 3

Typicky turbulentní ekonomické prostředí současnosti nutí organizace k neustálému zlepšování chodu. Kvalitní a vhodně řízené znalosti v organizaci jsou dnes nezbytné pro její efektivní fungování, stávají se významnou konkurenční výhodou a jsou častokrát i účinným nástrojem konkurenčního boje.

Moc daná znalostmi: Řízení, vývoj a poslední trendy


Implementace řízení znalostí v organizacích

Cílem programu zavádění řízení znalostí v organizaci je její změna ve znalostní organizaci. Jako u jiných programů změn v organizaci, i zde existuje potřeba jasné vize a strategie managementu, zahrnující řízení znalostí a hlavně maximální a jasně komunikovaná podpora a postoj managementu při této změně.

Tak jako v ostatních oborech, jsou dostupné nejlepší praktiky a doporučené strategie i pro implementaci řízení znalostí. Jako nejznámější lze uvést nejlepší praktiky pro zavádění znalostí v podniku společnosti Arthur Andersen nebo Amerického centra pro produktivitu a kvalitu (APQC). Tyto doporučené nejlepší praktiky popisují několik stupňů úrovně implementace řízení znalostí v organizaci, zahrnujících události, cíle, klíčové hráče a jejich role, správu a strukturu, vliv IT, přístupy k měření a rozpočtování.

Zavádění znalostí v podniku - podle Arthur Andersen

Zavádění znalostí do podniku a jejich řízení je nikdy nekončící proces. Podle poradenské firmy Arthur Andersen zahrnuje implementace řízení znalostí následujících sedm kroků:

  • Jmenovat ředitele pro znalosti (CKO, Chief Knowledge Officer), který má za úkol vytvořit strategii managementu znalostí těsně svázanou s cíli a strategií organizace.
  • Zapojit vyšší management do srovnávání (benchmarkingu) úspěšných projektů řízení znalostí v jiných podnicích.
  • Navázat řízení znalostí do klíčových procesů, eventuálně integrovat řízení znalostí s projektem restrukturalizace, je-li to vhodné.
  • Vytvořit prostředí důvěry a neustálého učení v organizaci. Je nutné přesvědčit zaměstnance, že je pro ně i pro organizaci účelné sdílet znalosti a motivovat je k tomuto sdílení.
  • Vytvořit podniková pravidla, která zajistí kvalitní obsah celého projektu a jeho provádění.
  • Neustále podporovat vytváření znalostí a zrychlovat inovace pomocí informačních technologií.
  • Stanovit metody měření přínosu a výkonnosti řízení znalostí.

Zavádění znalostí v podniku - podle APQC

Na základě svých zkušeností od roku 1996 a spolupráce s organizacemi, které jsou nositeli nejlepších praktik, vytvořilo Americké centrum pro produktivitu a kvalitu (APQC) implementační přístup, který je založen na pěti jednoduchých krocích:
  • Začněte.
  • Vytvořte strategii.
  • Navrhněte a spusťte iniciativy řízení znalostí.
  • Rozšiřujte a podporujte.
  • Institucionalizujte řízení znalostí.
  • Pro každý stupeň jsou definovány události, cíle, klíčoví hráči a jejich role, správa a struktura, vliv IT, přístupy k měření a rozpočtování a další.

Budoucnost

Výzkumná práce Směry a trendy ve výzkumu řízení znalostí provedená Georgem M. Giaglisem z Egejské univerzity v Řecku, zkoumala přes dvě stě projektů z oblasti řízení znalostí uskutečňovaných v rámci Evropskén unie. Závěry výzkumu ukázaly, že jde o velmi perspektivní oblast, ovšem nyní se značnými rezervami v teoretické výzkumné práci. Valná většina výzkumů týkajících se řízení znalostí je totiž díky požadavkům EU, podmiňujícím financování těchto projektů, buď z oblasti aplikovaného výzkumu, nebo jde o výzkum téměř nebo zcela komerčních záležitostí.

Také tato práce zjišťovala oblasti v řízení znalostí s největším potenciálem k dalšímu rozvoji. Jsou to dosud částečně opomíjené znalostní technologie, kam patří reprezentace znalostí včetně ontologického vývoje a sémantiky, vizualizace znalostí, s rozhraními pro prezentaci a porozumění znalostem, a znalostní analýzy, založené na inteligentních agentech a metodách dolování dat. Dalšími jsou nalezení cest k výzkumu systémů řízení znalostí „příští generace“, které transformují současná „pasivní“ úložiště znalostí do „aktivního“ učícího se prostředí.

S přihlédnutím k vývoji ekonomického prostředí současnosti i ke schopnostem a možnostem nabízenými řízením znalostí, lze jen souhlasit se slovy Francise Bacona „knowledge is power“, „vědění je moc“, a naším cílem by mělo být tuto moc pochopit, chopit se jí a moudře a šetrně ji využívat.



----------------------------
Doporučené odkazy



Autor je Senior Business Analyst společnosti Cleverlance Enterprise Solutions.








Komentáře